Pan Karel je pětašedesátiletý důchodce z Plzně. Před několika lety si vzal svou první hotovostní půjčku od jedné z mnoha společností, které na tento produkt lákají. Kvůli naoko výhodné smlouvě mu nyní hrozí, že přijde o svou garsonku, kde bydlí. Udělal totiž osudnou chybu: upsal se lidem, kteří vydělávají na důvěřivosti a hlavně na často zapeklité životní situaci lidí, jako je právě on.
První půjčka měla pokrýt výdaje, které důchodce z Plzně přestával svým nízkým příjmem zvládat. Poté co se jeho situace zlepšila, rozhodl se podle svých slov pomoci jedné známé ve finanční tísni. Půjčil jí peníze, které už nikdy neviděl. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Jednu půjčku se snažil pokrýt tou další a dostal se do začarovaného kruhu.
Koncem roku 2008 našel v jednom bulvárním deníku inzerát společnosti poskytující opět hotovostní půjčky. Jelikož nabízela částky, jaké se od známých finančních institucí daly získat jen stěží, důchodce Karel na inzerát zareagoval.
V telefonu se mu ozval mladý ženský hlas, slibující brzkou schůzku s investorem, který bude ochoten panu Karlovi pomoci.
„Podepište. Hned“ Po dvou dnech se sešli v kavárně. Se ženou z telefonu přišel „investor pan Vydra“, muž ve věku mezi 35 a 40 lety. Choval se přívětivě, avšak jak on, tak žena měli kupodivu nesmírně naspěch.
Přestože pan Karel si chtěl půjčit sto tisíc korun, „investor Vydra“ mu předložil přímo na místě k podpisu smlouvu na 300 tisíc korun.
V ní stálo, že prvních 200 tisíc má důchodce dostat hned a dalších sto tisíc mu přijde na bankovní účet. Smlouvou se pan Karel zároveň zavazoval k tomu, že pokud nevrátí v domluvené lhůtě půjčku i s úroky, přijde o svůj byt.
Panu Karlovi se podmínky příliš nezamlouvaly, ale byl ve složité finanční situaci a pan Vydra po něm vyžadoval téměř okamžitý podpis. A tak podepsal.
Za několik týdnů přišlo panu Karlovi na bankovní účet domluvených sto tisíc korun. Zbylých 200 tisíc nedostal a nikdy je ani neviděl. Ve smlouvě stálo, že první splátku 200 tisíc korun má uhradit do konce března, tedy zhruba do tří měsíců od podpisu smlouvy. Z pochopitelných důvodů ji neuhradil a čekal, až se mu investor ozve se zbývající půjčkou. Až do loňských vánoc se tak nestalo. Zato přišel důchodci dopis. Pan Vydra mu v něm přál hezké svátky a sděloval mu, že jako dárek se rozhodl snížit mu úroky z prodlení. Po panu Karlovi však žádal okamžitě 200 tisíc korun. V opačném případě hrozil vystěhováním z jeho garsonky.
Útočí na seniory, slibují pomoc Příběhů, jako je tento, neustále přibývá. Potvrzuje to i viceprezident Exekutorské komory ČR Jiří Prošek. „Podobné případy jsem před třemi lety řešil pouze výjimečně, nyní jen za poslední půlrok jsem jich měl asi pět,“ řekl Prošek. Jako jeden z hlavních důvodů tohoto nelichotivého trendu vidí hospodářskou krizi.
Nejrizikovější skupinou jsou zejména důchodci jako pan Karel, kteří nejsou ve finanční oblasti příliš vzděláni. Lichváři je kromě inzerátů lákají například letáky ve schránkách, oslovují je na ulicích a ti sofistikovanější si vyhledávají v katastru nemovitostí byty nebo domy, na které je uvalena exekuce.
Podle Proška jsou lichváři obyčejně muži ve věku od 30 do 40, nebývají nadprůměrně vzdělaní, ale snaží se působit na potenciální oběť mile. Využívají neznalosti lidí, podněcují v nich pocit méněcennosti. Chtějí na ně působit jako ten, kdo všemu rozumí a všechno za ně zařídí, přičemž s ničím není problém. Rada? Nepodepisovat na místě Kamenem úrazu jsou smlouvy. „Odborník by poznal za pět minut, že jde o podvod. Tyto smlouvy jsou tvořeny s jediným cílem, aby klienta připravily o jeho nemovitost,“ uvedl Prošek. Varující jsou podle něj zejména obrovské smluvní pokuty. „Skoro vždy je součástí nějaká rozhodčí doložka, ve které figuruje rozhodce, naprosto neznámý člověk, většinou kamarád dotyčného lichváře,“ dodává Prošek. Proti rozhodčí doložce není jednoduché se bránit ani u soudu, protože jejím podpisem se člověk vzdává soudní ochrany. „Navzdory tomu bych zkusil obrátit se na soud a doufal, že bude možné se s lichvářem nějak domluvit na doplacení určité částky. Koupit si od něj jednoduše svobodu,“ dodává Prošek.
Jednoznačná rada, jak se vyhnout situaci, v níž je pan Karel, zní nepodepisovat nikdy nic bezprostředně a zajít nejdřív se smlouvou k odborníkovi. „Bezplatné právní poradenství poskytuje jak Advokátní, tak Exekutorská komora ČR,“ uvedl Prošek s tím, že na jeden případ má právník zhruba čtvrt hodiny. Spornou smlouvu však pozná během prvních pár minut. Kromě pochybných podmínek obsahuje zpravidla i gramatické chyby.
