O odložení nástupu revidovaného Rámcového vzdělávacího programu (RVP) mluvil Plaga již v půlce února na půdě Senátu. „Pro výuku podle nové RVP není dostatečná podpora tak, aby se vše zvládlo implementovat od 1. září 2027,“ řekl ministr školství.
Změny se týkají také RVP pro mateřské školy, kde se účinnost odloží také o jeden rok. Původně měly začít platit letos v září.
„Nekloním se k tomu, aby se práce, která se na tom udělala, hodila do koše. Odložení neznamená to, že získáme čas, kdy si oddechnout, ale naopak se musí práce zintenzivnit,“ uvedl na tiskové konferenci.
Některé základní školy testují nové RVP již od září 2025. „Budeme rádi když budou v testování pokračovat a budou nám dávat zpětnou vazbu ohledně toho, jak programy fungují,“ řekl Plaga.
Naopak u středních škol je situace horší. „Minulá vláda Petra Fialy označila revizi programů pro střední školy za hotovou. Nerad to dělám, protože vím, že tam mnoho práce učiněno bylo, ale hotová rozhodně není. Nejsme ani na začátku,“ sdělil ministr.
Předseda poslaneckého školského výboru Matěj Ondřej Havel (TOP 09) v reakci pro iDNES.cz uvedl, že reforma rámcových vzdělávacích programů měla být hotová už dávno. Roční odklad respektuje, ale doufá, že nenastane jen odklad pro odklad.
„Abychom se tomu vyhnuli, musí nastat dvě věci. Jednak modelové školní vzdělávací programy, kterými se budou chtít některé školy řídit, musí být excelentně připravené tak, aby byly použitelné ihned do praxe. A druhá podmínka je, aby byly dobře zpracované metodické a podpůrné materiály. A to pro ty ostatní školy, které si budou chtít vytvářet školní vzdělávací plány více na míru. Musí je to motivovat. Pokud to nebude udělané kvalitně, nevidím v odkladu smysl,“ řekl.
Je to nesrozumitelné, říkají ředitelé
K „revizi revize“ vyzvala začátkem února také Asociace ředitelů základních škol, které připadají nové RVP nesrozumitelné. Podle ředitelů hrozilo, že dojde jen k formálním úpravám, nikoli zásadním změnám.
Podle šéfa asociace Luboše Zajíce tak musí v získaném času dojít k několika věcem: „Současný dokument je příliš rozvleklý, komplikovaný. Chybí jasně, stručně a jednoznačně sdělená podstata základních principů. Mezi jednotlivými vzdělávacími obory není zřejmá jednotná koncepce a jejich zřetelná provázanost,“ poukázal Zajíc.
Nový vzdělávací program přináší například povinnou výuku angličtiny od první třídy, nyní je první cizí jazyk povinný od třetího ročníku. Zavádí také povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmé třídy, nyní je nejpozději od osmé. Na výběr budou mít žáci z němčiny, francouzštiny a španělštiny. Změny ve výuce druhého cizího jazyka se ve školách projeví později, ministerstvo u nich schválilo odložení účinnosti, vyplývá z informací na webu. Školy si podle rámcového vzdělávacího programu vytvářejí učební plány, které se od sebe mohou lišit.
„Co se týká druhého cizího jazyka, tam jsem bytostně přesvědčen, že povinná volitelnost je to, co je odborně správně,“ uvedl Plaga k povinné výuce druhého cizího jazyka, jak to chtěl jeho předchůdce Mikuláš Bek (STAN).
Za určitých podmínek by však Plaga podpořil výuku angličtiny už od první třídy. „Na padesáti procentech škol to již tak je, pro tu druhou polovinu však není podpora. Umím si povinnou angličtinu od první třídy představit, ale jen s dostatečnou podporou. Dokud není třeba dostatek vzdělávání pro elementaristky (učitelky na prvním stupni), případně dostatek lidí, kteří by od první třídy angličtinu učili, tak by to nemělo být povinné,“ míní.
