Odměny a platy za loňský rok: rekordmanem je kancléř Mynář a exšéf českých lesů

Web Hlídač státu společně s platformou Platy úředníků už druhým rokem přináší detailní přehled platů a odměn státních zaměstnanců za uplynulé roky. Ve zveřejněných datech nechybí ministerstva, některé státní úřady, státní nebo národní podniky a také veškeré úřady pod takzvaným služebním zákonem.

Mezi sledovanými je i Kancelář prezidenta republiky. Právě hradní kancléř Vratislav Mynář svými odměnami za loňský rok patří mezi rekordmany. Loni si přišel na 1 955 488 korun hrubého platu. K tomu získal na odměnách dalších 691 tisíc korun. To je podle Hlídače státu přibližně čtyřnásobek průměrné úřednické odměny, respektive odměny pracovníka úřadu na vedoucí pozici, jako je například ředitel úřadu či ředitel úseku.

Přitom Mynář v loňském roce, kdy byl prezident Miloš Zeman hospitalizovaný, byl téměř neviditelný a opakovaně odmítal poskytovat novinářům informace.

Odměna podobná managementu

„V roce 2020 byla roční odměna vedoucího kanceláře dokonce přes 800 tisíc. V případě, že bychom tuto odměnu porovnávali třeba s obvyklými platy, pak se svou výší podobá těm, které se vyplácejí managementu příspěvkových organizací ze sektoru kultury,“ uvedl Hlídač státu v tiskové zprávě.

Podle politologa Jana Kubáčka je Mynář něco jako vizitka prezidenta. „Úloha kancléře vždycky byla, že to byl nejbližší tajemník a jeho vliv byl velmi důležitý. Například si vzpomenu na kancléře Jaromíra Smutného, který byl velmi blízkým spolupracovníkem Edvarda Beneše,“ řekl k postu kancléře politolog.

Ohledně platů na Hradě: další výrazná tvář, mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, si loni přišel na 1 042 479 korun. Na odměnách pak získal dalších zhruba 238 tisíc korun.

V loňském roce přitom předseda výkonné rady Asociace Public Relations Patrik Schober řekl, že by si Ovčáček zasloužil za svou práci vyhazov. Právě tato organizace hradnímu mluvčímu loni v říjnu vystavila takzvanou červenou kartu.

Kromě Mynáře si na vysoké odměny přišel rovněž bývalý ředitel státního podniku Lesy České republiky Josef Vojáček, kterého v prosinci coby zastupující ministr zemědělství Marian Jurečka odvolal.

MPO s červeným puntíkem

Vojáček si na odměnách za loňský rok přišel téměř na 5,5 milionu korun. Jeho plat činil 3,1 milionu. „Nejen, že je poměr platu a odměny přinejmenším neobvyklý, zarážející je i to, že tak vysoké odměny by si jistě zasloužil výkonný manažer s vynikajícím plněním svěřených úkolů, a ne člověk, který byl ke konci roku odvolán pro manažerská pochybení,“ uvedl Hlídač státu.

Kromě výše zmíněných platy ukázaly i další státní instituce. Co se týče ministerstev, většina resortů podle Hlídače státu rovnou uvádí i plat a náhrady za nejvyššího představitele úřadu - ministryni či ministra.

Před několika dny web Hlídač státu zveřejnil platy a odměny ministrů, vládních úředníků či ředitelů státních institucí za loňský rok.

„Bohužel, jediné Ministerstvo průmyslu a obchodu si dává více práce s uvedením, proč informace neposkytnout, než vyplněním jednoduché tabulky, kterou jsme pro odpověď předem připravili,“ stojí ve zprávě Hlídače státu s tím, že letos MPO některé požadované údaje poskytlo, avšak v takové formě, že je nelze podle webu publikovat.

„Navíc, v podpisu má resort heslo ‚Otevřený úřad‘. Zůstává tak v letošním roce jediným ministerstvem s červeným puntíkem,“ uvedl Hlídač státu.

Guvernér ČNB bez odměny

Pokud jde o jednotlivá ministerstva, tak například ministr financí Zbyněk Stanjura si podle webu Hlídač státu přišel za půl měsíce (do funkce byl jmenován v polovině prosince, pozn. red.) na téměř 95 tisíc korun. K tomu získal na odměnách asi 12 tisíc korun.

„Užívání bytové jednotky nebylo využito,“ konstatuje Hlídač státu. Průměrný roční plat na jeho pozici je zhruba 2,4 milionu korun.

Podobně se pohybuje plat šéfů resortů kultury, obrany, práce a sociálních věcí nebo zdravotnictví a spravedlnosti.

Pokud jde o jednotlivé státní instituce, například ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka si loni přišel na zhruba 1,5 milionu korun. K tomu získal odměny ve výši 400 tisíc korun.

Bývalý Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si za loňský rok vydělal asi 5,9 milionu korun. Odměny nezískal žádné. Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka si za sedm a půl měsíce na 1,1 milionu korun. K tomu dostal odměnu ve výši 250 tisíc korun.

Předseda Správy hmotných rezerv Pavel Švagr si vydělal 1 813 881 korun. Na odměnách poté získal 483 600 korun. Rovněž má k dispozici služební vůz.