Takzvaným přirozeným úbytkem, což je rozdíl mezi množstvím zemřelých a narozených, republika přišla v pololetí o 21 100 obyvatel. Meziročně narozených i zemřelých ubylo.
Během prvního pololetí se narodilo 36,5 tisíce dětí, meziročně o 1,8 tisíce (tedy 5 procent) méně. Ačkoli je letošní úbytek porodnosti mírnější než v předchozích letech, snižuje se počet narozených již pátým rokem v řadě. Nejvíce živě narozených porodily ženy ve věku 30 až 32 let, v případě prvorozených dětí pak ženy ve věku 27–29 let.
Oproti tomu zemřelo v první polovině letošního roku 57,6 tisíce obyvatel. Nejvíce zemřelých patřilo k ročníkům narozených v letech 1941–1948.
Pokles obyvatel zmírnila migrace, díky ní Česko získalo na 8,9 nových obyvatel. Přistěhovalých z ciziny bylo evidováno 53,9 tisíce a vystěhovalých 45 tisíc. V obou proudech migrace převažovali občané Ukrajiny, nicméně saldo zahraničního stěhování (tedy rozdíl mezi počtem přistěhovaných a vystěhovaných) bylo nejvyšší u občanů Filipín (2,5 tisíce) a u občanů Ukrajiny pak druhé nejvyšší (2,2 tisíce). Na třetím místě bylo saldo zahraničního stěhování občanů Slovenska (1,8 tisíce).
Počet obyvatel neroste v Česku rovnoměrně. Středočeský kraj má nově o 1607 obyvatel více, v hlavním městě přibylo za první pololetí 2444 lidí a Praha má tak nyní 1,41 milionu obyvatel. V dalších krajích je však patrný úbytek. Například Vysočina přišla o 1038 obyvatel, Královéhradecký kraj o 1444 a Ústecký o 1960 lidí. Pokles zaznamenal i Karlovarský, Liberecký, Jihočeský i Jihomoravský kraj. Zdaleka nejvíce lidí nicméně ubylo v Moravskoslezském kraji, který kvůli vysokému počtu zemřelých přišel o 2995 obyvatel.
O něco lépe se dařilo také uzavírání sňatků, podle předběžných údajů ho uzavřelo 18 500 párů, tedy o 500 více než o rok dříve. „Jen v průběhu června bylo zaznamenáno 9500 sňatků, vůbec nejvyšší měsíční počet za poslední čtyři roky,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Podle ní snoubence lákala zejména sobota 6. 6. 2026.
