Albertov bude patřit studentům, Zeman stráví 17. listopad v Lánech |
Národní třída se proměnila ve velkou oslavu výročí pádu komunistického režimu. Na piazzetě Národního divadla, nově nesoucí jméno Náměstí Václava Havla, lidé vzpomínali na prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. Lidé zapalovali svíčky u velkého srdce a mohli si třeba koupit i trička nebo placky s jeho černobílým portrétem.
Pro účastníky oslav na Národní třídě byl připravený doprovodný program, například takzvaný komixátor či karnevalové vystoupení.
V pražských Letenských sadech se sešlo zhruba 600 lidí, aby podpořili prezidenta Miloše Zemana a vyjádřili nesouhlas s českou migrační politikou. Kritizovali také premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) a další členy vlády. Organizátoři původně po skončení demonstrace plánovali pochod k Úřadu vlády, zatím ale není jasné, jestli se uskuteční.
“Mluvme pravdu, šiřme pravdu a zejména pravdu, jen tak můžeme vzdorovat čistému zlu, které chce naší zemi vymazat z mapy a jehož poskoci dnes zablokovali Prahu,“ řekla ve svém projevu Julie Královská. Publikum její slova odměnila hlasitým potleskem.
Podle bývalého politika a pedagoga Petra Pitharta, který byl hlavním řečníkem po poledni na Albertově, se lidé nemají nechat rozdělovat kategorizováním a údajnou příslušností k některým uměle vytvořeným skupinám a ve volbách by neměli dávat hlasy namísto stranám firmám.
O takzvané pražské kavárně hovoří často Zeman jako o intelektuálech, jejichž hlas nevypovídá o tom, co lidi skutečně trápí. Podle dnešních řečníků ale není rozdíl mezi „pražskou kavárnou“ a venkovskou hospodou. Češi spolu vždy mluví napříč těmito skupinami a budou i nadále, míní Pithart.
„Říká se to o každých volbách, takže neřeknu, že ty následující budou nejdůležitější, ale myslím si to. Budeme si v nich příští rok na podzim moci vybrat vedle normálních stran také firmu, dokonce rodinnou firmu, stále více prosperující. Věřím, že nám včas dojde, že každá firma má své personální oddělení, kde jsou připravené formuláře s výpověďmi. To je přece firma. Firma se liší od politické strany také tím, že se v ní doopravdy nehlasuje,“ prohlásil.
Neuspokojují ho prý ubezpečování českých politiků, že Česko je součástí západních struktur. „Ani se nenadějeme a mohli bychom se octnout v objetí partnerů z východu, třeba toho, o kterém jsme se dozvěděli, že je strategický a že umí dobře stabilizovat umrtvenou společnost,“ uvedl v narážce na pročínské prohlášení českých ústavních činitelů. Za svá slova sklidil Pithart několikrát veliký aplaus zaplněného Albertova.
„Nedejme se napálit a chtějme vědět, která politický strana nebo kteří politikové a vlivní lidé kolem nich mají z hospodářských a obchodních vztahů s Čínou finanční prospěch,“ řekl.
V hlavním úvodním bloku oslav na Albertově vystoupili také někteří rektoři veřejných vysokých škol, kteří předtím položili věnce k pamětní desce upomínající na události roku 1989. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka se v českých dějinách vedle střídání levicových a pravicových vlád střídají období, ve kterých dominují liberální nebo autoritářské představy o vedení společnosti. Liberální bylo podle něj jen dvacetiletí první republiky a prvních 20 let po roce 1989.
„Poslední roky očividně erodují pod tlakem autoritářských tendencí a je lhostejné, zda se maskují jednou jako manažerská představa o řízení státu nebo strach z cizinců a imigrantů, nebo se maskují jako poslanecký návrh na to, aby byl znovu zaveden trest za urážku císařského majestátu,“ řekl.
  |
Studenti se na Albertově ve svém čtvrtečním manifestu přihlásili k hodnotám liberální demokracie a odstraňování bariér mezi lidmi. K manifestu se připojili i někteří rektoři, oplácejí tak studentům podporu k jejich vystoupení na alternativní oslavě 28. října.
Albertov býval tradičním místem, kde si vysokoškolští studenti připomínali události 17. listopadu let 1939 a 1989. Loni se to změnilo, protože kvůli shromáždění Bloku proti islámu za účasti prezidenta Zemana studenti na toto místo nesměli. Letos akci na Albertově jako první na magistrátu ohlásila Univerzita Karlova.
Výročí 17. listopadu si tisíce lidí připomíná na Národní třídě na akci s názvem Korzo Národní, kterou pořádají studenti vysokých škol. Přibližně ve 14:00 na Národní třídu přišel průvod z Albertova, v jehož popředí byl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Dechový orchestr Pralinka pak před pamětní deskou zahrál národní hymnu.
Součástí akce s podtitulem Díky, že můžem! jsou koncerty nebo divadelní představení pro děti i dospělé. Informační panely rozmístěné po Národní třídě lidem přibližují události 17. listopadu 1989 včetně osobních příběhů některých účastníků. K poučení o nedávné historii slouží také venkovní škola v tramvajovém voze před Národním divadlem, v níž přednáší historik z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Národní třída bez aut a tramvají má být dnes prostorem, kde si budou lidé vyprávět a diskutovat. Na tabule mohou psát vzkazy. Politické projevy z pódia na programu nejsou a ani lidé nepřicházejí s transparenty, kterými by demonstrovali svůj politický postoj. Jen mívají na klopě trikolóru, kterou rozdávají pořadatelé na obou koncích Národní třídy.
