Kreuzer v roce 1993 platil za zkušeného policistu, byl tehdy zástupcem velitele plzeňské zásahové jednotky. Koncem května toho roku dokonce připravoval zátah na trojici vyděračů, z nichž později dva Kajínek zavraždil a jednoho těžce zranil. Zátah ale jeho nadřízení odvolali. Kreuzer má dodnes za to, že tak učinili záměrně.
„Došlo tam ke zneužití pravomoci veřejného činitele a podle mého se právě to mělo prošetřit. Ale když jsem na to poukázal, tak jsem byl obviněný, že jsem ovlivňoval svědky,“ vypráví v rozhovoru pro Lidovky.cz Kreuzer.
Lidovky.cz: Tento týden dostal Jiří Kajínek od prezidenta Miloše Zemana milost, mohl tak po 23 letech opustit vězení. Jste rád?
No, jestli jsem rád, hlavně je škoda, že se neobnovilo řízení, aby se to vyšetřilo. Byla tam manipulace se svědky, u úkonů nebyli advokáti, prostě bylo tam plno nejasností. Já to řeknu asi takhle: právo se nechá použít k velkému bezpráví. Záleží akorát komu a za jakým účelem má posloužit. A v tomto případě se tak stalo.
Lidovky.cz: Řekl byste tedy, že spravedlnosti bylo díky milosti nyní učiněno za dost?
Já bych řekl, že to není spravedlnost. Doopravdy to je milosrdenství, protože kdyby to byla spravedlnost, tak by byla obnova řízení a prošetřilo se to.
Lidovky.cz: Podívejme se nyní na vaši roli v příběhu Jiřího Kajínka, ale předtím si shrňme jeho kauzu. Kajínek byl ve vězení kvůli tomu, že zavraždil podnikatele Štefana Jandu, jeho strážce Juliána Pokoše a jeho dalšího strážce Vojtěcha Pokoše několikrát střelil. Kajínka si najal jiný podnikatel Antonín Vlasák, kterého Janda s Pokoši vydírali. Chtěli po něm peníze, o které údajně Janda přišel kvůli restauraci v Kozolupech. Janda ji získal v dražbě, pak ji prodal Vlasákovým společníkům. Údajně pod cenou, zbylé peníze pak chtěl po nich doplatit. Nejvíce po Vlasákovi, protože restaurace se nakonec převedla na něj. Vlasák ale odmítal cokoliv doplácet. Vy jste se do toho příběhu dostal ve chvíli, kdy se vám Vlasák svěřil s tím vydíráním. Jak dlouho jste se tehdy znali?
Já jsem ho znal v tu chvíli tři dny, předtím jsem ho vůbec neznal. Já nevěděl, kdo to je. Mě oslovil jeho advokát Pavel Dvořáček, že jeho známý, podnikatel Antonín Vlasák, už to několikrát nahlásil na policii, ale že s tím nikdo nic nedělá. Jel jsem pak za panem Vlasákem, který mi to potvrdil. Bylo to v kanceláři na Májovce (hospoda v Plzni, která patřila Vlasákovi, pozn. aut.), kde mi vysvětlil, že tam byli pan Janda a bratři Pokošové, mířili pistolí jeho klukovi na hlavu a že musel podepsat směnku na 3 miliony, odevzdat jim veškerou svou hotovost, což bylo 300 tisíc, a dát jim do zástavy svá dvě auta, Mercedes a Renault.
Kajínek opustil rýnovickou věznici. Milost mi sliboval už Havel, řekl |
Lidovky.cz: Máte představu, proč Vlasákův advokát oslovil právě vás?
Byl to můj spolužák, učili jsme se spolu. Věděl, že dělám na krajské policejní správě. Obrátil se na mě, že je Vlasák nešťastný a neví, co má dělat. Doopravdy si to s ním vyřizovali natvrdo. Vyhodnotil jsem, že to je nebezpečná ozbrojená skupina, která vydírá podnikatele. Dozvěděl jsem se, že Vlasák nebyl sám. Vydírali další dva podnikatele z Tachova, nějakého Hájka a Koláře (Petr Hájek a Milan Kolář, právě jim původně Janda restauraci prodal, pozn. aut.), od kterých také získali peníze. Takže v té době už se dopustili vlastně dvou loupeží. Dohromady takto měli získat asi 6 milionů korun.
