Kolem „prvních českých teroristů“ byla řada tajemství. Kriminalisté ani státní zastupitelství oficiálně k případu nesdělovalo téměř nic. „Bez komentáře,“ tvrdil skoro rok vytrvale státní zástupce Vladimír Pazourek. Nakonec bylo obžalováno pět lidí. Údajný vůdce Petr S., Martin I. a Alexandra S. jsou obviněni z přípravy teroristického útoku na vojenský vlak. Další dvě ženy Katarina Z. a Radka P. za to, že přípravu nepřekazily a neudaly ostatní na policii. Údajným „teroristům“ může nyní hrozit výjimečný trest až 20 let za mřížemi.
Server Lidovky.cz získal obžalobu, ve které policisté detailně popisují způsob, jak se podle nich obžalovaní chystali na útok. Z dokumentů například vyplývá, že si obvinění dávali velký pozor, aby je nikdo neodhalil. V té době ale už byla skupina infiltrována policejními agenty a napíchnutá odposlechy.
Rodící se plán
S přípravou se podle policie začalo už v září 2014. Skupina si tehdy rozdělovala v „konspiračním“ bytě role. V té době byl také určen cíl teroristického útoku - vlak, který měl převážet vojenský materiál nebo vozy značky Hyundai. Místem akce se měl stát tunel u pražského Branického mostu (známého jako most inteligence) v úseku Praha – Beroun - Plzeň.
Vlaky, které přejedou most inteligence ve směru na Beroun, vjíždějí do tunelu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Termín ale nakonec anarchisté změnili a rozhodli se plány přesunout na březen či duben roku 2015. Důvodem bylo nepříznivé počasí. Údajný vůdce skupiny Petr S. se například obával, že mohou zanechat stopy ve sněhu. Ty by mohly přispět k jejich odhalení.
Síť revolučních buněkJde o volné seskupení radikálních sympatizantů, k níž se může každý připojit. Skupina se hlásila k různým útokům už v minulosti. Šlo o zapálená policejní auta, mýtné brány či dveře obchodu s kamerovými systémy. |
Vše se mělo odehrát pod záštitou militantní skupiny Síť revolučních buněk.
Zásadní kroky k přípravě útoku podnikla skupina Petra S. 15. prosince 2014, kdy členové vyrazili do prodejny pro kutily Hornbach v Praze 6 v ulici Slánské a nakoupili vybavení k výrobě zápalných nádob. Dopoledne od 09:48 do 10:12 pořídili podle policie dvoulitrový plechový kanystr s petrolejem, lepidlo Apeko, polystyrenovou a pěnovou desku a dva metry tepelné izolace. Nechyběl ani černý trychtýř na přelití hořlaviny a pracovní rukavice.
Ještě v ten den měli podle obžaloby před obědem vyrazit do lomu Mramorka u obce Chýnice. Tam se pustili do míchání hořlaviny a připravili několik zápalných lahví, které ihned vyzkoušeli. O čtyři dny později se iniciátoři akce vypravili k místu, kde mělo ke žhářskému útoku na vlak dojít. Zastavili se u výjezdu z vytipovaného chuchelského železničního tunelu.
Starý lom Mramorka mezi obcemi Chýnice a Ořech nedaleko Prahy.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Demižony naplněné zápalnou směsí
15. dubna 2015 dva obžalovaní vynesli ze sklepení kóje bytu materiál pro výrobu zápalného zařízení a přejeli autem do lomu Mramorka. Chtěli opět namíchat a vyzkoušet zápalné lahve. Vše ale zhatil „pohyb cizích osob“, uvádějí policisté. K výrobě tedy ten den nedošlo.
O pět dní později se do lomu vrátili. Za přítomnosti policejních agentů, kteří skupinu infiltrovali, namíchali tři demižony zápalné směsi o objemu pěti litrů. Jeden demižon byl zkušební a byl naplněn jen do poloviny. Pečlivě hlídali okolí, aby je někdo nevyrušil a nezpozoroval. Pak došlo ke zkoušce.
„Vyzkoušeli dva způsoby zapálení benzínu. Nejprve ho zaúkoloval, aby polil boční stěnu lomu, kterou poté zapálil výstřelem z plynové pistole, následně polili kamenný kvádr benzínem a olejem, a pokusil se tuto zápalnou směs zapálit dělobuchy, což se mu však nepodařilo,“ popisuje „bádání“ anarchistů obžaloba.
Pak přišel na řadu pokus se zkušebním demižonem. „Byl uzavřený korkem, ve kterém byly zapíchány ohnuté prskavky o nezjištěném počtu. Prskavky zapálil a demižon shodil z vrcholu boční stěny na kamenný sráz. Po úspěšné zkoušce opustili lom...“ uvádí obžaloba.
Po testech se vrátili zpátky do bytu a nádoby s hořlavinou nechali v autě. Rozhodli se, že budou útočit na první vlak s vojenským materiálem, který tunelem projede. „Neboť vlak převážející vojenskou techniku představuje především symbol současné státní moci, proti které bojují,“ popisují policisté.
Ještě ten den kolem 19. hodiny se vydala skupina k místu plánovaného útoku, aby se připravila na budoucí příjezd vlaku. Nasedli do auta a jeli na Prahu 5, kde zaparkovali poblíž křižovatky ulic Ke Smíchovu a V Zálesí. Z vozidla vyndali oba demižony, vložili je do batohů a zamířili k tunelu. U výjezdu u rohu boční stěny vykopali jámu. Nádoby před uložením do hlíny očistili od stop DNA a otisků prstů a „zbraně“ zahrabali. Místo pak označili pro lepší orientaci.
Útok překazila razie
Vlaku se však už nedočkali. Na konci měsíce překvapila „teroristickou buňku“ rozsáhlá razie. Tehdy bylo zatčeno 10 lidí. Některé případy byly vyloučeny a ve vazbě zůstal Petr S., podle policie vůdce skupiny, a Martin I. Kriminalisté je viní z přípravy teroristického útoku. Jedna z dívek Alexandra S. je obžalována ze stejné věci, byla ale vyšetřována na svobodě. V současné době zůstává ve vazbě už pouze Martin I.
Policie navíc Petra S., Martina I. i Katarinu Z. (nepřekažení teroristického útoku) viní také z násilí vůči úřední osobě. Trojice měla připravit zápalné lahve, které měly být použity jako zbraně při bránění squattu Cibulka.
Zásah policie je od začátku terčem kritiky. Advokáti obžalovaných tvrdí, že se policejní agenti snažili skupinu k útoku dotlačit a vyvíjeli víc iniciativy, než by policisté měli. Zásah odsoudila také anarchistická komunita a některé známé osobnosti. Mezi nimi byl například bývalý premiér Petr Pithart. Levicoví aktivisté považují „operaci Fénix“ za policejní komplot.
Podle zdroje serveru Lidovky.cz mělo navíc na odposleších zaznít, že Petr S. varuje své společníky, že se nikomu nesmí při útoku nic stát. Útok měl být směřován na majetek a ne proti lidem.