Obvykle půlhodinová, takzvaná privátní či soukromá, audience představuje nejvyšší formu oficiálního přijetí, jaké papež státníkům poskytuje.
„Přijetí hlavy státu u papeže patří k nejprestižnějším a zároveň nejcitlivěji regulovaným událostem diplomatického protokolu. Nejde o pouhou zdvořilostní návštěvu ani o osobní setkání dvou významných osobností, ale o vysoce formalizovaný protokolární akt, v němž se propojuje státní, duchovní i symbolický rozměr papežského úřadu,“ vysvětluje lektor etikety a bývalý protokolář Martin Churavý.
„Papež zde vystupuje současně jako hlava suverénního státu Vatikán i jako nejvyšší představitel katolické církve a globální morální autorita,“ dodává Churavý. Právě tato dvojí role dělá z audience zcela výjimečnou a odlišnou věc na rozdíl od přijetí jiných hlav států.
Od sametové revoluce navštívili papeže všichni čeští prezidenti. To podle prezidentské kanceláře podtrhuje kontinuitu a nadstranickost vzájemných vztahů. Předchůdci Lva XIV. navštívili Česko a Československo už čtyřikrát. Papež Jan Pavel II. poprvé přijel do České republiky v roce 1990. Navštívil Prahu, Velehrad a Bratislavu. Jen rok po pádu železné opony se Československo stalo po Polsku druhou zemí bývalého východního bloku, kam dorazil.
Znovu se Jan Pavel II. podíval do Česka o pět let později. V roce 1995 navštívil Prahu a Olomouc. Svatořečil tehdy Zdislavu z Lemberka a kněze Jana Sarkandra. Potřetí dorazil papež do Česka v roce 1997. O dva roky později, v roce 1999, prezident Václav Havel vyrazil do Vatikánu.
Zatím poslední byl Benedikt
Nástupce Jana Pavla II. Benedikt XVI. pozval prezidenta Václava Klause do Vatikánu v roce 2009. Papež pak do Česka dorazil o tři měsíce později. Při velkolepé třídenní návštěvě zavítal do Prahy, Brna a Staré Boleslavi.
Zatím naposledy se český prezident – byl to Miloš Zeman – sešel s Benediktovým nástupcem, papežem Františkem, v dubnu 2014 ve Vatikánu. Pozval papeže na Velehrad, ten ale nedorazil.
Témata na stole
Podle prezidentské kanceláře bude pozvání papeže Lva XIV. k návštěvě Česka jedním z bodů programu. Na programu budou ale hlavně témata zahraničněpolitická.
Petr Pavel by mohl s papežem mluvit o možnosti podpory jednání o míru na Ukrajině, Blízkém východě nebo o vztazích mezi Evropou a Amerikou.
Dojít by mohlo i na některá domácí témata – třeba blahořečení několika kněží, které loni schválil papež. Jedná se o Jana Bulu a Václava Drbolu, kteří byli zavražděni komunistickým režimem v rámci babických procesů.
Dalším bodem jednání může být i otevřený dopis, který Pavel dostal od několika obětí sexuálního zneužívání v české katolické církvi. Ty vyzvaly prezidenta, aby se jich při pondělním setkání s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu zastal.
Naopak kancelář neočekává, že by proběhla jednání o česko-vatikánské smlouvě, která čeká na Pavlovu ratifikaci. Prezident totiž sám čeká na rozhodnutí Ústavního soudu, jestli je smlouva v souladu s ústavou. Kromě setkání se Lvem XIV. čekají prezidenta i jednání s kardinálem Pietrem Parolinim, státním sekretářem, tedy jakýmsi vatikánským premiérem.
Pavel v Římě navštíví i některá místa spojená s českými dějinami, například kolej Nepomucenum, která je určena pro české bohoslovce. Prezident také zavítá do kostela svatého Klementa, kde je hrob svatého Cyrila.
