V testu tvůrčího myšlení získali čeští žáci průměrně 33 bodů z 60, jejich výsledek je shodný s průměrem zapojených zemí OECD. Výsledky jsou podle Zatloukala o něco lepší než průměr zemí EU, který byl 31,4 bodu. V Česku se zapojilo do testování 412 škol. Na hodnocení kreativního myšlení se testování zaměřilo poprvé. Nejlépe si v jeho rozvoji podle výsledků testování vedou Singapur, Korea, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Estonsko a Finsko, naopak nejhůře Albánie, Filipíny, Uzbekistán, Maroko a Dominikánská republika.
Výsledky rovněž ukázaly na značný výkonnostní rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími zeměmi a na to, že státy s nadprůměrným hodnocením matematických, čtenářských a přírodovědných znalostí a dovedností až na výjimky překonaly i průměr OECD v kreativním myšlení. Do těchto výjimek, které průměr nepřesáhly, je zařazeno i Česko.
V průměru dosáhly státy OECD v hodnocení kreativity myšlení studentů 33 bodů, výše zmíněných sedm nejlepších zemí tento průměr překonalo nejméně o tři body, v případě nejlepšího Singapuru to bylo o osm bodů. Česko s 33 body skončilo na průměrných hodnotách OECD. Na pozice za Česko zařadila zpráva Německo, Francii, Nizozemsko či Slovensko, které získalo 29 bodů. Poslední místo připadlo Albánii s 13 body.
„Česko, Hongkong, Macao a Čínská Tchaj-pej (Tchaj-wan) skončily na průměru, nebo pod průměrem OECD v kreativním myšlení, ale umístily se nad průměrem OECD v matematice, čtení a vědě,“ uvedla zpráva. Čeští školáci vykázali v matematických, čtenářských a přírodovědných srovnávacích testech PISA z roku 2022 nadprůměrné hodnoty, ačkoli se v porovnání s rokem 2018 v matematické gramotnosti zhoršili.
Slabinou českých studentů podobně jako těch z Itálie, Mexika, Chile a Islandu je ve srovnání s jinými oblastmi řešení úkolů se sociální problematikou. Čeští a také litevští studenti si naopak vedli mezi vrstevníky z OECD výrazně lépe v písemném a vizuálním vyjadřování.
Výborných výsledků, tedy dvou nejvyšších úrovní, dosáhlo v Česku 25 procent žáků, průměr v zemích OECD je 27 procent. Nejvíce se českým žáků dařilo v úlohách, ve kterých měli předkládat kreativní náměty. Naopak nejhůře si vedli při posuzování a vylepšování návrhů v úkolech, ve kterých měli najít lepší řešení či výsledek. Lépe si dokázali poradit s úlohami, které se zaměřovaly na písemný projev. Podprůměrní byli ve zvládání těch, které se věnovaly řešení vědeckých problémů.
Čeští žáci jsou v průměru výrazně méně zvídaví než jejich vrstevníci ze zemí OECD, vyplývá z dat. V indexu zvídavosti skončili na předposledním místě, přibližně stejné hodnoty mají žáci v Polsku a Litvě. Na posledním místě skončilo v tomto indexu Nizozemsko.
Zatímco 70 procent žáků zemí OECD uvedlo, že se rádi učí nové věci, jen 50 procent žáků se rádo učí nové věci ve škole. V případě Česka se rádo učí nové věci asi 60 procent žáků, ve škole pak 30 procent. Výrazně podprůměrných výsledků dosáhli čeští žáci i v takzvaném indexu houževnatosti.
Testování se zaměřilo i na to, jak studenti hodnotí školy, z hlediska podpory kreativního myšlení. Na otázku, zda učitelé podporují žáky s vymýšlením originálních odpovědí a zda jim na hledání kreativních řešení poskytují dostatek času, odpověděla souhlasně polovina českých studentů.
Podle České školní inspekce se jedná o podprůměrný výsledek. Téměř 90 procent českých žáků navštěvuje školy, jejichž ředitelé se domnívají, že kreativita je dovednost, kterou je možné rozvíjet. Jen 47 procent žáků si myslí, že mohou svou kreativitu změnit.
