V Česku zemřelo za prvních devět měsíců letošního roku téměř 85 tisíc lidí, přibližně o 1000 víc než za stejné období loni. Počet narozených dětí naopak klesl, a to o 2600 na 83 300. Mimo manželství se narodila téměř polovina z nich.
Počet obyvatel ČR v pololetí se přiblížil k 10,7 milionům, koronavirus se podepsal na počtu uzavřených manželství |
Počet obyvatel stoupl za první tři čtvrtletí v šesti krajích a v hlavním městě. Nejvíc si demograficky polepšily střední Čechy, kde přibylo přes 10 800 lidí. Následovala Praha s přírůstkem 7200 obyvatel. V sedmi krajích lidí naopak ubylo. Největší propad zaznamenal Moravskoslezský kraj, který od začátku roku přišel o 5100 obyvatel. Zhruba o 2000 lidí se zmenšila populace Ústeckého kraje.
Nárůst úmrtí za prvních devět měsíců byl ovlivněn vývojem ve třetím kvartále. Zatímco v prvním a druhém čtvrtletí byly počty zemřelých meziročně srovnatelné, od začátku července do konce září statistici zaznamenali o čtyři procenta více úmrtí než loni. Důvodem byl především zářijový meziroční nárůst počtu úmrtí o osm procent.
Důvody nárůstu úmrtnosti ČSÚ neuvádí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19. „I přesto, že onemocnění covid-19 je hlavním důvodem zvýšené mortality v České republice, říjnová data ukazují také nárůst mortality z jiných důvodů, než je pravě covid-19,“ upozornil koncem listopadu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Důsledky koronavirové epidemie se zřejmě výrazněji projeví až v demografických statistikách za poslední čtvrtletí. Z posledních dostupných údajů ČSÚ vyplývá, že za pět kalendářních týdnů od 28. září do 1. listopadu, tedy na začátku čtvrtého kvartálu, zemřelo v Česku 15 626 lidí, téměř o třetinu více než v odpovídajícím období loňského roku.
O nárůst počtu obyvatel za tři čtvrtletí letošního roku se zasloužilo přistěhovalectví, bez kterého by se počet obyvatel ČR snížil téměř o 1700. Díky příchodu cizinců se populace naopak téměř o 15 600 lidí rozrostla. Ve srovnání s loňskem bylo tempo růstu způsobené přistěhovalectvím přibližně poloviční.
Nejvíce lidí se letos do Česka přistěhovalo z Ukrajiny. Následovali Slováci a Rusové. Ubylo naopak Britů, Poláků a Němců žijících v Česku.
Meziročně výrazně poklesl počet nově uzavřených manželství. Lidé v Česku jich od ledna do září uzavřeli 38 100, zatímco loni za stejné období bylo svateb o 9600 více. Životní plány Čechů a Češek ovlivnila koronavirová epidemie, nařízená omezení a nouzový stav.
Nejvýraznější propad v počtu svateb nastal v březnu a dubnu. Útlum z jara se nepodařilo vykompenzovat ani v ostatních měsících, i když únor, srpen a říjen byly letos na svatby bohatší než loni, uvedla Terezie Štyglerová z ČSÚ. I kdyby byl počet sňatků v listopadu a prosinci o nadprůměrný, úrovně předešlých let už nedosáhne. „Spíše se nabízí přiblížení historickému minimu z roku 2013,“ řekla Štyglerová.
Koronavirus ale nepřál ani rozvodům. Od začátku roku úřady pravomocně ukončily 15 700 manželských svazů, meziročně o 2200 méně. K poklesu rozvodovosti mohlo podle statistiků přispět omezení činnosti soudů v době nouzového stavu.
