„V důsledku toho se předpokládají i výrazné vzestupy hladin vodních toků. Během víkendu bude místy také větrno, což může způsobovat v kombinaci s podmáčeným terénem kromě polomů i vývraty stromů,“ informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Meteorologové budou situaci nadále sledovat a dále ji upřesňovat. Během středy je tak vysoce pravděpodobné, že vejde v platnost výstraha s extrémním (nejvyšším) stupněm nebezpečí.
ČHMÚ tak pro představu zveřejnil čtyři různé předpovědní modely o možném úhrnu srážek za období od čtvrtka 12.9 až do neděle 15.9. Všechny se shodují v tom, že nejvíce srážek spadne v uvedeném období na Jesenicku. Čím světlejší růžová, tím více srážek. Třetí zveřejněný model ukazuje dokonce možnost, že od čtvrtka do neděle zde naprší až 400 milimetrů.
Povodí Moravy začalo snižovat hladiny ve vodních nádržích. „Chce zajistit prostor pro zachycení či zpomalení možných povodňových průtoků,“ informoval mluvčí státního podniku Petr Chmelař. Vodohospodáři proto od rána zvýšili odtok z vodních nádržích Vranov, Vír, Mostiště, Bystřička, Plumlov a Slušovice. Podniky Povodí Vltavy a Povodí Labe zatím k obdobnému opatření nepřistoupily. „Budeme reagovat na přesnější předpověď počasí až v příštích dnech, protože avizované srážky jsou pro nás ještě stále daleko,“ reagovala Hana Bednářová z dispečinku Povodí Vltavy.
Značnou část vody by mohla absorbovat půda, která je ve velké části země vysušená. Ráno v neděli 8. září byla půda do jednoho metru nasycená z více než 50 procent jen v malé části Královéhradeckého kraje a v malé části centrální Šumavy, na mnoha místech byla nasycena pouze do 30 procent, vyplývá z informací, které má na svém webu projekt Intersucho.
Situaci částečně změnil pondělní déšť, ale na některých místech napršelo podle dat ČHMÚ do deseti milimetrů srážek, tudíž i po tomto dešti zůstává půda spíše suchá, zejména v hlubších vrstvách.
Extrémních záplav se obávají i Němci
Před hrozbou záplav vydali výstrahu i němečtí meteorologové. Podle odborného webu wetter.com by vydatný déšť mohl povodně způsobit také v Česku a Rakousku. Meteorologové ovšem zdůraznili, že modely vývoje by se mohly ještě změnit.
„Možná máme před sebou velké povodně na jihovýchodě Německa a u našich sousedů v Česku a Rakousku,“ uvedl meteorolog Ronald Porschke. Zároveň zdůraznil, že okolo vývoje počasí od čtvrtka do neděle panuje ještě mnoho nejasností.
Pokud by se naplnily současné předpovědi odvozené z numerických modelů GFS a ECMWF, bylo by v jižním a jihovýchodním Bavorsku podle německého meteorologa „všechno pod vodou“. Záplavy by byly zhruba třikrát větší než ty z počátku června, které si v Bavorsku vyžádaly šest obětí.
Podle dalšího meteorologa Albana Burstera by povodně mohly být horší než ty, které střední Evropu zasáhly na přelomu května a června roku 2013. Tehdy se s nimi potýkalo také Česko. I Burster zdůraznil, že se řídí daty, které má nyní k dispozici.
„Doufejme, že to nebude takové, jak to podle současných modelů vypadá. Jinak nebudeme brzy hovořit o tisícileté povodni v Ahrtalu, ale na jihovýchodě,“ řekl Burster s odkazem na ničivé povodně v údolí řeky Ahr na západě Německa z července 2021. Překvapivě silné záplavy si tehdy v Německu vyžádaly přes 180 obětí.
Web wetter.com upozornil, že se modely mohou do víkendu ještě změnit. Podobné meteorologické jevy se podle něj dají s přesností předpovědět jen krátce před jejich nástupem. Srážky by se podle meteorologů mohly mimo jiné přesunout i dál na východ, tedy nad Česko a Rakousko, a jihovýchod Německa by mohl být velkých záplav ušetřen.
