U příležitosti 51. výročí srpnových událostí roku 1968 vystoupili také například šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel ČRo René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Kromě projevů se uskutečnil také pietní akt s kladením věnců, na závěr zazněla státní hymna.
Kdo a kde zahynul v srpnu 1968? Ústav pro studium totalitních režimů spustil interaktivní mapu obětí |
Podle Kubery se po zakotvení Česka ve strukturách Severoatlantické aliance (NATO) zdálo, že bezpečnost Evropy je provždy vyřešena. Ukazuje se však, že tomu tak není. „Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí přívalu uprchlíků a západ oslabování jednoty evropských států,“ řekl. Mnozí politici podle něj vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně nejsou nejdůležitějšími hodnotami.
  |
Vondráček vyzdvihl úlohu Československého rozhlasu v roce 1968, byl podle něj jedním z důležitých pilířů demokratického vývoje v tehdejším Československu. Předseda Sněmovny uvedl, že rozhlas vysílal necenzurované informace nejen pro československé občany, informoval o pražském jaru nebo srpnové invazi vojsk, při níž vyzýval ke klidu a tichému odporu vůči okupantům. Podle Vondráčka bylo důležité, že v hlavách lidí stále existovala touha dosáhnout skutečné svobody. „Skutečné demokracie, ne jen demokratizace,“ řekl.
„Po 23 letech od květnového osvobození Prahy Praha i celé Československo prošlo další těžkou zkouškou. Opět byly v ulicích tanky, opět tekla krev. Tehdejší osvoboditelé byli nyní okupanti. Tehdy vítáni, nyní proklínání,“ řekl pražský primátor Hřib. Události popsal jako invazi a okupaci se vším všudy, následované emigrační vlnou. Období normalizace nazval jedním z nejtemnějších období novodobé české státnosti.
Středeční pietě přihlíželi také například předseda KDU-ČSL Marek Výborný, poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) nebo senátor a kandidát na prezidenta v loňské volbě Jiří Drahoš.
Na rozdíl od loňského roku na pietě nevystoupil předseda vlády Andrej Babiš (ANO), který na témže místě hovořil za hlasitého pískotu. Na srpnové události dnes zareagoval na twitteru: „Události 21. srpna 1968 nebyly žádná nešťastná hra osudu. Byla to invaze cizí mocnosti. Konkrétní zločin konkrétních lidí na pozvání konkrétních zrádců. Způsobila úprk velké části našich nejlepších lidí do ciziny, ztratili jsme celou část jedné talentované generace,“ napsal. „Vážím si těch, kteří se okupaci i následné normalizaci postavili. Musíme o té době mluvit, připomínat si ji a vážit si demokracie a svobody, kterou máme dnes,“ dodal.
Projevy nesouhlasu tehdy provázely i Vondráčkův proslov, tentokrát po jeho vystoupení následoval potlesk.
