Prezident v bilančním rozhovoru k dvacetiletému výročí rozpadu v České televizi uvedl, že k rozpadu Československa přispěla tehdy i česká vláda vedená Petrem Pithartem. "Já jsem cítil jistý pokus o zdůrazňování českého zájmu i na straně Pithartovy vlády, s čímž jsem se musel utkávat jako federální ministr financí. Pro mě už probojovat rozpočet na rok 1992 bylo velmi obtížné, protože Česká republika, Pithartové, kteří dnes hrají takovou falešnou kartu, tak tehdy řekli: na Slovensko ani korunu. A já jsem věděl, že by to rozbouralo tu zemi," uvedl Klaus pro Českou televizi.
ČTĚTE TAKÉ: |
Pithart Klausova slova zcela odmítá a naopak připomíná, že právě on byl jedním z nejhlasitějších zastánců federace. "Já v rozhovorech a článcích nikdy nepoužívám slovo lež, ale... V roce 92 jsem dostal Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost za úsílí o zachování společného státu. To je v naprostém rozporu s Klausovým tvrzením," řekl Pithart serveru Lidovky.cz.
Pithart vzpomíná na to, že se spolu s tehdejším slovenským předsedou vlády Jánem Čarnogurským na jedné straně a Klausem jako federálním ministrem financí na straně druhé, hádali. Šlo ale o způsob sestavování rozpočtu. Zatímco Klaus chtěl určovat to, kolik peněz bude posílat společná federace jednotlivým republikám, premiéři národních vlád chtěli naopak sami určovat to, co svěří federaci. "My jsme vycházeli z úplně jiného postoje. V té věci jsem byl se Slováky, byl jsem přesvědčen, že federaci je třeba znovu vybudovat zezdola a ne seshora," popisuje Pithart.
Klaus však podle něj trval na svém. "Pamatuji si, jak si nás s Čarnogurským teatrálně nechal posadit do lavic, přinesl před nás tabuli a učitelsky, mentorsky nám vysvětloval, jak se dělá rozpočet. To bylo naprosto nepřijatelné," vzpomíná.
S Klausem se naopak shodl na tom, že za rozdělení federace nejvíce lobbovala ODA. "Na tomto postoji vyrostla, Jan Kalvoda na tom udělal kariéru," řekl k tomu Pithart.