Lidovky.cz: Jak byste tehdy popsal svůj vztah s Vlasákem, kdo pro vás byl?
Jako každý jiný občan. Když se na mě někdo obrátil a potřeboval pomoct, tak jsem se vždycky snažil každému pomoct.
Lidovky.cz: A to se vám tehdy stávalo běžně, že se na vás normální občané obraceli a vy jste jim pomáhal?
To nebylo zrovna běžné. Ale je pravda, že když se něco stalo v mé blízkosti a ty lidi mě znali, tak se na mě obraceli.
‚Policajti chodili za podnikateli, kteří si od bank půjčili peníze‘
Lidovky.cz: Ptám se na to proto, že jste měl mít s Vlasákem nadstandardní vztah. Dokonce podle dostupných zdrojů jste měl být takzvaně jeho policajt. Byl jste jeho policajt?
V žádném případě. S ním jsem se sblížil až po delší době. On odvezl rodinu ke svému známému, k Pepíkovi Vlasákovi, s tím jsem byl kamarád od malička. Byli to vzdálení příbuzní. Ale Antonína Vlasáka jsem vůbec neznal, také manželka mi vyčítala, že kdybych se na něj vykašlal, tak bych nemusel mít problémy. Ale to nešlo. Policie s tím nic nedělala, tak jsem si říkal, že se to tedy udělá jinak.
Lidovky.cz: Ale pravdou je, že jste se pak sblížili. Je to tak?
Potom samozřejmě ano, když jsme byli „na jedné lodi“, byli jsme na lavici obžalovaných. On byl potom nějakou dobu zavřený. Paradoxem bylo, že se nepodařilo prokázat, že by si objednával vraždu. V odůvodnění rozsudku je, že vydíral Jandu, aby nebyl vydíraný on. To je nesmysl, ne?
Lidovky.cz: K tomu se dostaneme. Zůstal bych u těch vztahů mezi plzeňskou policií a tamějšími podnikateli. Vy jste se sblížil s Vlasákem, Janda měl zase vyloženě přátelské vztahy s jiným policistou Jaroslavem Kronďákem z plzeňské kriminálky. K Jandovi navíc chodilo plno policistů posilovat. On se pak chlubil, že má u policie známé. To asi nebylo úplně normální, ne?
Bohužel to tak bylo, já jsem se nad tím pozastavoval. Protože v té době chodilo hodně policajtů za podnikateli, kteří si napůjčovali od bank peníze. To byly sponzorské dary údajně pro policii. Kdo ví, kde to skončilo.
Bývalý kriminalista Jiří Kreuzer, který byl u počátku vyšetřování vražd spáchaných Jiřím Kajínkem.
Lidovky.cz: To je něco, co by dnes asi jen tak neprošlo.
Určitě ne. Tenkrát byla taková chaotická doba. Ale já jsem v té době neměl žádného takového známého, bohatého podnikatele, já jsem byl totiž blbej. Poznáte-li bohatého policajta, tak to není dobrý policajt. Já jsem byl chudý.
Lidovky.cz: Vraťme se k tomu, že vám Vlasák řekl o tom vydírání. Jenže on to neřekl jen vám. Svěřil se svým známým z podnikání, jestli by mu neuměli pomoct. Chtěl to řešit i jinou cestou než policejní, to jste tehdy věděl?
On mi řekl, že oslovil Baloga (tehdejší poslanec Národního shromáždění Dezider Balog, pozn. aut.). Tak za tím byl, aby domluvil Pokošům. O tom jsem věděl.
Lidovky.cz: To ale nevyšlo. Balog to delegoval na svého bratra, žádná dohoda s Pokoši nakonec nebyla. Vlasák se pak obrátil na podnikatele Antonína Hegedüse, který mu řekl, že má známého, který by to prý s Jandou a Pokoši uměl vyřídit. Měl jste informace, že se takto Vlasák s Hegedüsem domlouvá?
