Pátek 26. února 2021svátek má Dorota 13 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Z extrému do extrému. Po mrazech se do Česka valí teplá vlna, může se podepsat na imunitě

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: ČTK

PRAHA  Tam, kde teploměr ještě před třemi dny ukazoval syrových minus patnáct stupňů, může být počátkem příštího týdne opět patnáct – ale nad nulou. Vrtkavá povětrnost letošní zimy chystá pro Česko v těchto dnech další z mimořádných výkyvů, tentokrát směrem nahoru. Extrémní teplotní změna během pár dní je ještě zvýrazněna tím, že až do středy byla naprostá většina republiky pod sněhem. Ten teď mizí doslova před očima – a koryta mnoha vodních toků se začínají nepříjemně plnit.

Přechod z arktických teplot do těch, které odpovídají pokročilému jaru, je způsoben vpádem teplého vzduchu od jihozápadu. To samo o sobě není koncem zimy neobvyklé; teplotní rozdíly, jež v těchto dnech přináší, ale mimořádné jsou. 

V řeči čísel: zatímco ještě v první den tohoto týdne se denní teploty pohybovaly deset i více stupňů pod dlouhodobým průměrem, na počátku týdne příštího tento průměr naopak přibližně o osm stupňů překonají. Tedy za předpokladu, že se potvrdí poslední známé předpovědní modely. V pondělí se tak může rtuť teploměru v českých a moravských nížinách dostat až na patnáct stupňů.

Pro porovnání, přesně před rokem bylo počasí daleko stabilnější, teplotně ovšem rovněž vysoko nad průměrem. To platilo pro celý únor roku 2020, podobně prudké změny povětrnosti jako letos se během loňské zimy nevyskytovaly.

Znovu se tak potvrzuje předpoklad, že „tuto zimu si budeme pamatovat jako zimu plnou extrémů“, jak se v nedávném rozhovoru pro Lidovky.cz vyslovil klimatolog Radim Tolasz, dlouholetý zaměstnanec Českého hydrometeorologického ústavu.

Jaro přijde i do hor, hrozí zvednutí hladin řek

Právě větší množství neobvyklých změn, rychlejší střídání různých typů počasí či delší trvání extrémních období sucha nebo vlhka jsou podle Tolasze viditelným důsledkem klimatických změn, které v posledních desetiletích probíhají.

Současné oteplení citelně zasáhne i do nejvyšších poloh českých a moravských pohoří. Zatímco ještě ve středu leželo na hřebenech zhruba 80 až 120 centimetrů sněhu, kladné denní teploty v kombinaci se slunečním svitem a větrem způsobí rychlé odtávání sněhu. Na Šumavě, kde by o víkendu mohlo být v tisíci metrech nad mořem i osm stupňů nad nulou, se sněhová vrstva může ztenčovat tempem až deset centimetrů za den.

Zima.
Obleva.

Dá se proto očekávat, že hladiny potoků a řek stékajících z hor budou v příštích dnech výrazněji stoupat. Největší pravděpodobnost naplnění koryt je v západních a severozápadních Čechách. V této části republiky bude velmi teplo a i v níže položených oblastech tam stále leží poměrně dost sněhu. Tání mohou ještě „přiživit“ dešťové srážky, které se nejpravděpodobněji objeví už během zítřka.

Rychlá změna povětrnosti a extrémní výkyvy teplot mohou negativně působit na lidské zdraví – zejména u jedinců, jejichž tělesná schránka je z různých důvodů, třeba kvůli chronickým nemocem, chatrnější. Podle odborníků prudké změny teplot celkově oslabují imunitní systém. V době zdravotnické krize způsobené epidemií koronaviru může jít ještě o větší problém než jindy.

Potíže pro oslabené, stavbaře i silničáře

Meteorologický výkyv nyní navíc přichází v období, kdy je organismus mnoha lidí po zimním období přirozeně oslabený. Ve výhodě jsou tak ti, kdo se dlouhodobě věnují nějakému sportu.

„Pro posílení obranyschopnosti je nejvhodnější pravidelná, umírněná fyzická aktivita,“ potvrzuje lékař a popularizátor vědy Bohumil Ždichynec.

Prudké změny teplot ovšem negativně působí vedle lidského těla i na neživý materiál, například na budovy či dopravní sítě. Klíčovým parametrem je počet a frekvence takzvaných mrazových cyklů – tedy situací, kdy teplota klesne pod bod mrazu a pak se zase vrátí do kladných hodnot. Právě takový chod teplot nás čeká v příštích dnech. Zatímco během dne se vzduch ohřeje vysoko nad nulu, což bude působit tání sněhu, při očekávaných záporných nočních teplotách takto vzniklá voda zase zmrzne.

A protože voda při tuhnutí v led zvětší svůj objem asi o deset procent, působí to zejména v užších prostorech – prasklinách či štěrbinách – značný tlak, který může okolní hmotu dále rozpraskat či rovnou roztrhat.

Jinak řečeno, původně nepatrná prasklina třeba v povrchu silnice se může během několika mrazových cyklů změnit v pořádný výmol. Následující dny se proto nejspíš na stavu silnic, chodníků či budov projeví škodami. Je to sice situace, jež se periodicky opakuje každou zimu, prakticky jí ovšem nelze nijak předcházet.

Negativně se však projevila už středeční obleva. Například na orlické přehradě se tajícím ledem probořili tři bruslaři a dva hasiči, kteří je zkoušeli zachránit. V Ústí nad Labem zase led padající ze střech poničil automobily.

V nedalekém Děčíně pak hasiči pro jistotu odstraňovali led ze soudní budovy.

Dvaadvacet znaků, že s tímhle mužem vás místo pohádky čeká jen utrpení

Jedovaté vztahy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Některé ženy jako by se zhlédly v popelce. Věří, že oříšky přinášejí prince. Jenže nakonec jsou z nich spíš veverky –...

Inflace požírá uložené peníze. Kam s nimi, aby jich zmizelo co nejméně?

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Naspořili jste 200 000 korun, uložili je na účet, těšili se na úroky a po roce zjistili, že jste zbohatli o celých 340...

Biolog Zrzavý: Covid se postará, abychom umírali i na něco jiného než rakovinu

Evoluční biolog prof. Jan Zrzavý | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Podle amerického psychologa a genetika Roberta Plomina mají zděděné geny daleko větší význam při utváření naší...