Za obratem Fialova jednání může být podle politologa Valeše i něco mimo politické dění. „Je tady něco zásadního, co přinutilo premiéra otočit o 180 stupňů. To je veřejnosti zatím skryto,“ uvažoval Valeš pro iDNES.cz. „Možná tam byl vnitrostranický tlak,“ připustil politolog. „Mně se to jeví tak, že se premiér musel docela hodně naštvat,“ sdělil pro změnu politolog Josef Mlejnek. „Možná na dopoledním jednání nabyl dojmu, že Ivan Bartoš na svém místě nemá co dělat,“ uvažoval dále Mlejnek.
Se svým koncem na pozici předsedy strany Ivan Bartoš ale podle politologů Lukáše Valeše a Milana Školníka velmi oslabil v rámci vlády. A právě to by mohlo stát za jeho rychlým koncem na postu ministra pro místní rozvoj. „Předsedu strany de facto nelze odvolat z koaliční vlády,“ vysvětloval Valeš.
„Jakmile ale jako předseda rezignoval, tak je to jednodušší,“ dodal. Podobně to vidí i Školník. „Fiala se možná snažil ukázat nějaké silné politické gesto a Bartoš v posledních dnech extrémně oslabil,“ snažil se hledat důvody Bartošova odvolání.
Politologové se také shodli na tom, že nezvládnutá digitalizace stavebního řízení prostupovala ze stížností krajských politiků až do nejvyšších pater politiky. Právě krajské volby, ve kterých koaliční strany oslabily, tak mohly být jasným signálem pro Bartošovo odvolání.
„Stavební úřady si na situaci stěžovaly přes starosty, přes kraje až k vládě,“ sdělil Školník. „Rozhodnutí premiéra možná posílily potřeby starostů, na které ta nezvládnutá digitalizace těžce dopadá,“ souhlasí Valeš.
Premiér vytvořil novou opozici
Vypovězením koaliční smlouvy mají Piráti podle Valeše poslední šanci se nadechnout. „Pokud by Fiala nechal Piráty dovládnout, tak by pravděpodobně zanikli a jejich hlasy by šly k TOP 09, hnutí STAN a případně i ODS. Takhle jim dává šanci se nadechnout. Premiér vytvořil novou opozici v rámci Sněmovny a to pro vládu není nikdy dobře,“ varoval Valeš. Podle Mlejnka Fiala zatáhl za záchrannou brzdu. „U Fialy převládl pud politické sebezáchovy. Tímto krokem se snaží zastavit propad vlády,“ má jasno politolog.
Podle Mlejnka je ale těžké v současném zmatečném rozpoložení Pirátské strany odhadovat, zda tento krok reálně někoho posílí. Nemyslí si ale, že by pirátský odchod do opozice oslaboval vládu jako takovou. „I kdyby se toho Andrej Babiš snažil využít a vyvolal hlasování o nedůvěře, tak pochybuji, že by sehnal 101 hlasů. Nemyslím si, že by Piráti hlasovali proti vládě. Tam je nutně potřeba prostá většina, takže pokud by se Piráti zdrželi hlasování, nestačilo by to na vládní konec,“ má jasno.
O tom, že idea harmonické spolupráce v rámci koalice byla pryč ještě před oznámením Pirátů, že ve vládě končí, nepochybuje ani Školník. „Udržet pětikoalici celé funkční období by byl pro premiéra velký úspěch. Možná proto chválil pirátské ministry Lipavského a Šalamouna, aby Piráty v koalici udržel,“ uvažoval politolog nad motivacemi předsedy vlády.
Politologové se shodli na tom, že zásadnější vliv na chod vlády nebude mít ani pirátský odchod do opozice. „I přes odchod Pirátů budou mít vládní strany 104 hlasů a Iva Vondráka, který vystoupil z hnutí ANO a hlasuje s vládou,“ přemýšlel Valeš.
Školník zase připomněl, že vláda by se obešla i bez Olgy Richterové jakožto současné místopředsedkyně Sněmovny. „Při vší úctě, není to pozice, která by byla pro chod úplně klíčová a jeden rok by se to vydržet dalo,“ uzavřel.
