Pátek 20. května 2022, svátek má Zbyšek
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Plodná spolupráce dalekohledů

Česko

UKÁZKA Z KNIHY O VĚDĚ

Několik velkých teleskopů bude společně hledat život na planetách mimo sluneční soustavu.

Projekt ESA nazvaný Darwin a naplánovaný na druhé desetiletí 21. století je velmi ambiciózní. Několik velkých kosmických dalekohledů (každý o průměru zrcadla přinejmenším tři metry) bude pracovat společně jako obří interferometr.

Dalekohledy by měly sledovat blízké okolí Slunce a pátrat po stopách života na terestrických exoplanetách. Protože ve viditelném spektru je poměr zářivých toků od hvězdy a planety obrovský (asi jedna ku miliardě), volí se k pozorování infračervená oblast spektra, kde je poměr zářivých toků přece jen menší (asi jedna ku milionu). Dalším (a důležitým) důvodem ke sledování terestrických exoplanet v infračerveném oboru je skutečnost, že v důsledku biologické aktivity se produkují plyny jako kyslík, oxid uhličitý nebo metan a ty lze spektroskopicky nejsnáze zaznamenat zejména v tomto oboru spektra.

Pro pozorování se bude využívat oblast vlnových délek 6 až 30 mm. Sledování objektů v infračerveném oboru je výhodné právě z kosmického prostoru. Nevadí absorpce světla v zemské atmosféře, snadněji lze potlačit vlastní tepelné vyzařování aparatury: dalekohled se v meziplanetárním prostoru vychladí na asi minus 233 °C.

V rámci projektu Darwin se budou exoplanety sledovat přímo - cílem je tedy pořídit skutečné „snímky“ planet. Abychom spatřili tak malé objekty, obíhající kolem blízkých hvězd, byl by ovšem zapotřebí dalekohled o průměru asi 30 metrů (jak je vidět, současný Hubblův kosmický teleskop se zrcadlem velkým 2,3 metru ani kosmický dalekohled budoucí generace o průměru až 6,5 metru nestačí). Ostatně jednotlivé teleskopy v rámci tohoto projektu větší nejsou; přístroje však budou pracovat dohromady jako interferometr, takže se nakonec dosáhne velmi vysokého úhlového rozlišení.

Misi Darwin tvoří šest satelitů, z nichž čtyři ponesou na palubě dalekohledy typu Cassegrain, dva slouží jako moduly pro napájení přístrojů a komunikaci. Budou umístěny do vzdálenosti asi 1,5 milionu kilometrů od Země v opačném směru, než je Slunce.

V této poloze není třeba přerušovat pozorování v důsledku toho, že by do zorných polí dalekohledů vstupovalo Slunce, Země nebo Měsíc - tato tělesa zůstávají po celou dobu „za dalekohledy“.

Přístroje se ve vzájemné vzdálenosti budou udržovat s přesností několika centimetrů. Skutečné vzdálenosti mezi jednotlivými dalekohledy v okamžiku společných pozorování budou ovšem známy s přesností mnohonásobně vyšší, až asi dvacet nanometrů.

Knihu docenta Zdeňka Pokorného, ředitele Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, působícího též na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě MU, nazvanou Exoplanety vydalo nakladatelství Academia. Text zkrátila a titulek doplnila redakce LN.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Pro všechny šťastné andílky: Nenechte si ujít testování s Havlíkovou apotékou
Pro všechny šťastné andílky: Nenechte si ujít testování s Havlíkovou apotékou

Trápí vaše miminko opruzeniny, odřeniny od plenek, zarudlá místa, ekzémy a suchá pokožka po koupeli? Otestujte s námi zdarma léčivou mast od...

Mohlo by vás zajímat