Podle šéfky akreditační komise Vladimíry Dvořákové, která pro ministerstvo školství vyšetřuje poměry na škole, si tím zdejší mafie připoutala vysoce postavené lidi, aby tak ovládala klíčové pozice třeba právě u policie.
Policisté, kteří pracují na vyšších postech, totiž mají zákonem o služebním poměru nařízeno, aby si vysokoškolské vzdělání doplnili. „Zákon o služebním poměru policistů měl stanovené přechodné období, dokdy si musí příslušníci pro určité pozice doplnit vzdělání. Toto přechodné období končí 31. prosince 2009,“ řekla LN předsedkyně odborového svazu zaměstnanců státních organizací a orgánů Alena Vondrová.
To znamená, že od Nového roku musí ti policisté, kteří ještě nezačali studovat, svoje řídící funkce opustit. A právě policisté na vyšších postech byli podle Dvořákové častými klienty plzeňské právnické fakulty. „Ta jména nám ukazují na to, co kde bylo. Ukazuje to na bezpečnostní služby a pracovníky celních služeb. Tam se to realizovalo ve větší míře. Samozřejmě to neznamená, že každý, kdo tam studoval z bezpečnostní služby, tak nutně studoval nepoctivě,“ popsala Dvořáková. „Ale když se vám objeví jména z policie a od celníků a víte, že tam úspěšně a rychle vystudovali, tak je to velmi podivné,“ dodala Dvořáková.
Najde se Brázdova práce?
Jedním z vysokých policistů, který plzeňskou fakultu za neobvyklých okolností vystudoval, je bývalý náměstek policejního prezidenta Jan Brázda. Jeho dizertační práce „Náhrada škody v pracovním právu“ chyběla a stále se neví, zda není mezi třemi, které se ztratily nadobro.
Tato práce zajímá akreditační komisi z toho důvodu, že plukovník Brázda absolvoval v Plzni magisterské studium za necelý rok. Byl přijat na podzim 2004 a už v lednu 2005 obhájil diplomovou práci. Stejně rychle zvládl i doktorandské studium. Svou práci obhájil hned v roce 2006. Zkoušky z jeho předchozího studia na Vysoké škole SNB mu fakulta uznat nesměla, protože je absolvoval před více než dvaceti lety.
Dělali to tak, aby z toho šlo „zpětně vybruslit“ Podle Vladimíry Dvořákové napojení školy na nejvyšší místa v policii nakonec může vést k tomu, že celý případ zůstane nevyřešen.
„Pro nás bylo nepochopitelné, proč tam nejde udělat pořádek. Ale když si to dáte celé do souvislostí, tak je to zřejmé,“ řekla Dvořáková. „Mám obavu, jestli se vůbec někdy podaří zjistit, jakým způsobem to u jednotlivých lidí vlastně probíhalo. Netransparentnost těch zápisů je příliš velká. Bylo to celé dělané tak, aby z toho šlo zpětně vybruslit,“ dodala Dvořáková.
Poměry na fakultě už vyšetřuje protikorupční policie a státní zastupitelství. Dokonce i nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká připustila, že se při vyšetřování mohou objevit politické tlaky.
Šance doplnit si snadno vzdělání využili i někteří akademičtí hodnostáři. Od roku 1998 totiž platí, že k tomu, aby se člověk stal rektorem nebo děkanem, nemusí mít žádný akademický titul. „Teoreticky tedy může být děkanem i student, z čehož vyplývá, že nemusí mít žádný titul. Podobně ani rektor nemusí mít akademický titul,“ řekl mluvčí ministerstva školství Tomáš Bouška. Docenturu či profesuru si pak už může udělat na „své“ fakultě. Tak jako bývalý proděkan plzeňských práv Ivan Tomažič.
Někteří akademici tento zákon kritizují. Trnem v oku je například děkanovi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleši Gerlochovi. „To já považuji za chybné. Děkanem fakulty nemusí být profesor nebo docent a může to být v podstatě kdokoli, koho si vybere akademický senát fakulty. Potom je zde samozřejmě určitý problém, který se projevil i zde: snaha na vlastní fakultě získat dodatečně tyto tituly a v podstatě ten děkan nemá třeba tu pozici, kterou by měl mít jako uznávaný odborník.“