To jsem nevěděl a nevím to dodnes, abych řekl pravdu. Hegedüse jsem poznal jako podnikatele, který měl hospodu v Mariánských lázních, jak se vyjíždí na Karlovy Vary. Měli spolu s Vlasákem nějaké kšefty, dokonce mu Vlasák půjčil na zaplacení elektřiny. A samozřejmě když se vyšetřovaly styky Vlasáka, tak se došlo na Hegedüse. A když se prošetřoval Hegedüs, zjistilo se, že seděl s Kajínkem, který byl v té době zrovna na útěku (Kajínek v lednu 1993 dostal na dva dny přerušený trest, ale do vězení se pak nevrátil, pozn. aut.). Tím se dostali na Kajínka.
Lidovky.cz: Byl to právě Hegedüs, kdo doporučil Vlasákovi svého známého, že to s Vlasákem a Pokoši vyřídí. Tím známým byl Jiří Kajínek. Kajínkovi dal na Vlasáka číslo, ať ho kontaktuje. Jako zálohu vyplatil Kajínkovi sto tisíc, které pak Vlasák Hegedüsovi převedl na účet. Nic z toho vám Vlasák neřekl?
Ne.
Zátah na Jandu a Pokoše byl perfektně připravený, vzpomíná Kreuzer
Lidovky.cz: Ještě než ale Kajínek vykonal svou práci, vše mohlo dopadnout jinak. Vy jste totiž se zásahovkou chystal na Jandu a oba Pokoše zátah. Jaké tehdy byly okolnosti?
Já jsem v té době dělal zástupce velitele zásahové jednotky. Protože jsem měl informaci od Vlasáka o vydírání, udělal jsem služební záznam. Vyslechl jsem pana inženýra Bardoně, což byl ekonom pana Vlasáka, a jeho paní účetní, její jméno už si nepamatuju. Ti mi to potvrdili, že u Vlasáka byli Janda s Pokoši několikrát s pistolí. Dokonce jednou zavolali policii, ale ti tam přišli a řekli, že se tím zabývat nebudou, že to je občansko-právní věc. Přitom Pokoši Vlasákovi vyhrožovali smrtí, že jeho klukovi prostřelí kolena, znásilní manželku a takové hrůzy, pokud jim nezaplatí. Tam nebylo potřeba nic k tomu, aby se prověřovalo dál. Tak jsem šel za krajským policejním náčelníkem. Řekl jsem mu, že tady je ozbrojená skupina nebezpečných pachatelů, kteří vydírají podnikatele a že v pátek (28.5.1993, pozn. aut.) si mají k jednomu podnikateli přijít pro peníze a že by bylo dobré provést zákrok (k předání peněz mělo dojít ve Vlasákově hospodě Májovka, pozn. aut.). Náčelník s tím souhlasil, ale protože to bylo na území města Plzně, že se musím domluvit s panem Kadeřábkem (vrchní komisař plzeňské kriminálky Ladislav Kadeřábek, pozn. aut.).
Lidovky.cz: V jaké fázi tehdy byla příprava toho zásahu?
Už jsem měl pro ten zásah vytipované a stažené kluky. Měl jsem zajištěné, aby tam byl odposlech, ještě jsem žádal, aby tam byla kamera. Že bychom to natočili, a kdyby mu začali vyhrožovat, tak by kluci zasáhli. Měli jsme objednanou i sanitku, kdyby k něčemu došlo. Měli jsme to perfektně připravené. Ale udělal jsem jednu velkou chybu. Na poradě před zásahem v 11 hodin dopoledne, pro peníze si měli přijít ve 14 hodin, jsem řekl jména, na která ten zásah mířil. Do té doby jsem to tajil kvůli tomu, že jsem věděl, že Janda je velký kamarád s Kronďákem.
Lidovky.cz: Když jste to věděl, proč jste tedy ta jména prozradil?
Oni (Kadeřábek a spol., pozn. aut.) chtěli vědět, kdo to je. Říkal jsem, že když za tři hodiny bude zásah, tak už jim to můžu říct. Protože všechno bylo v pohodě, měl jsem strategii, měl jsem namalovaný plánek místností, kde budou kluci zajištění, všechno bylo perfektně připravené. Ale když jsem řekl ta jména, tak najednou se řeklo, že je pátek, že je malá sobota a to se nikde nedělá.
