Příběh Milady Horákové je zbavený barvitosti, o některých aspektech se podle historiků nemluví |
Památku Horákové v sobotu například v Praze uctil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nebo zástupci organizace Post Bellum, která spravuje sbírku vzpomínek pamětníků historických událostí Paměť národa. V ranních hodinách byl také promítán portrét Horákové na sídlo komunistů v Praze. V Bratislavě si Horákovou připomněla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
  |
Už po půlnoci začala první sobotní připomínka justiční vraždy Horákové, kterou byla několikahodinová projekce portrétu popravené političky s nápisem „Zavražděna komunisty“ na budovu vedení KSČM v centru Prahy. Projekce se konala podle organizátorů Jaroslava Kysilka a Robina Suchánka symbolicky v hodinách, kdy se Horáková před 70 lety připravovala na smrt a psala poslední dopis svým nejbližším. Projekce pak skončila v čase 05:35, kdy byla Horáková 27. června 1950 oběšena.
‚Rozdmýchávání nenávisti.‘ Pražská KSČM odsoudila vzpomínku na popravu Horákové a spustila lavinu reakcí |
Proces s Miladou Horákovou a jejími 12 kolegy začal 31. května 1950. Kvůli své neústupnosti během procesu se Horáková stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany. Předseda Senátu Vystrčil v sobotu při pietním aktu na pražském Újezdě řekl, že pro Horákovou byly pravda, poctivost a spravedlnost cennější než její život.
Senát si vyvěšením černé vlajky připomíná 70 let od popravy doktorky práv Milady Horákové - statečné české političky, odbojářky a obhájkyně práv žen, která se dokázala postavit nacistům i komunistům. „Ptáci už se probouzejí - začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou..." pic.twitter.com/9MRBd5c1jg
— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) June 26, 2020
„My si připomínáme zrůdnost komunistického režimu jako celku a těch popravených bylo téměř 250,“ doplnil Vystrčil. Současná KSČM se podle něj dostatečně nedistancovala od zločinů představitelů komunistické strany v 50. letech minulého století. „Důležité je připomínat si oběti komunismu i z toho důvodu, aby se už totalita neopakovala,“ řekl předseda ODS a místopředseda Sněmovny Petr Fiala.
Filmový útok na aktéry monstrprocesu selhal. Vzbuzovali by soucit, rozhodli komunističtí cenzoři |
Vystrčil i Fiala při pietě připomněli, že komunisté v současnosti podporují nynější vládu ANO a ČSSD. Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu Horákovou stručně zmínil na Twitteru. „Každý musí obdivovat její neskutečnou odvahu a sílu. A každý musí odsoudit tohle totální zvěrstvo režimu. Vraždu nevinné ženy. Obdivuhodné ženy. Stalo se to před 70 lety a věřím, že si na to dnes všichni vzpomeneme,“ napsal. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) si Horákovou připomněl také zmínkou na Twitteru. „Její památka připomíná zvůli totalitních režimů minulého století a varuje před jejich opakováním,“ sdělil. Zároveň napsal, že jméno Horákové by si nikdo neměl přivlastňovat.
Před 70 lety byla zavražděna Milada Horáková. Žena, která upozadila sebe, aby pomohla druhým. Žena, která se nebála říct svůj názor. Pravdu, za kterou si stála, vyrovnaně a vzpřímeně. Prosím, nezapomeňme.
— Jana Maláčová (@JMalacova) June 27, 2020
Památku Horákové v sobotu uctila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová položením věnce k památníku obětí komunismu v centru Bratislavy. „Byla to žena, matka, právnička a bojovnice za hodnoty, kterým věřila. Věřila jim až tak, že kvůli nim byla vyšetřována a vězněna fašisty, poté komunisty, kteří jí nakonec vzali život,“ řekla novinářům. Za českého prezidenta Miloše Zemana dnes podle twitterového účtu Hradu položili věnce k pražskému památníku obětí komunismu pracovníci kanceláře prezidenta. Sám Zeman se k výročí popravy Horákové nijak nevyjádřil.
Tváří v tvář zuřivé nenávisti zůstala člověkem. Čtyři pražské pomníky Milady Horákové - na Vyšehradě (aut. J. Lukešová, 2000), na Pankráci (M. Knobloch, 2009), na Smíchově (O. Zoubek, 2010) a na Malé Straně (J. Faltus, 2015). #pomniky #horakova @CRoPlus @AnetCer @CT24zive pic.twitter.com/Ba5gofPfnv
— Jan Šindelář (@shingle_man) June 26, 2020
Několik desítek lidí se v sobotu také sešlo u památníku Horákové ve Sněmovní ulici v Praze při pietě za oběti komunistického režimu. Zástupci organizace Post Bellum přítomným řekli, že hrdinství není kýč a je zásadní trvat na svobodě. „Když slýchávám často v sebeobraně, když vypráví někdo, kdo se podílel na tvorbě zločinného komunistického režimu, že taková byla doba, tak Milada dokazuje, že tomu šlo čelit. Sice za cenu oběti vlastního života, ale za svobodu se život často položit musí,“ uvedl člen kolegia Post Bellum Jan Dobrovský.
V metru zazněly autentické nahrávky z procesu s Horákovou. Česko si připomíná 70 let od její vraždy |
K uctění památky Horákové se v sobotu ještě uskutečnil třeba pietní průvod v Liberci, organizovaný spolkem Milion chvilek. Večer pak byla zahájena v pražském Muzeu Kampa výstava nazvaná „Nezapomeňte na mne: JUDr. Milada Horáková a největší politický proces“. Na deseti panelech se návštěvníci kromě dobových fotografií i historických dokumentů dozví podrobnosti o rehabilitaci političky z roku 1989. „Udělali jsme výstavu tak, aby velký prostor dostali všichni lidé, kteří před soudem stáli,“ řekl autor a kurátor výstavy Petr Blažek. V Olomouci se pak bude ještě v sobotu večer konat k připomenutí Horákové videoprojekce na budovu děkanátu právnické fakulty Univerzity Palackého.
Studenti na Karlově mostě uctili památku zavraždění Milady Horákové // foto pro Příběhy bezpráví - @CLOVEKVTISNI pic.twitter.com/bvahVgkOkM
— Lukas Biba (@bibalukas) June 26, 2020
Iniciativa Bez komunistů už ve středu zahájila kampaň Jdu s hlavou vztyčenou, při níž rozdává stužky na klopu sestávající z kousku provazu a trikolory. V pátek se také po celém Česku objevily černé prapory a plakáty s heslem Zavražděna komunisty a fotografií Horákové ze soudního procesu. Akci iniciovalo uskupení Milada 70: Zavražděna komunisty.
Připomínky justiční vraždy Milady Horákové jsou zcela pochopitelné. Nebo snad má někdo dojem že politická vražda není svinstvo? https://t.co/rR8Gs71Rly
— Jiri Dolejs (@DolejsJiri) June 26, 2020
