Ono to zní trochu cirkusácky, hrát na pletací stroj Dopleta. Ve skutečnosti je pletač Ivan Palacký hlubinným improvizátorem a kutačem zvuků z různých zdrojů. Jemné „soundscapes“, v nichž Dopleta někdy odtikává jako stroj času, se v poslední dekádě staly stylově čerstvou událostí české scény: alternativa v posttechnologickém věku. V duu Palagrachio je mu partnerem klavírista Peter Graham – což je zajímavé, protože přichází z akademických „skladatelských“ kruhů. Ale žádná akademičnost se nekoná: Graham rozpouští „normální“ klavírní hru do něžného testování nástroje a šramotů: jako by vyndal zátku, z klavíru odtekly tóny, ale hrálo se dál. Architekt Palacký nikdy nebude takovou postavou jako Iva Bittová, ale dnes je právě tak reprezentativní figurou současné scény, jakou byla Bittová koncem 80. let. Palacký má větší ohlas v cizině (první recenze vyšla anglicky) a především tam má spolupracovníky. Je nezbytné zmínit jedinečný obal, dílo studia Hubero Kororo: v momentě otevření prosákne zevnitř pár kapek tuše a vytvoří na titulu jedinečnou skvrnu. Prostě improvizace!
Palagrachio: Looking For The Looking For, CD vydal Uceroz (www.palacky.org), 2010