Lidovky.cz: Kdo to řekl?
To na té poradě řekl Kadeřábek.
Seděl za padělání peněz. Bývalý vězeň teď přivezl Kajínkovi tisícikorunu na cestu |
Lidovky.cz: Jak jste na to reagoval?
Byl jsem nas... Protože tenkrát by to byl první případ, kdy by se zajistili vyděrači. Vědělo se, že se vydírají mezi sebou. Mohli jsme to poprvé zadokumentovat a já z toho byl celý špatný, že to takhle dopadlo. Snažil jsem se nadřízeným vysvětlit, že si mají pro peníze přijít už ve dvě hodiny. Na to mi řekli, že musím Vlasákovi oznámit, že se ten zásah přeloží na pondělí. Ale pak jsem uvažoval, jak se má Jandovi vysvětlit, že se schůzka, na které měl dostat peníze, ruší. Tak jsem řekl Vlasákovi: Pane Vlasák, zavolejte Jandovi, že v bance jste peníze nedostal, že peníze budou až v pondělí v devět hodin dopoledne.
Lidovky.cz: Jak jste si vysvětloval, proč vrchní komisař Kadeřábek ten zásah přesunul?
Já jsem na něj podal trestní oznámení kvůli zneužití pravomoci veřejného činitele. Tím, že překazil tuhle plánovanou akci, v důsledku zapříčinil ty vraždy. Protože kdybychom je bývali pozatýkali v pátek, tak by Pokošové a Janda dostali tresty, skončili ve vězení a dneska by mohli být venku.
Lidovky.cz: Co bylo ale podle vás důvodem, že se zátah z pátku odložil na pondělí?
Protože tam byly velké vazby Jandy na městskou kriminálku. Tam byly stoprocentní vazby. S Antonínem Vlasákem jsem se tedy domluvil, že by bylo dobré, aby rodinu do pondělí přestěhoval někam jinam a že Jandu a Pokoše pozavíráme pak. On tedy vzal rodinu a jel do Nýrska na ubytovnu Povodí Vltavy, kde dělal ten jeho příbuzný Pepík Vlasák správce.
Lidovky.cz: Myslíte, že tím přesunem akce chtěl Kadeřábek Jandu chránit?
Stoprocentně, jinak si to nedovedu vysvětlit. Když jsem byl ve vyšetřovacím týmu (který měl objasnit vraždu Jandy s Pokošem, pozn. aut.), s odstupem času jsem zjistil, že kriminálka byla za těmi podnikateli v Tachově. Kolářovi řekli, že případ Janda bude do neděle uzavřen. A pak jsem se dozvěděl, že v neděli ráno, v den vraždy, byl Janda s Pokoši zadržen a předveden na městskou kriminálku do Plzně.
Lidovky.cz: Kvůli čemu je policie zadržela?
Údajně kvůli jiné trestné činnosti, ale o tom není nikde záznam. Ale nepopřeli to, to ani nešlo. Pustili je v jednu hodinu a v půl druhý volal Janda Vlasákovi, že se dozvěděl, že má být po neděli zatčený. Chlubil se mu, že má tak vysoce postavené známé u policie, že se mu nemůže nic stát a že ty prachy z něj stejně dostanu. Na to Vlasák celý vyklepaný sedl do auta a po druhé hodině byl u mě před barákem. Já jsem se divil, kdo by mu to vyzradil, vědělo o tom jenom pět lidí (během procesu s Kajínkem pak soud dospěl k závěru, že akci Jandovi s největší pravděpodobností vyzradil Kronďák, pozn. aut.). Zavolal jsem na krajskou správu, kde mi řekli, že dosah má vrchní komisař Budek, který byl zrovna na chalupě. Jeli jsme za ním a řekli mu, jaká je situace. On se jen zeptal, jestli má Vlasák zajištěnou rodinu. Na to jsme mu řekli, že má. Na to reagoval, ať počkáme do pondělí, kdy pak máme přijet na krajskou správu.
  |
‚Chtěl jsem udělat prohlídku u Pokošů, Vlasáka jsem vyloučil‘
Lidovky.cz: V pondělí už se přitom žádný zásah nekonal, protože v neděli večer Kajínek v borských serpentinách v Plzni Jandu s Juliánem Pokošem zastřelil.
