Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Pezoldová prohrála, dědictví Schwarzenbergů na Hradčanech nezíská

Česko

  11:47aktualizováno  12:32
PRAHA - Pozemky na Hradčanech u Schwarzenberského a Salmovského paláce v době smrti Adolfa Schwarzenberga již šlechtici nepatřily. Rozhodl o tom pražský městský soud, který tak s konečnou platností zamítl žalobu dědičky hlubocké větvě šlechtického rodu Schwarzenbergů Alžběty Pezoldové.

Alžběta Pezoldová foto: Jan ZátorskýLidové noviny

Schwarzenberg zemřel v roce 1950, pozemky přešly na stát o dva roky dříve.

"S rozhodnutím nesouhlasíme, podáme dovolání k Nejvyššímu soudu," řekl po jednání novinářům právník Pezoldové Viktor Rossmann. U soudu argumentoval tím, že se zvláštní zákon z roku 1947, takzvaný Lex Schwarzenberg, nevztahoval na nemovitosti na Hradčanech. Podle něj totiž nesloužily zemědělskému, průmyslovému ani obchodnímu účelu. "Tyto nemovitosti jsou osobního charakteru, paláce nikdy nebyly používány k živnostenským ani obchodním účelům," uvedl právník.

Nároky Pezoldové na Schwarzenberský a Salmovský palác zamítl pravomocně pražský městský soud již loni v únoru. Rozhodl, že zůstanou ve vlastnictví ministerstva kultury. Podle dnešního rozhodnutí zůstanou státu i přilehlá nádvoří, zahrady a hospodářská budova. Soudkyně Anisja Pillerová uvedla, že i tento majetek spadá do působnosti Lex Schwarzenberg.

Toto stanovisko zastávají i právníci zastupující ministerstvo kultury a Národní galerie v Praze (NG). "Mám za to, že byla tato žaloba bezpředmětná," uvedl právní zástupce NG Zdeněk Vaňátko.

Pezoldová, dědička posledního šlechtického majitele Adolfa Schwarzenberga, si v Česku dělá nárok na stovky nemovitostí z někdejšího majetku hlubocké větve Schwarzenbergů, jehož hodnotu dnes odborníci odhadují na 40 miliard korun. Soudila se například o zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, budovu pivovaru Bohemia Regent v Třeboni a několik domů v Praze na Smíchově.

Soudy její nároky dosud odmítaly vzhledem k tomu, že celý majetek, o nějž Pezoldová usiluje, přešel na stát před 25. únorem 1948. Byl zestátněn na základě zákona Lex Schwarzenberg. Rossmann tvrdí, že je tato právní norma v rozporu s ústavou.

"Zákonu chybí znak obecnosti, neboť se vztahuje pouze na tři osoby," řekl právník Pezoldové. Požádal proto soudkyni, aby předložila Ústavnímu soudu návrh na přezkoumání normy. Pillarová však jeho požadavek odmítla s tím, že by se zákon musel posuzovat vzhledem k tehdy platné ústavě z roku 1920.

Poprvé uspěla Pezoldová u českých soudů až koncem loňského února, kdy jindřichohradecký okresní soud potvrdil její nárok na schwarzenberskou rodinnou hrobku v Domaníně u Třeboně.

Autoři: ,