Čtyřiatřicetiletý režisér Fatih Akin si udělal dobré jméno díky filmu Proti zdi (2003), který získal nejprve Zlatého medvěda na Berlinale a později se stal i nejlepším evropským filmem roku. I jeho aktuální snímek Na druhé straně zdobí uznání: na kontě má cenu za scénář z festivalu v Cannes a německá filmová akademie ho vyslala do oscarového klání.
Snímek Na druhé straně navazuje na předchozí Akinovu tvorbu důsledně - tematicky, formálně i kvalitou. Nejde ani tak o to, že by film měl být druhým dílem zamýšlené trilogie, podstatnější je, že se Akinova filmografie ubírá zřetelným směrem. Tento režisér je zosobněním rčení, že „většina filmařů točí stále dokola o tomtéž“.
Akinovo směřování předurčil jeho původ: narodil se v Hamburku tureckým gastarbeitrům. V Německu vystudoval film a dnes dělá ve světě čest německé kinematografii, duší ovšem zůstal Turkem. Právě o tom jsou jeho filmy: o střetu turecké a německé mentality i kultury, o marné snaze přizpůsobit se, o ztrátě domova a o hledání toho nového, o touze dozvědět se, kdo jsem a kde je moje místo.
Na osobitou expresivní romanci Proti zdi navazuje Akin příběhem, který se více rozbíhá do stran a zahrnuje více hlavních postav. Filmové vyprávění sleduje dva příběhy, respektive jeden příběh viděný ze dvou různých pohledů. Obě story se odehrávají nezávisle na sobě, ve filmu jsou řazeny lineárně a prolnou se až v závěrečné třetí části.
V první rovině se vyprávění soustředí na vysokoškolského učitele Nejata, syna tureckých rodičů, který už se narodil v Německu, dosáhl tu vzdělání i určitého postavení, jehož si považuje. Jeho bodrý otec je ještě ze „staré turecké“ školy, i proto si najde partnerku mezi tureckými prostitutkami. Tragická „rodinná nehoda“ převrátí Nejatovi život na ruby a on musí odjet do Istanbulu, aby tu hledal nový smysl své existence.
Z Istanbulu naopak utíká hrdinka druhé části filmu, politická aktivistka Ayten, která své názory prosazuje radikálním způsobem. Dívka, jež v Německu pobývá ilegálně, najde oporu v německé studentce Lotte. Silný vztah mezi dívkami pak přiměje Lotte následovat vyhoštěnou Aytan do Turecka. Tam pak usiluje o její propuštění z vězení. I tento příběh poznamená tragédie. V závěrečném kánonu se setkávají ti, již přežili, aby hledali smíření se sebou samými a svou životní poutí.
Velkou předností filmařského rukopisu Fatiha Akina je jeho schopnost empatie a silného vypravěčství. Jeho postavy jsou nesmírně živé, autentické a emocionální. Díky tomu nás jejich osud opravdu zajímá, sledujeme je jako hrdiny dramatu a ne „jakési anonymní Turky a Němce“. Ostatně rozklenutí příběhu mezi Německem a Tureckem tu sice má naprosto konkrétní kontury a atributy, jeho obecný přesah je ale víc než zřejmý a disponuje potenciálem oslovit lidi kdekoli na světě. Byť tu jde o srážku bohatého evropského západu s problematickým východem.
„Třeba se to u vás zlepší, až budete v Evropské unii,“ říká dobře usazená Lottina německá matka turecké radikálce Ayten. Dívka ji i s celou EU odkáže do patřičných mezí. Je to jen jeden z mnoha způsobů, jímž režisér Fatih Akin dává najevo, že mentalitu lidí nějaké rozšíření hranic Evropské unie prostě nezmění.
HODNOCENÍ LN ****
Na druhé straně (Auf der anderen Seite)
Německo/Turecko 2007 Scénář a režie: Fatih Akin Kamera: Rainer Klausmann Hudba: Shantel Hrají: Baki Davrak, Nurgül Yesilcay, Patrycia Ziolkowska, Nursel Köse, Hanna Schygulla Distribuce v ČR: Bontonfilm Premiéra: 15. 11. 2007
