Dvojnásobná nositelka ceny Magnesia Litera nejčastěji pracuje u kuchyňského stolu.
Dopsala tu i hru Spací vady, která bude mít v říjnu premiéru v pražském Divadle Na zábradlí. Je o třech ženách, které se sejdou už po smrti: Virginii Woolfové, americké básnířce Sylvii Plathové a Ivaně Trumpové.
„Ten text je trochu i střílením do vlastních řad. Navíc mám ráda Virginii Woolfovou, i když mě rozčiluje svým vydestilovaným intelektuálním chladem.
Přizpůsobovala se mužskému světu, a do ženského psaní patří emoce,“ říká žena, která dokázala, že se i rozvedená matka dvou dětí může vydat na nejistou dráhu spisovatelky.
Dalším jejím oblíbencem je Louis-Ferdinand Céline, francouzský autor románů Cesta do hlubin noci či Skočná. „Štve mě Célinův antisemitismus. A jeho názor, že ženy jsou buď svině, nebo služtičky, čarodějky, nebo víly. Ovšem naučila jsem se od něj nebát se v psaní, riskovat, otevřít se, dát sebe všanc. On ukazuje, že nejhoršího člověka, jakého zná, je on sám. V tom je pro mě cenný, i když klopýtá o své ješitné ego,“ představuje spisovatele, který je pro ni zásadní, česká překladatelka německé nositelky Nobelovy ceny Herty Müllerové. Jako první ze všech zásadních knih však zmiňuje – Pipi.
***
NeJObLíbeNěJŠí: Literatura: „Určitě Pipi Dlouhá punčocha. Neustále se k ní vracím, nejen proto, že je to oblíbená kniha mé devítileté dcery. Je velmi návodná v tom, jak vychovávat děti. Pipi Astrid Lindgrenové je osobnost, která dokáže, že i žena může žít svobodně, změní strukturu zaběhaného řádu. Než se marně snažit přizpůsobovat se zkostnatělému světu, vytvoří si svět svůj, paralelní. MArie MáLková, Peníze od Hitlera podle Denemarkové, pražské Švandovo divadlo (2009).
