„Jediné, co je naprosto jisté, jsou mandatorní výdaje na učitele. Tedy objem peněz na navýšení mezd na výši 130 procent mzdy oproti předminulému roku. To by mělo být dodrženo,“ řekl pro iDNES.cz František Dobšík, předseda školských odborů.
Právě toto zvýšení bylo ještě letos na jaře v ohrožení, protože z „učitelských peněz navíc“ mohli ředitelé škol dorovnávat platy uklízeček a dalších nepedagogů. Ministerstvo školství jim rozvázalo ruce v tom, z jaké „přihrádky“ a kam budou peníze přerozdělovat.
Dobrou zprávou podle Dobšíka také je, že školy, kterým přibyli žáci a je tedy potřeba k nim mít více personálu, by také měly automaticky dostat na platy těchto lidí peníze. „Je otázka, jestli to bude rozpočtováno dostatečně, ale je to pozitivní. Podrobnosti se dozvíme ve čtvrtek,“ doplnil Dobšík.
Právě ve čtvrtek se mají odbory sejít s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Ten už v úterý právě i o školskému rozpočtu bude jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
Jurečkovo zvýšení platů o desetinu
Na stole se ale objevil jiný plán. Přišel s ním ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vládě chce předložit návrh nařízení na zvýšení platů v části veřejného sektoru, do kterého spadají právě i nepedagogičtí pracovníci. Platy by se jim mohly zvýšit už od září, a to mezi sedmi až deseti procenty.
„Stojím za tím, že je na místě, abychom provedli zvýšení od 1. září. Odmítám zvýšení plošné... Budu navrhovat, abychom materiál na vládě projednali do konce prázdnin - v tom rozptylu mezi sedmi a deseti procenty,“ řekl minulý týden ministr Jurečka.
Školské odbory trvají na horní hranici, tedy deseti procentech. Dříve odboráři prosazovali zvýšení o 15 procent. „Už jsme se víceméně (s ministrem Bekem) shodli, že kdyby to bylo 10 procent, což je necelá miliarda korun navíc na narovnání platů nepedagogů, byl by to dobrý signál. Byť to samozřejmě nenahradí všechno. Když se zaměstnancům platy nezvýší, budou se opravdu rozhodovat, jestli třeba v té školní kuchyni zůstanou,“ poznamenal Dobšík.
O penězích pro školství ovšem stejně musí rozhodnout vláda jako celek. „Samozřejmě vnímám, že hlídají každou miliardu. Nikdo to neřekl veřejně, ale cítili jsme, že sedm až deset procent navíc na platy bojkotuje ODS a TOP 09. Lidovci, STAN a Piráti byli pro, tam to má podporu. Naráží to hlavně na ministerstvu financí. Musí se to rozhodnout politicky,“ shrnul Dobšík.
Podle něj u některých politiků převládá pocit, že peníze do školství nejsou investicí, ale „pouhou spotřebou“. „Tak to není. Někdo musí děti vzdělávat, pokud chceme přestavovat elektrárnu v Dukovanech, budou potřeba inženýři a ti se sami nevzdělají. Spokojení učitelé a personál povedou k většímu uplatnění dětí na trhu práce,“ vysvětlil Dobšík.
Platy ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. Zvýšení tarifů v nejnižší tabulce navrhovala už i část zaměstnavatelů. Unie a konfederace zaměstnavatelských svazů už dřív vládě doporučily nepedagogům, ale také lidem v kultuře, technickým zaměstnancům ve zdravotnictví či v sociálních službách zvýšit základ výdělku o pět procent, a to už od letošního dubna.
Poukazovali na to, že zhruba polovina tarifů v této tabulce je pod hranicí minimální či zaručené mzdy a že je obtížné za takových podmínek zaměstnance získat a udržet. Před měsícem zástupci zaměstnavatelů uvedli, že by byli od září pro zvýšení o sedm procent.
