Narůstající konflikt mezi premiérem Nečasem a ministrem financí Kalouskem přiměl Mirka Topolánka k vyjádření, že se jedná o „souboj, který zaměstnává je samotné, vládu, naprosto falešně i veřejnost a média a svým způsobem odvádí pozornost od skutečných problémů“.
Domnívám se, že to není nutně pravda. Konflikt má jistě i svůj čistě stranický rozměr. Ale zároveň bychom měli doufat, že je motivován něčím hlubším než jen snahou získat krátkodobou předvolební výhodu. Podstatou konfliktu mezi Nečasem a Kalouskem není odvádění pozornosti od něčeho, co Topolánek nazývá „skutečnými problémy“. Spor naopak odhaluje ambivalentní vztah současné vlády ke korupci.
Trivializace kriminálního jednání Ekonomové se shodují, že korupce je nejškodlivější ze všech daní, protože dusí ekonomickou aktivitu a snižuje příjmy veřejných rozpočtů. Miroslav Kalousek by měl proto uvítat snahu premiéra Nečase a Alexandra Vondry odstřihnout prostředníky od armádních zakázek. Místo toho vidíme Kalouska a jeho přítele Richarda Hávu, jak se snaží bránit prostředníky a navzdory jasným dokladům svědčícím o opaku tvrdí, že tito zprostředkovatelé šetří veřejné prostředky a zajišťují zakázky pro domácí výrobce, protože jsou kompetentnější a vlastenečtější než úředníci údajně ovlivňovaní zahraničními zbrojařskými firmami.
Ve skutečnosti je to tak, že zahraniční společnosti jsou ze zákona povinny najmout si místní prostředníky bez ohledu na to, jestli si to přejí nebo ne (a uvážíme-li všechna rizika s tím spojená, lze předpokládat, že si to spíše nepřejí). Tito prostředníci pak úkolují státní úředníky, skoro jako kdyby je zaměstnávali, což v případě odvolaného náměstka Kopřivy, zdá se, opravdu dělali.
Od ministra financí bychom očekávali, že vyjádří plnou podporu snaze vykořenit podvody na ministerstvu obrany. Kalouskovou reakcí na Kopřivův případ je však trivializace zjevně kriminálního jednání bývalého kolegy a zpochybňování motivů těch, kdo toto jednání odhalili. Kalousek celou aféru redukuje na pouhý pokus zdiskreditovat TOP 09 před nadcházejícími volbami. To je však zavádějící. Koneckonců to je Kopřiva, nikoli Vondra, kdo na nahrávce vysvětluje, že se lze spolehnout na to, že Kalouskova dlouholetá pravá ruka Pavel Severa zajistí obchod tak, jak „je to nalajnovaný“. Předstírané morální rozhořčení Každodenním chlebem politiků snažících se obhájit svou morální integritu jsou výčitky na adresu novinářů a vyhrožování právníky. Případ Kopřivových nahrávek, které pravděpodobně znamenají konec Severovým politickým ambicím, je však zjevně výjimkou. Je zvláštní, že se Kalousek ani Severa neuchýlili k obvyklé pohrůžce, že podají trestní oznámení pro pomluvu šířenou tiskem. Zákony jsou tu od toho, aby je ochránily před záměrnými pomluvami, dokonce i těmi šířenými bývalými stranickými kolegy. Proč jich nevyužili? Místo toho kroutí hlavou nad „tragickým selháním státního úředníka“ a předstírají morální rozhořčení nad tím, že se k nim jejich političtí soupeři nechovají hezky.
Což nás přivádí zpět k Topolánkově radě Nečasovi a Kalouskovi, aby se vrátili ke starým dobrým časům, kdy si on a Kalousek mohli prostě plácnout jako chlapi a „na co jsme si večer plácli, to platilo ještě ráno. Platilo to navždy“. Jak je vše snadné, když obýváte svět, ve kterém se lze na všem dohodnout a kde nejsou žádné střety zájmů, pouze zájmy samotné.
Doufejme, že Nečas odolá radám, aby své neshody s Kalouskem vyřešil topolánkovským způsobem, a že bude společně s Vondrou a za pomoci forenzních auditorů dál tlačit na vykořenění korupce na ministerstvu obrany. Doufejme také, že se Kopřivův případ dostane před soud a že bude posouzeno jako polehčující okolnost, pokud se Kopřiva a jeho komplicové rozhodnou plně spolupracovat. Pak by chobotnice ztratila nejen všechna svá chapadla, ale i svůj mozek.
Musíme předpokládat, že Nečas a Vondra chápou politická rizika těchto odhalení a jsou rozhodnuti dokončit, co začali, bez ohledu na Kalouskovy snahy o trivializaci debaty o zásadních problémech armádních zakázek a o diskreditaci Vondrovy reputace.
Možná zdravá část TOP 09 využije Kopřivův skandál k potlačení vlivu tandemu Háva-Kalousek v rámci strany, rovněž jako zdravá část ODS obrátila Opencard proti klice Janouška a Béma a Toskánsko proti Dalíkovi a Topolánkovi. A možná se můžeme těšit i na dobu, kdy politické strany budou soupeřit v tom, jak sloužit veřejnému zájmu, a ne spolupracovat na tom, aby posloužily samy sobě – třeba tak, že se pohádají o to, kolik kdo dostane z prodeje České pošty anebo z přiklepnutí ekologické superzakázky, a když se na tom dohodnou, plácnou si na to jak chlapi.
***
Kalousek a Háva navzdory jasným dokladům svědčícím o opaku tvrdí, že zprostředkovatelé armádních zakázek šetří veřejné prostředky a zajišťují zakázky pro domácí výrobce
Doufejme, že Nečas bude společně s Vondrou a za pomoci forenzních auditorů dál tlačit na vykořenění korupce na ministerstvu obrany
O autorovi| JAMES DE CANDOLE, konzultant ; Autor je partner poradenské firmy Candole Partners. Firma nemá žádné klienty z obranného sektoru.
