Odpůrci Lisabonské smlouvy se snaží získat si voliče na svou stranu specifickým způsobem – obcházejí je dům od domu. Příznivci dokumentu mají ale stále navrch.
DUBLIN/PRAHA „Dobrý den, neuvažujete hlasovat NE v referendu o Lisabonské smlouvě?“ ptá se postaršího muže, u jehož dveří právě zaklepal, Brian Hickey. Jeho sdružení Coir se ostře staví proti Lisabonské smlouvě. „Nic o smlouvě nevím. Čekal jsem, až mi k tomu někdo něco řekne. Tak pojďte dál a popovídáme si. Takže vy si myslíte, že bych měl hlasovat proti?“ odpovídá muž a zve Briana do domu.
Není to jen masivní kampaň v podobě plakátů, billboardů či televizních vystoupení. Právě tímto způsobem, chozením od domu k domu, se snaží odpůrci Lisabonské smlouvy přesvědčit dosud nerozhodnuté voliče, aby svým hlasem dokument jasně odmítli. A jak informoval britský list The Times, nutno říci, že se jim to většinou daří.
Druhé irské referendum je totiž klíčové. V sázce je mnohem více než před šestnácti měsíci. V případě dalšího odmítnutí totiž bude Lisabonská smlouva již definitivně mrtvá. A tato fakta si dobře uvědomují všichni Irové.
Brian Hickey následuje muže do jeho obývacího pokoje a usedá na pohovku. Vykládámu o tom, že Lisabonská smlouva bude znamenat velký přesun pravomocí do Bruselu, EU tak bude moci měnit irské zákony. „Takže budeme takovým velkým státem jako Amerika,“ ptá se nerozhodnutý volič. „Protože to by mi nevadilo,“ dodává.
Hickey proto mění taktiku. Kvůli smlouvě se změní minimální mzda a Brusel bude moci zasahovat do irských daňových sazeb. A to, co říkají politici? Premiér Brian Cowen se jen podle Hickeyho snaží vypadat důležitě a udržet si svůj post. „Pravda, politikům se poté, co provedli naší zemi, nedá věřit,“ přitakává nyní již rozhodnutý volič. „Budu hlasovat proti Lisabonu. Děkuji za objasnění,“ uzavírá debatu a Hickey může pokračovat ve své pouti k dalším dveřím. Zda jeho snažení ale ve výsledku bude mít nějaký vliv, se odhadnout nedá. Loni v červnu Irové Lisabonskou smlouvu překvapivě, ale přesvědčivě odmítli. Nyní se ale situace změnila. A to zejména v důsledku ekonomické krize. Irsko je na tom hospodářsky mnohem hůře než dříve, banky se dostaly na pokraj krachu, zvýšila se nezaměstnanost. A hlavně – Irové si začali mnohem více uvědomovat, jaké výhody pro ně znamená členství v Evropské unii. I proto podle posledních předvolebních průzkumů mají příznivci smlouvy navrch a její odpůrci ztrácí.
Navíc odpůrci smlouvy před prvním referendem tvrdili, že smlouva omezí pravomoci Irska, pokud jde o určování výše daní, ohrozí jeho neutralitu a umožní legalizaci potratů. Teď ale tyto argumenty již těžko mohou používat, když Brusel Dublinu poskytl záruky, že žádná z těchto věcí nenastane. Na stranu příznivců smlouvy se navíc přidala velmi důležitá církev. Ta potvrdila, že Lisabon nepodporuje potraty a biskup Noel Treanor dokonce prohlásil, že „katolík může s čistým svědomím hlasovat pro“.
I Evropská komise se rozhodla neponechat nic náhodě a do kampaně se tak trochu vložila. Vysloužila si za to ostrou kritiku. Sponzorovala totiž brožuru, která v nákladu 1,1 milionu kusů vyšla v irských novinách. Šestnáctistránkový materiál přibližuje úspěchy EU a zároveň naznačuje, jaké pozitivní důsledky bude mít přijetí Lisabonské smlouvy pro Irsko. „Členové Evropské unie dnes mohou využívat mnoha výhod: existuje volný trh s měnou, která usnadňuje obchodování, byly vytvořeny miliony nových pracovních míst, zaměstnanci mají mnohem větší práva,“ píše se v letáku. Právě Lisabonská smlouva podle brožurky zaručí, že bude dosaženo i mnoha dalších cílů.
Tento způsob „propagování“ dokumentu se ale nelíbí odpůrcům Lisabonu. Ti podle britského listu The Daily Telegraph již pohrozili žalobou a obvinili Evropskou komisi z „nelegálního“ vměšování. Brusel se ale tomuto nařčení brání. „Komise má povinnost informovat občany o smlouvách. Tato brožura neobhajuje názor ANO či NE Lisabonu. Není to kampaň, jsou to jen informace,“ uvedl mluvčí komise.
***
„V sázce je mnohem více než před šestnácti lety. V případě dalšího odmítnutí bude smlouva definitivně mrtvá.“
„Ta brožura neobhajuje názor ANO či NE Lisabonu. Není to kampaň, jsou to jen informace.“
