Česko je spojováno s plzeňským typem. Co znamená, řekneli se „plzeňské pivo“, kde se vzalo, čím se vyznačuje a jak je to s ním ve světě?
Jak jsme řekli již minule, plzeňské pivo je spodně kvašené a pochází z Plzně. První várku zde uvařil bavorský sládek, aniž by nejspíš tehdy tušil, že dává základ něčemu, co v relativně krátké době ovládne většinu pivního světa.
V případě „plzeňského piva“ se dá použít ono okřídlené „být na správném místě“. Což tu rozhodně platí, neboť vápencové podloží dává vodě měkkost, tak vhodnou pro tento typ piva.
První várka byla úspěšně uvařena už v roce 1842, ale světového významu dosáhlo plzeňské pivo až koncem devatenáctého století. Pomohly mu k tomu na první pohled nevýznamné okolnosti - třeba jako průmyslová výroba skla. Vždyť na rozdíl od kameninového poháru s převážně tmavým pivem, nyní lákala číše zlatavého nápoje s bohatou pěnou.
Puritán by řekl, že za plzeňské pivo by mělo být označováno jen to, které se vaří na území Plzně. Je však již dlouhodobou tradicí, že pojem plzeňské pivo označuje pivní styl, který je charakterizován spodním kvašením, jiskrností, zlatavou barvou, bohatou pěnou, příjemnou chmelovou vůní, střední hořkostí a nenásilně smysly uklidňujícím hořkým dozníváním.
Je to Plzeň, není to Plzeň?
Jak je tedy možné, že výše uvedená charakteristika jaksi nepasuje na piva, která jste měli možnost ochutnat v zahraničí a která se přitom honosila označením pils, pilsner či odvozeninami tohoto názvu? Vysvětlení je jednoduché. Při zachování stejných či obdobných výrobních procesů a za použití odlišných surovin výsledné pivo chutná jednoduše jinak.
Není ve světě jen chmel poloraný červeňák ze Žatecka, není slad jen z moravských sýpek. Světoznámé chmelnice najdete jak v Bavorsku, Belgii, Anglii či Spojených státech, tak i například ve Slovinsku a Číně. Podobné je to i u sladu, o vodě už ani nemluvě. Když dva dělají totéž, není to vždy stejné. Navíc se k danému pivu přidávají i místní zvyklosti a podnební podmínky. Když po prohibici v třicátých letech minulého století americká vláda tlačila na výrobce piva, aby cenu srazili co nejníž, začali používat kukuřici a rýži, kterou nahradili část ječmene. A používání levnějších surovin se na některých místech jaksi zabydlelo. Pokud budete na Srí Lance pít místní ležák v tropickém vedru při vysoké vlhkosti vzduchu, bude vám připadat jako malý zázrak. Stačí ale to samé pivo degustovat v klimatizované místnosti v srdci Evropy a původní nadšení je to tam.
Dá se tedy něco dělat s tím, aby za plzeňské pivo bylo považováno jen to, které pochází z naší kotliny? Dá. Ale je to běh na dlouhou trať. Svaz pivovarů a sladoven vypracovat, dal na papír a u Evropské unie zažádal o zapsání zeměpisného označení „české pivo“. Má se vztahovat jak na světlé, tak i tmavé pivo. Popis výrazu „české pivo“ zahrnuje dvě části – analytickou, která popisuje chuťové vjemy piva a původ surovin, tak i zeměpisnou , která detailně opisuje pohoří, říčky a ostatní útvary, které vymezují náš prostor v rámci EU. Jeden nikdy neví, ale třeba jednou euroskeptici budou mít pravdu a pak detailní geografický popis přijde vhod.
Navíc v této snaze nejsme úplně sami. Pomoc přichází z míst, odkud bychom to nespíš ani nečekali – ze Spojených států. O američanech je všeobecně známo, že jsou velice soutěživí. A proto pokud se degustační soutěž jednou nazývá Great American Beer Festival, najednou tu zápolí ne dvacet nebo sto pivovarů, ale rovnou 466. A těch 2335 přihlášených piv soutěží ne v několika, ale hned v 69 (!) kategoriích. A že tu najdeme několik kategorií plzeňského piva, to si můžete být jistí. Od německého pilsneru, přes americký lager a po našemu srdci nejbližší „Bohemian style Pilsner“. Americký sládek i degustátor prostě ví, odkud vzešlo pivo, které udává tón celému světu. Nás může těšit, že i když najdeme po světě spoustu odvozenin a kopií našeho piva, zrovna to naše si udržuje jakýsi šlechtický statut. Na druhou stranu, neberme ostatním jejich piva, ať už plzeňská, či jiná. Tak jak je pro atletiku sprint na 100 metrů královskou disciplínou, tak i plzeňský typ piva je kategorie, která se hřeje na výsluní. A že v tomto směru patříme ke světové špičce, není pochyb. Na druhou stranu, v desetiboji, budeme-li uvažovat o pestrosti nabídky pivních stylů u nás, prohrajeme na celé čáře. Svět piva se neomezuje jen na plzeňské pivo, proto buďme shovívaví k ostatním. Třeba zrovna u nich najdeme pivní lahůdku, která nám může zachutnat.
Pozvánka: Chcete zkusit ochutnat několik různých druhů piva na vlastní chuťové buňky. Přijďte na veřejnou ochutnávku ve dnech 1. – 3. 12. 2005. Více na www.svetpiva.cz
