Úterý 16. července 2024, svátek má Luboš
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Česko potřebuje válečnou armádu se 150 tisíci vojáky. Třetina by zamířila za hranice země, říká analytik Koštoval

Perimetry

  0:05
Srovnatelně velké Švédsko nabírá pro potřeby své armády pět až sedm tisíc rekrutů ročně. Každý z nich se díky propracovanému systému výhod a benefitů hlásí dobrovolně. I Česko se bude muset vydat tímto směrem, říká bezpečnostní analytik Daniel Koštoval, bývalý náměstek pro vyzbrojování na ministerstvu obrany, který byl hostem podcastu Perimetry. Dnešní díl moderuje Štěpán Hobza.

Sledujte nový podcast Lidovek Perimetry

Sny o „konci dějin“ se nenaplnily, v Evropě zuří otevřený konflikt. Ale existují i méně viditelné hrozby. Chcete mít o nich přehled? Poslouchejte nový podcast Lidovek Perimetry, provedeme vás výbušnými tématy dnešního světa.

Perimetry můžete sledovat nebo poslouchat také na:

Nezapomeňte si na své oblíbené platformě nastavit sledování, abyste nepřišli o žádný nový díl!

Perimetry - banner dlouhý

Lidovky.cz: Leckde po Evropě se navracejí k různým formám povinné či částečně dobrovolné vojenské služby. Jak by podle vás mělo postupovat Česko?
Jsem přesvědčený, že musíme začít seriózně přemýšlet o tom, jak zajistit obranyschopnost státu a tím efektivně přispět do kolektivní obrany Severoatlantické aliance. Náš operační prostor totiž nezačíná na hranicích České republiky, nýbrž na hranicích Aliance severovýchodním směrem.

Ponechme nyní stranou hrozbu jaderných zbraní, ale v případě Ruska čelíme veliké konvenční armádě. I proto je potřeba mít dopředu část obyvatelstva vycvičenou, byť se nebude jednat o aktivní vojáky z povolání. Avšak v případě nutnosti musejí být tito lidé schopní doplnit obranné složky České republiky.

Myslím, že je to vcelku logické a měli bychom o tom přemýšlet obdobně jako například o hasičích. V Česku máme profesionální hasiče a vedle nich fungují také dobrovolní hasiči. Ti vykonávají svá civilní povolání, přitom ale musejí být vycvičení, musejí mít k dispozici příslušnou techniku, musejí být schopni naprosto plně kooperovat s těmi profesionálními a tak dále. V případě, že vypukne velký požár, jsou povoláváni profesionální i dobrovolní hasiči.

Lidovky.cz: Často bývá zmiňován příklad Švédska…
Ano, tam po sedmi či osmi letech znovu zavedli vojenskou službu, ale nepovolávají celé ročníky, protože si spočítali, že to není nutné. Povolávají nějakých pět až sedm tisíc lidí, přičemž cílově je to deset tisíc z každého ročníku. Švédsko je desetimilionový národ, tedy stejně jako Česká republika. Dnes tam jsou v situaci, kdy mají tak dobře nastavený systém pobídek a motivací, že potřebnou kvótu naplní na základě dobrovolného přihlášení rekrutů. To pro nás může být velká inspirace.

Hostem podcastu Perimetry byl bezpečnostní analytik a bývalý náměstek pro vyzbrojování na ministerstvu obrany ČR Daniel Koštoval.

Lidovky.cz: V rozhovoru pro Lidovky.cz jste v minulosti zmínil, že by Česko mělo být schopné relativně rychle postavit 150tisícovou armádu. Stojíte si dosud za tímhle číslem?
Ano, došel jsem k němu ve studii, kterou jsem psal pro Aspen Institut. Díval jsem se na středoevropský a východoevropský region, pokud jde o členské státy NATO, a následně srovnával s tím, jak velkou konvenční armádu by proti nim bylo schopno postavit Rusko a jeho spojenci. Vycházel jsem z toho, že kvantitativně potřebujeme poměr jedna ku jedné.

Z toho mi vyšlo, že ČR potřebuje 150tisícovou válečnou armádu. Z té by určitě přibližně 50 tisíc vojáků – případně i víc – bylo členy brigádních úkolových uskupení nasazených do Polska či kamkoliv do operačního prostoru, ve kterém by došlo k agresi. Zbytek by musel být schopen zajistit ochranu České republiky, jejího vzdušného prostoru, ale i logistického zázemí, jako jsou sklady a podobně.

Lidovky.cz: Ale to máme co dohánět, nebo snad ne?
Je hodně co dohánět. V současnosti nemáme definovaný žádný systém vojenské služby, tedy nevytváříme žádné rezervisty. Máme nastavený cíl v podobě 30tisícové profesionální armády, která je dnes naplněná na nějakých 26 až 27 tisíc osob (dle dat ministerstva obrany 29 234 – pozn. red.). Dále máme aktivní zálohy, kde je cílový stav deset tisíc – tady jsme zhruba na čtyřech tisících osob. Pokud bychom stanovené cíle dokázali naplnit, což se ale zatím evidentně nedaří, tak jsme pořád na přibližně 40 tisících osob. To je hrubě nedostatečné vzhledem k požadavkům, které přijdou z úrovně Severoatlantické aliance po červencovém summitu ve Washingtonu.

Lidovky.cz: Proč podle vás Češi nejeví o službu v armádě větší zájem?
Myslím, že je to dané primárně dvěma věcmi. Zaprvé u nás doposud přežívá představa o vojenské službě v podobě, jak vypadala za komunistického režimu, což samozřejmě nebylo nic povznášejícího a k ničemu to moc nepřispívalo. Zadruhé se tu málo mluví o pobídkách či o nějakých motivacích, čili se všichni soustředí pouze na negativní stránku věci.

Například ve Švédsku nebo ve Francii jsou lidé, kteří prošli armádou, preferovanými kandidáty na pozice ve státní správě a podobně. A naopak lidé, kteří armádní zkušenost nemají, do výběru na takovou pozici ani nebývají připuštěni. Češi nejsou o nic hloupější než Švédové. Až bude v Česku fungovat systém, z nějž si lidé budou moci spočítat, že se jim služba v armádě vyplatí, hlásit se budou.

V podcastu Perimetry s bezpečnostním analytikem Danielem Koštovalem dále mimo jiné zjistíte:

01:10 Má v Česku smysl povinná vojna?

04:55 Další podrobnosti o velikosti potřebné armády.

08:11 Jak bychom měli potenciální rekruty motivovat?

17:26 Stačí nám na obranu dvě procenta HDP?

22:47 Kolik bude stát projekt F-35?

23:55 Jaké zbraně armádě nejvíc chybí?

Přehrajte si tento podcast v audioverzi:

Rozdáváme Bi-Oil ZDARMA
Rozdáváme Bi-Oil ZDARMA

Maminky, pojďme si po sérii dětského testování dopřát také něco pro sebe. Ať už vás trápí strie, jizvy, dehydrovaná pokožka, pigmentové skvrny nebo...