Verdikt je pravomocný, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu. "Budeme muset nejdříve důkladně prostudovat rozhodnutí, ale rozhodně bych tuto variantu nevylučoval," řekl po jednání novinářům právník Pezoldové Viktor Rossmann.
Prvoinstanční soud se však bude muset znovu zabývat otázkou, zda v době smrti Adolfa Schwarzenberga, adoptivního dědečka Pezoldvé, byly paláce v jeho vlastnictví. Podle soudkyně odvolacího soudu Anisji Pillerové totiž nedostatečně vysvětlil, proč by tomu tak být nemělo. "Soud se tudíž bude muset zabývat tím, zda paláce patří do jeho pozůstalosti, o kterou se v současné době uchází ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a paní Pezoldová," řekl Rossmann.
Hrobka a palác není to samé, řekl soud
Dědička podle právníka bude také nadále usilovat o to, aby se Ústavní soud zabýval zákonem z roku 1947, takzvaným lex Schwarzenberg, na jehož základě hlubocká větev rodu přišla o všechen majetek. Podle Pezoldové je protiústavní. "Zákon, který osmi paragrafy bere majetek pouze třem lidem je podle nás ostudný a neměl by být součástí českého právního řádu," uvedl její advokát.
Pezoldová usiluje o vydání paláců již od 90. let. Poté, co neuspěla v restitucích, obrátila se na soud s určovací žalobou. Přestože Ústavní soud v lednu připustil, že tento způsob domáhání se majetku je v některých případech možný, usnesení se nevztahovalo na veškeré žaloby.
Právník Pezoldové u odvolacího soudu argumentoval také nedávným nálezem Ústavního soudu, který zrušil dřívější zamítavé verdikty týkající se jejích nároků na získání rodinné hrobky Schwarzenbergů v Domaníně u Třeboně. Podle Pillerové však toto usnesení nemá na další dědiččiny nároky dopad. Hrobka je totiž nemovitostí zvláštního charakteru a platí pro ni jiná pravidla.
Hlavním argumentem lednového nálezu bylo porušení práva na ochranu před zásahy do rodinného života.
Pezoldová vede již mnoho let desítky sporů také o další majetek rodiny.
Požaduje navrácení řady památek, pozemků a jiných nemovitostí v hodnotě miliard korun. Soudila se například o zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, budovu pivovaru Bohemia Regent v Třeboni a několik domů v Praze na Smíchově. Dosud nikdy nebyla úspěšná.
Schwarzenberský palác postavený v letech 1545 až 1567 slouží výstavám již od roku 1910, kdy tam umístilo své sbírky tehdejší Technické muzeum. Ve druhé polovině 20. století byla v paláci expozice Vojenského historického muzea. NG objekt získala v roce 2002. Od července 2003 jej rekonstruovala, později získala i vedlejší Salmovský palác.
