Na zahajovacím koncertu České filharmonie zazněla dvě poměrně málo uváděná díla česká hudby. Zdeněk Mácal dirigoval Symfonii č. 2 B-dur, rané dílo čtyřiadvacetiletého Antonína Dvořáka, a symfonickou báseň Josefa Suka Zrání.
Od České filharmonie právem očekáváme, že nebude uvádět jenom ta nejpopulárnější díla české hudby a bude se cílevědomě zasazovat o co nejširší repertoár. Skladeb, které se z různých důvodů „hrají málo“, je mnoho, a když už se dostanou na repertoár, mělo by jejich zařazení odpovídat i patřičně výjimečné provedení. A to se tentokrát nestalo.
U raných Dvořákových opusů lze na jedné straně obdivovat bohatství nápadů, na druhou stranu v nich úplně chybí stavba, kterou musí dirigent nahradit mnohem vyhraněnějším pojetím. Zdeněk Mácal vsadil zcela a jenom na přirozenou zpěvnost a k solidnímu dojmu přispěly i výkony dechových nástrojů. Zatímco u Dvořáka se do určité míry na melodické bohatství dá spoléhat, Sukovo Zrání, které mělo premiéru roku 1918 pod taktovkou Václava Talicha, je interpretačně i posluchačsky náročnější dílo. Provedení ovšem nepůsobilo dojmem zvláštní propracovanosti ani výrazného pojetí a skladba se rozpadala na sérii nesouvislých epizod. A jednolitých čtyřicet minut hudby, která má na jednu stranu velmi lyrický charakter, na druhou stranu je kompozičně i technicky mimořádně náročná, zanechalo spíš rozpačitý dojem. Chybí-li této skladbě vnitřní tah a napětí, skutečné dynamické a tempové kontrasty i soustředěnost, i zkušenější posluchač se záhy ztratí. Mysticko-dramatické pojetí Talichovo je dnes těžké napodobit a není to jistě jediná cesta, je tu ale i modernější přístup a rychlá tempa Ančerlova, barevnost Neumannova a noblesní propracovanost Peškova - to všechno jsou významné kreace Sukova Zrání, ke kterým tentokrát další nepřibyla.
Potlesk úvodnímu koncertu 112. sezony ČF byl nakonec spíše zdvořilý než vřelý. Je svým způsobem sympatické, že se šéfdirigent rozhodl Sukovo Zrání zařadit. Některá díla se ale buď musí nastudovat výrazně lépe, anebo se raději nemají dávat vůbec.
Vzhledem k účasti televizních kamer (zahajovací koncert 112. sezony vysílá v sobotu ve 20 hodin ze záznamu ČT 2) je tento koncert navíc nevyužitou příležitostí získat pro symfonický repertoár i méně znalé publikum.
O autorovi| JINDŘICH BÁLEK, Autor je redaktorem ČRo 3-Vltava
