Na setkání připomněl, že invaze v srpnu 1968 ukončila období uvolněné atmosféry takzvaného pražského jara.
„O 54 let později vpadlo Rusko za vydatné pomoci Běloruska na území samostatné Ukrajiny, aby ji zbavilo nezávislosti a svobody. Rusko tak kousek od nás rozpoutalo brutální válku, ve které denně zabíjí lidi, ničí školy, nemocnice a památky a vyhání obyvatele z jejich domovů. Naše vůle pomáhat Ukrajině nás nesmí opustit,“ napsal na twitteru předseda vlády. Nelze podle něho dovolit, aby agresor zvítězil. „Jde i o naši svobodu a bezpečnost,“ uvedl.
„Rusko stále považuje středovýchodní Evropu za svůj majetek, s nímž si může nakládat podle libosti. Není náhoda, že Moskvu vyprovokoval podobný vývoj v Československu pokus o směřování k demokracii, na Ukrajině snaha o integraci do západních struktur, prohlásil premiér Fiala.
„Dnešní válka na Ukrajině může pro někoho znamenat konec iluzí o tom, že ruský imperialismus odešel společně s komunismem,“ řekl premiér Petr Fiala také při pietním aktu k připomenutí výročí sovětské agrese (s pomocí satelitů SSSR) 21. srpna 1968.
„Naši přátelé na Ukrajině chtějí přesně totéž, co my už máme, a neváhají za to bojovat. I proto je vojensky, humanitárně i diplomaticky podporujeme,“ řekl předseda vlády Petr Fiala.
Česká společnost byla v roce 1968 podle pžedsedy opozičního ANO Andreje Babiše na cestě ke svobodě. „Místo toho lidem invaze zničila všechny naděje a oddálila pád totalitního režimu o dalších 21 let. Přišli jsme o velkou část elit, která odešla za lepším životem do zahraničí. Je to pro nás poučení, že podobným hrozbám se do budoucna musíme umět bránit a že naše bezpečnost není, zvlášť v dnešní době, samozřejmost,“ napsal na Twitteru.
Dnes si připomínáme výročí napadení Československa sovětskými vojsky i armádami dalších států Varšavské smlouvy. Tento den bychom měli věnovat vzpomínce na všechny oběti této zákeřné a násilné agrese.
První místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan poznamenal, že do Československa přišla „bratrská pomoc“, v Maďarsku šlo v roce 1956 o „operaci pro nastolení pořádku“. „A teď se kousek na východ od českých hranic odehrává „speciální vojenská operace .Všechno to má jednoho společného jmenovatele: Něco si urvat z cizího území, získat vliv, získat moc. Ta imperiální tendence, kdysi Sovětského svazu a dnes Ruska, se nezměnila,“ napsal Rakušan na Facebooku.
Rovněž předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová spojila srpnovou invazi do Československa s nynějšími událostmi na Ukrajině.
„Před 54 lety nám Sovětský svaz ukázal, že cokoli svobodného mu je cizí, a Rusko je dnes stejné. Musíme Ukrajincům pomoci, aby agresora porazili,“ napsala na Twitteru.
Chtěli větší svobodu, ale to se Moskvě nelíbilo. Odpovědí byla okupace, smrt nevinných lidí a zmařená budoucnost mnoha generací.
Před 54 lety nám Sovětský svaz ukázal, že cokoli svobodného mu je cizí a Rusko je dnes stejné. Musíme Ukrajincům pomoci, aby agresora porazili.
Předseda sněmovního evropského výboru, lidovec Ondřej Benešík míní, že pražské jaro 1968 by nakonec vyústilo v tržní hospodářství a pluralitní demokracii. „Právě to nechtěla ‚Říše zla‘ připustit. Naše touha po svobodě byla trestána tanky. Nikdy na to nezapomeňme a chraňme si ji,“ napsal na Twitteru.
Lídr SPD Tomio Okamura v souvislosti se srpnem 1968 řekl, že jeho hnutí na základě těchto zkušeností odmítá přítomnost jakýchkoli cizích vojsk v Česku „Ať jsou z východu, nebo ze západu. Chceme být suverénní svobodnou zemí, aby nám tady nikdo nediktoval, co a jak máme dělat,“ řekl v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.
Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus jednoho křídla komunistické strany o reformu systému.
V roce 1968 bylo v celém Československu již první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108.
Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.
Dorazil místopředseda Senátu i pamětníci
Vzpomínkové akce se účastnili vedle premiéra i místopředseda Senátu a místopředsedkyně Sněmovny, ministryně obrany, pražský primátor či poslanci z koalice i opozice. U budovy Českého rozhlasu položili věnce.
Podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky (za TOP 09) v roce 1968 zklamali i politici. Z tehdejších představitelů se sovětskému diktátu vzepřel jako jediný František Kriegel. Růžička míní, že by na to dnešní politická reprezentace měla myslet.
Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) je přesvědčena o tom, že pro budoucnost národa je důležité se útočníkům postavit, jinak za kapitulaci lidé platí morální ztrátou v kolektivním vědomí. Zmínila rok 1968 i 1938. Také podle Kovářové je podstatné mít politiky, kteří jsou schopni vydat rozkaz k obraně.
Události, které se odehrály před 54 lety, si k budově rozhlasu přišly připomenout desítky lidí. Mezi nimi nechyběli pamětníci a pamětnice. Někteří z příchozích přinesli květiny. Řada účastníků sledovala akci z druhé strany ulice. Doprava na místě se totiž nepřerušila, Vinohradskou po dobu ceremoniálu projížděly tramvaje a automobily.
