Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Česko

Březnové počasí přineslo několik rarit. Duben bude jiný, odstartuje srážkami a prudkým ochlazením

Ilustrační foto foto: Profimedia.cz

Čechy po zimě nadchnul nadprůměrně teplý březen se spoustou slunečního svitu. S koncem měsíce však počasí potemní. Čeká se razantní pokles teplot, příchod oblačnosti a s ní spojených srážek, někde i sněhových. Příští týden by se sice mělo postupně začít znovu oteplovat, současné teploty atakující 20 stupňů se však hned tak asi opakovat nebudou.
  19:01

„Od poloviny tohoto týdne k nám začne pronikat studený arktický vzduch. Začátek dubna už pak bude ve znamení aprílového, proměnlivého počasí, což ale není nic výjimečného. Bude více oblačnosti i srážek, vypadá to, že se sněhové vločky dostanou i do nížin. Příští týden pak přinese pozvolný nárůst teplot vzduchu, v pondělí očekáváme sedm stupňů, na jeho konci může být opět až 15 stupňů nad nulou. Ten, kdo se těší na teploty okolo 20 stupňů, bude zřejmě zklamán. Numerické modely něco takového v následujících čtrnácti dnech neslibují,“ sdělila pro Lidovky.cz meteoroložka Dagmar Honsová z portálu Meteopress s tím, že naposledy Česko takto studený začátek dubna zažilo v roce 2013.

Příchod oblačnosti a srážek po téměř měsíčním období s vysokým množstvím slunečního svitu, kdy prakticky nesněžilo ani nepršelo, potvrzuje také meteorolog Martin Tomáš z Českého hydrometeorologického ústavu. „Srážky jsou opravdu potřeba. I ochlazení, které přinese přírodě určité zklidnění,“ sdělil pro Lidovky.cz. 

Podle Honsové přinesl březen několik rarit. Například rekordní délku slunečního svitu, na některých stanicích to bylo přes 200 hodin, což je pro toto období nejvíce od počátku měření. „A také extrémně nízkou vlhkost vzduchu. V Praze činila i devět procent, což je skutečně málo,“ dodal Martin Tomáš. Objem srážek byl v březnu hluboko pod průměrem, a našla by se místa, kde celý měsíc nespadla ani kapka.

Počasí jako v Egyptě. Teploty v Česku lámaly rekordy, hodnoty se dostaly přes dvacítku

„Na mnoha místech zatím spadlo jen do pěti milimetrů srážek. V lepším případě mezi pěti až deseti mm a nad touto hranicí spadlo více srážek jen na severní Moravě. Přitom průměrně za posledních 60 let v březnu naprší okolo 44 milimetrů,“ vyčíslil Pavel Zahradníček z Ústavu pro výzkum globální změny. Dodal, že od začátku roku celkově spadlo na území republiky málo srážek, například jižní Morava a části jižních Čech jsou pod polovinou dlouhodobých hodnot.

Česko také čelí velmi nízké půdní vlhkosti, která je zapříčiněna nedostatkem sněhu, kterého celkově spadlo jen nějakých 56 procent dlouhodobých hodnot. Nedostatek vláhy se již projevuje i v povrchových vrstvách půdy. „Sníh je důležitý pro začátek sezony, kdy doplňuje půdní vlhkost pro rostliny, které začínají růst a spotřebovávají větší množství. Za následek to může mít to, že vegetace spotřebuje rychleji dosavadní zásoby vody v půdě a nebude ji čím doplnit, pokud nepřijdou vydatné srážky. Samozřejmě je sníh důležitý i pro doplnění zásob podzemních vod a to jde skrz déšť mnohem hůře než v případě sněžení,“ vysvětil Zahradníček. Podle Honsové se však ani srážkami Česká republika nezbaví půdního ani hydrologického sucha, veškerou vláhu si totiž vezme právě vegetace.

Celkově bylo počasí v letošním březnu sice velmi netypické, ovšem hlavně ve vztahu k stoletým průměrům. Když se ale vezme v kontextu pouze deset posledních roků, až tak extrémní není. „V roce 2019 situace touto dobou vypadala dost podobně. Taky jsme měli zimu bez sněhu, taky byla teplejší. Tam jsme navíc měli za sebou už čtyři a půl roku sucha, takže ta situace byla podstatně vážnější. Teď máme za sebou dva roky, které sice zásobu vody úplně nedoplnily, ale byly normální a nějaké zásoby vody se obnovily,“ podotknul bioklimatolog Miroslav Trnka.

Úroda zatím není v ohrožení

Pozitivní také je, že by březnové sucho zatím nemělo mít vliv na úrodu, a to hlavně klíčových plodin, jako jsou pšenice a řepka. Důvodem je, že především kvůli nočním nízkým teplotám jsou rostliny až na výjimky stále ještě ve vegetačním klidu a vodu z půdy téměř nečerpají. Tu vláhu, kterou potřebují, si zatím z půdy vzít mohou.

„A předpověď srážek na začátek dubna je velmi příznivá. Pokud se naplní a nedojde k extrémnímu teplotnímu poklesu do nízkých teplot (jarní mrazy), nebude mít březnové období na produkci těchto plodin žádné významné dopady,“ řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně, který se problematikou změny klimatu v zemědělství dlouhodobě zabývá.

Ani podle Trnky není situace zatím nijak zoufalá, i když někteří zemědělci již o nižších výnosech hovoří. Vzhledem k momentálnímu nedostatku srážek nemohou například přihnojovat, neboť to má bez vody jen nepatrný účinek. „Každopádně dlouhodobě je ČR v produkci pšenice soběstačná a při rozumné domácí potravinové politice by jí mělo být v dalších letech dostatek,“ dodal Žalud.