„E-mailová adresa banky měla koncovku gmail, což mu bylo divné. Jiří Kubelka uvedl, že osobní schůzku se zástupcem GBH Private Bank uskutečnil pouze jednou v hotelu Duo. K jiné schůzce nedošlo. Dle jeho názoru nešlo o bankéře,“ zapsali si vyšetřovatelé z proti mafiánského útvaru v srpnu 2012 při výslechu podnikatele Jiřího Kubelky.
Šéf pražské firmy Ibo Invest chtěl nakoupit fotovoltaické elektrárny v Bulharsku, při shánění peněz ale naletěl podvodníkům. A nešlo o ledajakou skupinu, nýbrž o pachatele figurující v miliardovém případu Oleo Chemical.
Přesahy v případu Oleo Chemical
|
Tato kauza má několik větví. Tou nejsledovanější je případ, ve kterém byl kvůli údajnému krácení daní a vyvádění peněz z Olea obviněn lobbista Ivo Rittig a jeho právníci z kanceláře MSB Legal a spolumajitelé Olea Kamil Jirounek a Michal Urbánek. Jak se ale ukazuje, Oleo Chemical není jen příběhem o „bílých límečcích“.
LN narazily na případ, který lze charakterizovat jako mafiánský. Organizovaná skupina kolem vazebně stíhaných Jindřicha Cipry a Jana Krumlovského si vytipovávala podnikatele, kterým chtěla vybrat konta, vylákat na nich miliony korun na základě padělaných listin banky v Dominikánské republice či proplatit 100 milionů korun na základě směnek vytvořených bezdomovcem.
Vyšetřovatelé navíc při pátrání narazili na audio nahrávku, jejíž obsah by podle zdrojů LN blízkých vyšetřování mohl přinést nové důkazy v hlavní větvi údajného tunelování Olea Chemical.
„Jejím předmětem jsou skutečnosti mající vztah k uplatnění pohledávky Kamila Jirounka za Jindřichem Vařekou z firmy Ravak a insolvenčnímu řízení Oleo Chemical,“ napsali detektivové do obvinění. Případem se zabývá plzeňská expozitura Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a dohlíží na něj Městské státní zastupitelství v Praze. Z obvinění, jež mají LN k dispozici, vyplývá, že loni v září vyšetřovatelé obvinili šest osob. Vedle hlav skupiny – Cipry a Krumlovského – jde o Roberta Enocha, Karla Krásného, Roberta Peukera a Ivu Adinu Sixtovou. Policie je viní z podvodu, padělání a pozměňování veřejných listin či platebních prostředků.
Kauza se skládá ze tří větví. Začněme tou, jež vyšetřování Krumlovského, Cipry a spol. zažehla. Mluvčí protimafiánského útvaru Pavel Hanták odmítl sdělit, zda a kdy padnou obžaloby. „K trestnímu řízení stále platí pokyn dozorujícího státního zastupitelství neposkytovat z naší strany žádné informace,“ uvedl.
Příběh 1: Bankéři z Karibiku
Společnost Ibo Invest z Prahy 4 zhruba před třemi až čtyřmi lety projevila zájem investovat do fotovoltaických elektráren. Vybrala si projekt v Bulharsku za 19,5 milionu eur (zhruba 530 milionů korun). Transakci však potřebovala finančně zajistit. Když ředitel firmy Jiří Kubelka přemýšlel, kde peníze získat, napadla ho GBH Private Bank z Dominikánské republiky. Vyšetřovatelům Kubelka sdělil, že povědomí o bance měl od roku 2008. Tehdy zjistil, že finanční ústav má v ČR organizační sídlo na pražském Žižkově a jeho šéfem je někdejší český uprchlík Miloslav Votava.
Problém spočíval v tom, že investor Kubelka se nedostal do kontaktu se skutečnými manažery banky, nýbrž s podvodníky Krumlovským a Ciprou. Ti podle policie, která ve vyšetřování využila telefonních odposlechů, neoprávněně vystupovali jako zástupci GBH Private Bank. Zinscenovaná akce se odehrála následovně: Krumlovskýs Ciprou připravili falešné dokumenty, které měly dokazovat, že banka složí na účet Kubelkovy firmy IBO Invest slibovaných 19,5 milionu eur.
