Čtvrtek 6. srpna 2020svátek má Oldřiška 26 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Petříčkovi vadí přeměna Hagii Sofii v mešitu. Evropa není jednotná, mezi odpůrci jsou Česko i Francie

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Murad Sezer Reuters

PRAHA Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) se přidal k táboru kritiků přeměny někdejšího křesťanského chrámu Hagia Sofia (chrám Boží Moudrosti) v Istanbulu na mešitu. „Podpořil jsem postoj vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borella, který se proti přeměně jednoznačně ohradil,“ řekl pro Lidovky.cz Petříček. Podle něj jde ze strany Turecka o značně kontroverzní krok. EU přitom v případě slavné stavby nevystupuje jednotně.

Rozhodnutí o zásadní přeměně turisty hojně navštěvované dominanty Istanbulu, jež v posledních 85 letech sloužila jako muzeum, učinil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan minulý týden. Jeho verdikt vyvolal rozruch mezi křesťany po celém světě. Kupříkladu český kardinál Dominik Duka v reakci na svém Twitteru nešetřil slovy jako „zármutek“, „hněv“ a „rozhořčení“. „Moje myšlenky míří do Istanbulu. Myslím na chrám Boží Moudrosti a jsem velmi roztrpčen,“ reagoval papež František, hlava římskokatolické církve. 

Hagia Sofia
Chrám Hagia Sofia je na seznamu světového dědictví UNESCO.

Kritikou nešetřili ani zástupci řecké pravoslavné církve. Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj uvedl, že tento krok rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. Ruský patriarcha Kyrill hovořil o „útoku na celou křesťanskou civilizaci“. Proti přeměně na mešitu se vyslovili i reprezentanti USA, Francie, Řecka či Kypru. O politováníhodném kroku hovořila i Organizaci spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), jež vede budovu ze 6. století na seznamu světového dědictví. Opatrnější postoj volily Německo a Itálie snažící se udržet s Tureckem co nejlepší dialog.

„Napětí v regionu stoupne“

„Jde o pokračování Erdoganovy snahy udělat z Turecka centrum islámského světa. Není to ale korektní, protože v případě Hagie Sofie se měl domluvit s křesťany, protože i pro ně je ten chrám nesmírně důležitý. Kdysi ho nechala postavit svatá Helena, matka císaře Konstantina, který jako první císař Říma přijal křest. Proto bude tento Erdoganův počin jen zvyšovat napětí v regionu,“ řekl webu Lidovky.cz Alexandr Vondra, europoslanec za ODS a někdejší ministr zahraničních věcí.

„Musíme si uvědomit, že většina světových civilizací a velkých kultur a národů na své kořeny dbá. Jen Západ pod tlakem imbecilního multikulturalismu svoji historii a hodnoty stále zpochybňuje. Ale to je naše chyba,“ komentoval přeměnu na mešitu poslanec Marek Benda (ODS).

Erdoganův plán, jímž prezident hodlá posílit svou pozici mezi voliči v Turecku, dostal kýžený impulz poté, co tamní Nejvyšší správní soud došel k závěru, že takový krok je legální. Dle názoru soudu bylo rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 změnit mešitu na muzeum protiprávní. Podporu našel Erdogan i u všech politických stran v zemi.

První velká muslimská modlitba se má v Hagii Sofii uskutečnit 24. července. Křesťanské ikony, mozaiky a fresky ale z budovy nezmizí, během modliteb budou zakryty závěsy či laserem. I jako mešita bude Hagia Sofia nadále otevřena všem návštěvníkům, nyní navíc zdarma, slibuje turecká vláda. Prezidentův mluvčí Ibrahim Kalin zdůraznil, že přístup ke kulturnímu dědictví, jímž tato památka je, zůstane zachován všem. Kalin připomněl, že i další velké mešity v Istanbulu – Modrá, Fatihova či Sulejmanova – jsou otevřené jak turistům, tak věřícím.

Monumentální chrám Hagia Sofia (Boží Moudrosti) byl téměř tisíc let největším kostelem světa. Středověký architektonický skvost s původním půdorysem 80 krát 71 metrů, stavba bývala hlavním chrámem Byzantské říše až do pádu Konstantinopole (nynějšího Istanbulu) do rukou osmanských Turků v roce 1453. Poté byla přebudována na mešitu, jíž zůstala až do roku 1935, kdy z ní sekulární zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk nechal udělat muzeum. Změna byla vnímána jako stvrzení sekulárního charakteru moderního tureckého státu vzniklého po první světové válce.

Ropa, zbraně, uprchlíci

Napjaté vztahy mezi EU a Tureckem neostřeluje jen spor o někdejší chrám, v posledních týdnech se vyhrotily kvůli tureckým vojenským akcím v Libyi, kde se EU snaží kontrolovat dodržování zbrojního embarga. Řecku a Kypru pak vadí i turecká těžba ropy poblíž kyperského pobřeží. Postoje jednotlivých členských zemí EU vůči Turecku jsou ale roztříštěné. Před tvrdým postupem vůči Turecku varuje řada členů sedmadvacítky. Připomínají, že Ankara je partnerem v NATO a vztahy s ním jsou strategické s ohledem na jeho polohu mezi Evropou a neklidnou blízkovýchodní oblastí.

Další rozbuškou vztahů je migrace. K účinnému zastavení přílivu uprchlíků, již míří z Turecka zejména do Řecka, nemá Unie dostatečné páky. Podoba migrační politiky blok nadále rozděluje.

Tajemství zlatých adres. Pražská vila za půl miliardy je na prodej

Vila Na Zátorce 13 (Praha, 26. července 2020) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Mohutná, ale v rámci okolní zástavby celkem nenápadná cihlová stavba v srdci diplomatické čtvrti pražské Bubenče je...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Petr Arenberger, kožní lékař a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Jak se dělá byznys za miliardy. Agent Paska o přestupu Součka i dalších

Pavel Paska | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jak se zrodil rekordní přestup záložníka Součka do Anglie? Kam asi tak půjde střelec Schick? Co očekává od zázračného...