Sledujte nový podcast Lidovek PerimetrySny o „konci dějin“ se nenaplnily, v Evropě zuří otevřený konflikt. Ale existují i méně viditelné hrozby. Chcete mít o nich přehled? Poslouchejte nový podcast Lidovek Perimetry, provedeme vás výbušnými tématy dnešního světa. Perimetry můžete sledovat nebo poslouchat také na: Nezapomeňte si na své oblíbené platformě nastavit sledování, abyste nepřišli o žádný nový díl!  |
Lidovky.cz: Zkušenosti s okupační správou a s tím, jak Rusové postupují na dobytých územích i s ohledem na páchání válečných zločinů, jsou různorodé. Čím je to ovlivněné a jaké jsou profily pachatelů z ruských jednotek?
Profily jsou samozřejmě různé a dost s tím souvisí i odlišné zkušenosti Ukrajinců, kteří žili v okupaci. Izjum (město, ve kterém byl nalezen i masový hrob – pozn. red.) je popisován velmi tragicky. V jiných městech je to lepší, ale to souvisí s tím, z jakých lidí je složena konkrétní vojenská jednotka, která je na tom místě přítomna.
Lidovky.cz: Je ta deviantní nebo kriminální činnost dlouhodobě pozorovaná?
Profesor Jakov Ijlič Gilinskij, kriminolog a deviatolog, už od roku 2009 upozorňoval, že v Rusku se vytvářejí skupiny lidí, které jsou zálohou vrchního velení pro boj s oranžovými revolucemi (demonstrace na Ukrajině od roku 2004 protestující proti průběhu prezidentských voleb – pozn. red.).
 |
Jinak řečeno: vznikají deviantní a kriminální subkultury, jež jsou využívány k prosazování zájmu ruského státu i mimo jeho území, jako třeba v Ukrajině od roku 2014. Tam šlo o separatistické republiky, u nichž dneska víme, že byly kolaborantské. A v rámci nich vznikaly i některé soukromé armády. Všichni znají wagnerovce a Jevgenije Prigožina, ale podobných struktur je celá řada. Do těchto struktur dost často nastupují lidé s kriminální minulostí, ne nutně příslušníci organizovaných kriminálních skupin, ale i třeba lidé odsouzení v Rusku za kanibalismus.
Lidovky.cz: Opravdu znáte takové případy?
Zrovna jeden kanibal se teď vrací na rodný Sachalin. Nevím, jak tam bude jeho kariéra pokračovat, ale místní lidé jsou z toho poměrně nervózní, protože to byl známý případ člověka, který tam zabil několik osob a část z nich snědl. No a samozřejmě, pokud je ruská jednotka působící na Ukrajině tvořena takovými lidmi, a ti jsou třeba i na velitelských pozicích, tak se na tom konkrétním území setkáváme i s větším počtem válečných zločinů.
Lidovky.cz: Proč musí Kreml spoléhat na organizované zločinecké struktury?
Ne, že se na ně spoléhá. Řídí je. A to proto, že to je obrovský zdroj lidského potenciálu, zdroj lidí, kteří jsou schopní prakticky všeho, pokud jim zaplatíte. Ale ruské prostředí na to muselo být připraveno. To, co je možné dnes, by nebylo možné v roce 2014, nebylo by to možné v roce 1999 a už vůbec ne dřív. Tehdy existovala celá řada samostatných hráčů, kteří měli své zájmy, jak finanční, tak i ideologické. A pokud jde zrovna o službu v armádě, pro řadu kriminálníků to bylo nepřekročitelné tabu, služba pro stát a ještě navíc v armádě byla pro ně v podstatě nepřijatelná.
Lidovky.cz: Nyní se situace změnila?
Ano, například část vojáků-kriminálníků, kteří byli naverbováni do služby v takzvané speciální vojenské operaci, se vrací do Ruska a nastoupí do Rosgvardije, což je v podstatě policie. Vojsko ministerstva vnitra řekněme. To by pro řadu z nich přitom mělo být nepřijatelné, jednak to původní Vorovský kodex (soubor nepsaných principů, které deklarují kriminální zvyky a tradice – pozn. red.) zakazuje, ale to je jiná věc. Nálada ve společnosti se totiž změnila.
Lidovky.cz: Hádám, pomohl i často zmiňovaný „carský ukaz“.
Ano. Zacharij Kalašov, v těchto kruzích známý jako Šakro Molodoj, byl propuštěn z vězení s vysokou pravděpodobností za to, že vězňům, řekněme svým následovníkům, řekl, že služba v ruské armádě a boj za Rusko v takzvané speciální vojenské operaci je něco, na co by každý kriminálník měl být hrdý. A tu informaci rozšířil v rámci ruských vězení prostřednictvím toho, čemu se v ruských kruzích někdy říká „carský ukaz“. Což je moták, vězeňský dopis, v němž je tato informace šířena mezi odsouzené. No a Prigožin už to jen uvedl do praxe.
Lidovky.cz: Sám ale říkáte, že to musel být dlouhodobý proces. Kdy se to stalo?
Upřímně říkám, že já jsem to třeba v roce 2009 neuměl číst tak, jako profesor Gilinskyj. Spoustu věcí jsem pochopil post factum. Ale zrovna jeho citát o subkulturách chystaných jako záloha vrchního velení pro boj s oranžovými revolucemi se mi vybavil jako v nějakém filmu při exhumaci jednoho hrobu. A řekl jsem si: „Aha, proto potřebovali tyto lidi. To je ta záloha vrchního velení, to jsou ty deviantní subkultury, aby spáchaly tyhle zločiny.“ Protože pro válku potřebujete nejen peníze, ale taky lidi, kteří budou ochotní se mobilizovat a bojovat. A na to není každý připraven.
Ale pokud vybíráte mezi vrahy, kriminálníky a lidmi, kteří už tuto zkušenost mají, je to pro vás o to jednodušší. Jak říkám, osobně jsem tu souvislost v roce 2009 neviděl, ale někteří již tehdy ano. Spíš jsem si pokládal otázku, co ruský stát má z toho, že kultivuje tuto deviantní subkulturu. A nyní to vidíme.
V podcastu Perimetry dále mimo jiné zjistíte:
01:52 Proč po kriminologovi stříleli Ukrajinci?
17:53 Jakou roli hraje moskevský patriarchát?
18:33 Co dělají dnes ruští mafiáni, kteří byli u zátahu v pražské restauraci U Holubů, a jakou mají roli v ruské válce na Ukrajině?
28:35 Co nyní dělá ukrajinská mafie?
Přehrajte si tento podcast v audioverzi:
