„Zrušit, zavřít, zničit,“ zní facebookovými diskuzemi na adresu sluníčkářů, politiků, novinářů, muslů, havlistů, pravdoláskařů, neomarxistů, Židů, anarchistů, vítačů a dalších vlastizrádců. Nebo z druhé strany proti ovarům, putinovcům, fašistům, slušnočechům, komunistům, vidlákům, agentům, kolaborantům a dalším rudohnědým šmejdům. Proto při zběžném pohledu do průzkumů měřících postoje a nálady obyvatel Česka překvapí ten klid.
Čeští internetoví diskutéři se zalekli brexitu. Jeho podpora klesla ze 70 na 45 procent |
Na otázku Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) po celkové spokojenosti se životem, odpověděly letos v květnu přesně dvě třetiny respondentů, že jsou velmi či spíše spokojení. Nespokojeno bylo dvanáct procent obyvatel, z toho pouhá dvě procenta velmi. Ostatní to mají tak půl na půl. Od roku 2008 se navíc nálada lidí neustále zlepšuje, spokojených lidí přibylo o zhruba deset procent, nespokojených o sedm procent ubylo.
„Odpověď na otázku po spokojenosti souvisí s reálným růstem mezd a zlepšováním ekonomické situace. U nízkopříjmových domácností se do roku 2012 zvyšovaly povinné výdaje - růst cen energií či potravin, což zvyšovalo rozdíly ve společnosti,“ shrnuje hlavní důvody lepšící se nálady Daniel Prokop z agentury Median. Kromě pozitivního hodnocení vlastní ekonomické situace se od konce roku 2012 začalo zlepšovat i hodnocení politické situace či důvěra ve většinu ústavních institucí, včetně Parlamentu a vlády.
Vzdor rozšířenému pocitu, že společnost zaplouvá do čím dál temnějších vod extremismu, se za posledních dvacet let víc než trojnásobně snížil počet stíhaných i obžalovaných osob pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek. Lidé skoro se zapomněli na vraždy z rasových důvodů, častých zvlášť na počátku devadesátých let i sprostá protiromská vystoupení Miroslava Sládka v Poslanecké sněmovně.
V řadě ohledů se také Česko nemění. V dobrém i ve zlém. Srovnáme-li například počty voličů Sládkových Republikánů při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996, dostaneme se k přibližně stejnému číslu, jakého v roce 2013 dosáhli v součtu voliči Úsvitu, DSSS a Národní demokracie.
Facebook zablokoval stránku Islám v ČR nechceme. Jsem rozčarován, řekl Konvička |
Podle politologa Jana Charváta zůstává poměrně stabilní i množství příznivců krajní pravice. „Jsme schopní zachytit, že lidí, kteří sdílejí názory řazené ke krajní pravici, může být kolem deseti až patnácti tisíc, přesto se je nikdy nedařilo úplně mobilizovat. Největší úspěchy zažívala krajní pravice při pokusu o pogrom na sídlišti Janov v roce 2008, ale už půl roku na to v Přerově pohořeli,“ vysvětluje Charvát.
Své početné příznivce nedokázala mobilizovat ani skupina Islám v ČR nechceme. „Na Facebooku měli 160 tisíc fanoušků, ale na demonstraci jim přišlo kolem 2000 lidí. A to byla největší demonstrace takového radikálního hnutí, kterou jsme zažili,“ dodává Charvát.
Co tedy pocit narůstající radikalizace společnosti způsobuje? Jde o kombinaci nenápadné mediálně technologické revoluce proměňující náš pohled na svět i vztahy k druhým, i reálných dlouhodobých trendů nespokojenosti s politikou.
Dále v Orientaci najdete také rozhovor s nositelem Nobelovy ceny za chemii Danielem Shechtmanem o tom, že ve vědě můžete uspět, i když vám všichni tvrdí opak. Přinášíme jej po titulkem Uznali mě, až když umřel oponent.
A také dvě reportáže: Tomáš Nídr píše z předolympijského Rio de Janiera a Eduard Freisler z Clevelandu, kde byl během bezprecedentně bouřlivé republikánské Konvence Donald Trupm oficiálně nominován jako kandidát do amerických prezidentských voleb.
