Podle Transparency International však analýza ministerstva spravedlnosti není o konkrétní situaci kolem Babiše, jde o obecný právní rozbor, který podezření nijak nevyvrací. Analýzu ministerstvo vypracovalo v souvislosti s případem dotací pro holding Agrofert, který Babiš vložil do svěřenských fondů. Podle uniklého dokumentu právní služby Evropské komise může být Babiš kvůli evropským dotacím pro Agrofert ve střetu zájmů.
Ministerstvo uvádí, že zákon o střetu zájmů zakazuje poskytovat dotace nebo investiční pobídky společnostem, ve kterých veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní alespoň čtvrtinový podíl. Podle zákona o obchodních korporacích ale ovládanou osobou může být pouze obchodní společnost, nikoli svěřenský fond.
Analýzou ministerstva spravedlnosti se v pondělí zabývala vláda. Naopak podle dokumentu právní služby Evropské komise, který o víkendu unikl do médií, může být Babiš ve střetu zájmů kvůli dotacím pro Agrofert, protože jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování o využívání fondů z evropského rozpočtu.
Komisař pro rozpočet Günther Oettinger očekává v příštích dnech či týdnech odpověď na dopis, kterým se kvůli možnému střetu zájmů Babiše v pátek obrátil na českou vládu. „Je třeba to vidět v rámci nového finančního nařízení a faktu, že od srpna letošního roku platí vůči konfliktům zájmů přísnější přístup,“ upozornil komisař.
Babiš po pondělním zasedání vlády řekl, že Česko nebude žádné peníze Bruselu vracet, protože k tomu není nejmenší důvod. Analýzu, kterou zveřejnil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO), hodlá poslat Evropské komisi. Uniklá zpráva právníků komise uvádí, že Babiš má zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu a jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování. Podle zprávy hrozí, že Česko bude muset uhradit přinejmenším část z 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč), které byly Agrofertu vyplaceny letos.
Skutečnost, že je Babiš vzhledem ke svěřenským fondům, kam převedl akcie Agrofertu, stále konečným uživatelem výhod, odpovídá podle názoru právní služby komise „hospodářskému zájmu“, jak jej definuje 61. článek nařízení o pravidlech pro unijní rozpočet. V něm stojí, že střet zájmů nastává, pokud je „ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“ kvůli rodinným důvodům, citovým vazbám, kvůli politické či národní sblíženosti a právě také kvůli možným hospodářským zájmům.
Podle Kněžínka odpovídá Babišův postup českému právu. „Otázka toho, kdo je beneficientem, není rozhodná,“ uvedl. Zákon podle něho není v rozporu s evropským nařízením. Současně ale řekl, že právníci nezkoumali evropské právo. „To není naše gesce, k tomu jsme se nevyjadřovali,“ uvedl. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) považuje za nejdůležitější, že se premiér nepodílí na plnění rozpočtu - neposkytuje dotace, nepodílí se na finančním řízení či auditech, takže nemůže být ve střetu zájmů.
Naopak předseda Pirátů Ivan Bartoš v pondělí vyzval ministerstvo zemědělství a další tři úřady, aby důsledně naplňovaly evropské nařízení zakazující střet zájmů u politiků. Babiš podle Bartoše ve střetu zájmů je, když Agrofert, který vložil do svěřenských fondů, čerpá zemědělské dotace. České úřady dosud podle Bartoše evropské nařízení, které platí od srpna, porušují.
Dostálová i premiér uvedli, že komise se zatím oficiálně nevyjádřila. „Stále čekáme, že EK nám něco řekne a ona nám nic neříká,“ uvedl Babiš s tím, že v polovině října poslal komisařům devítistránkový vysvětlující dopis. Stejně jako v případě nedávno zveřejněných informací o údajném únosu Babišova syna na Krym kvůli kauze Čapího hnízda hovoří předseda vlády o úmyslném načasování zveřejnění unijní právní analýzy. „V pondělí odpoledne bude řešit EU rozpočet, nepochybuji, že různí europoslanci to využijí k napadání mé osoby a o to jde,“ uvedl Babiš s poukazem na blížící se evropské volby.
Podle ministerské analýzy svěřenský fond nemůže být ovládanou osobou, o které mluví zákon o střetu zájmů. Uvádí, že zákon o střetu zájmů zakazuje poskytovat dotace nebo investiční pobídky společnostem, ve kterých veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní alespoň čtvrtinový podíl. Podle zákona o obchodních korporacích ale ovládanou osobou může být pouze obchodní společnost, nikoli svěřenský fond. Podle tohoto výkladu by tedy svěřenské fondy, které spravují majetek Agrofertu a rozhodují o fungování holdingu, nemohly být ovládány Babišem podle toho, jak zákon vysvětluje slovo ovládání.