Aby si vše Kubelka mohl ověřit, členka „gangu“ Iva Adina Sixtová vytvořila falešné webové stránky, které byly podobné originálu. Součástí byl i fiktivní bankovní účet, kam se mohl Kubelka přihlásit a zjistit, že se na jeho kontě nachází domluvená suma. Nic však nebylo skutečné.
Papíry, které Kubelka obdržel, měly zfalšované razítko a nepravé podpisy představitelů GBH Private Bank. Za vším stáli Cipra a Krumlovský, kteří za své „služby“ žádali milion korun.
Plán nakonec nevyšel. Zprostředkovatel nákupu elektrárny Kubelku upozornil, že v dokumentech od GBH Private Bank nesedí řada údajů a že banka vypadá podezřele. O důvěryhodnosti Cipry a Krumlovského pochyboval i Kubelka, jemuž se nezdálo, že e-maily od GBH chodily z domény gmail.com místo gbh.com.
Platnost materiálů před vyšetřovateli popřel i Votava, hlavní postava dominikánské banky.
Příběh 2: MOR 10 a MOR 11
V dalším případu Cipra a Krumlovský plánovali vysát osm milionů Havlíčka, který disponoval účtem v ČSOB. Docílit toho měli prostřednictvím zfalšovaného občanského průkazu a podpisového vzoru. Podvodníci do akce povolali komplicezMostu, který se jmenoval Robert Enoch alias Ený.
Jeho úkol byl jasný: dojít na pobočku banky v Praze 2 na náměstí Míru, u přepážky předstírat skutečného majitele účtu Havlíčka a posléze zažádat o výběr hotovosti ve výši osm milionů.
Enoch však v bance selhal. Znervózněl a nedokázal napodobit Havlíčkův podpis, byť měl k dispozici kopii jeho originálního podpisu. Pobočku ČSOB raději rychle opustil.
Policii se podařilo plán zmapovat díky nasazení odposlechů v rámci akce „MOR 10“ a „MOR 11“. Vyšetřovatelé napíchli telefon všem členům skupiny. Podvodný výběr několika milionů korun se nakonec neuskutečnil a detektivové věc kvalifikovali jako podvod ve fázi pokusu.
Případ 3: Bezdomovec Žáček
Třetím případem, kvůli kterému protimafiánský útvar skupinu osob obvinil, je akce s názvem „Žáček“. Jde v ní o padělanou směnku, kterou Cipra s Krumlovským pomohli podle policie vytvořit pro jednoho z hlavních spolumajitelů společnosti Oleo Chemical Kamila Jirounka, obviněného ve větvi Ivo Rittig.
Za vytvoření falešných dokumentů, které si měl Jirounek objednat, zaplatil podnikatel Krumlovskému podle policistů „nejméně částku 2 450 000 korun“.
INFOGRAFIKA: Přesah kauzy Oleo Chemical
Jirounek si v letech 2009 až 2010 postupně vypůjčil od spolumajitele koupelnářského obra, firmy Ravak, Jindřicha Vařeky 96 milionů korun. Peníze však nevrátil, naopak začal
tvrdit, že Vařeka dluží peníze jemu. Opatřit si protoměl směnku ve výši 127 milionů, která byla podle policie a státního zastupitelství padělaná.
Geneze směnky byla následující: Vařekovi měl v roce 2002 podle obžaloby půjčit oněch 127 milionů korun jistý Miroslav Žáček. Jenže dotyčný „milionář“ v té době ztratil doklady a žil jako bezdomovec na pražských nádražích. Tato údajná pohledávka se ve formě směnky dostala až k Jirounkovi, který tvrdí, že o padělání nevěděl.
Jirounek směnku používal proti spolumajiteli Ravaku Vařekovi staršímu. Loni v říjnu však soud Jirounka nepravomocně osvobodil. Proti mafiánský útvar směnku řeší z druhé strany – tedy přes Cipru a Krumlovského, kteří stvořili příběh bezdomovce Žáčka.