V pondělí ráno jsme přijeli na krajskou správu, tam už to všechno svítilo a lítalo tam plno lidí. Dozvěděli jsme se, že je Janda po smrti a že ho někdo zastřelil.
Lidovky.cz: Máte představu, proč v neděli policie Jandu s Pokoši zadržela na tak krátkou dobu?
Janda přece říkal, že má vysoce postavené známé u policie. On to nebyl žádný génius, takže vyhrožoval i policii, že když ho zatknou, tak řekne, kolik jim dal sponzorských darů. Na ty vydíračky s ním navíc jezdil Kroňdák (nikdy nikdo neprokázal, že by se Kroňďák přímo účastnil vydírání, pozn. aut.). Tak komu vadil Janda? Kdo měl strach, aby Janda nebyl v pondělí zatčený?
Lidovky.cz: Logicky někdo od plzeňské policie, ale to mi musíte říct vy.
A je to logický, když se na ně připravuje akce, že měli všechny informace? Že věděli o výslechu pana Bardoně i tý paní účetní? A policie je zatkne v sedm hodin ráno, když šli z diskotéky a v jednu hodinu je pustí, abychom je pak my v pondělí měli zase zatknout. Má to logiku?
Lidovky.cz: Co z toho tedy podle vás plyne?
Zneužití pravomoci veřejného činitele a podle mého se právě to mělo prošetřit. Ale když jsem na to poukázal, tak jsem byl obviněný, že jsem ovlivňoval svědky.
Lidovky.cz: I na to dojde. Takže chápu správně, že když v neděli večer došlo k těm vraždám, vy jste potom na místo činu nepřijel?
My jsme byli s Vlasákem v tom Nýrsku. Večeřeli jsme v hospodě, byli jsme tam asi do půl desáté ještě s dětmi Pepíka Vlasáka. Pak jsme seděli u ohně venku a kecali jsme asi do jedné hodiny ráno.
Lidovky.cz: O vraždách jste se tedy dozvěděl až v pondělí ráno, když jste po víkendu s Vlasákovou rodinou na chalupě přijel na krajskou správu?
Ano. Já jsem myslel, že Janda spáchal sebevraždu. Pan Vlasák se o tom dozvěděl asi v jednu hodinu odpoledne, když ho vyslýchali kvůli tomu vydírání.
Lidovky.cz: Napadlo vás v to pondělí, že vražda Jandy a Pokoše může souviset s Vlasákem? Měl jste přeci kusé informace o tom, že se Vlasák snaží potíže s Jandou vyřešit i jinou než policejní cestou.
V tom momentu mě to vůbec nenapadlo, abych vám řekl pravdu. Říkal jsem si totiž, že kdyby Vlasák chtěl Jandu zlikvidovat, protože ho vydírá kvůli nějaké hospodě, jelikož se mu nemůže doplatit, tak by si asi nenajal vraha, který by ho pak mohl vydírat do smrti. A ještě k tomu za nějakých sto tisíc. Proto jsem Vlasáka vyloučil.
Lidovky.cz: Měl jste tedy v tu chvíli představu, kdo mohl ty vraždy spáchat?
Kdokoliv. Protože když někdo někoho vydírá a vydírá plno lidí, tak těch pachatelů mohlo být víc. To ani nemusel být nikdo z Plzně. Oni vydírali v Liberci, v Praze. Já jsem chtěl, aby se udělala domovní prohlídka u Pokošů, kde měl být kufřík se všemi zbraněmi, peníze, které z toho vydírání měli, dlužní úpisy a směnky. Ale Kadeřábek mi řekl, že se musí vyšetřit vraždy a ne blbé vydírání mého kamaráda. Já mu na to řekl, že to nebyl kamarád, ale člověk z ulice, kterého jsem v životě neviděl. Navíc jsem mu řekl, že kdyby nebyl blbej, tak jsme je tenkrát pozatýkali a nemuseli jsme mít dvě vraždy.
Druhou část rozhovoru najdete na serveru Lidovky.cz v neděli ráno.
