PEKING/PRAHA Světově uznávaný čínský umělec Aj Wej-wej měl mít v březnu první sólovou výstavu v galerii UCCA v Pekingu. Galerie se však rozhodla, že výstavu posune o několik měsíců, prý je to vhodnější kvůli politické situaci, v březnu se totiž koná Národní lidový kongres. Umělec se rozhodl, že za těchto podmínek raději výstavu zruší, než aby se nechal cenzurovat, informovala agentura AFP.
„Politická scéna Wej-weje bere většinou pragmaticky, dokud se jím mohou chlubit (a vydělávat peníze), nevadí jim, co dělá. Dokonce ho i podporují. V okamžiku, kdy cítí nějaké ohrožení, dávají od něj ruce pryč, resp. perzekvují ho. Wej-wejova výstava se měla konat v soukromé galerii. Ta si může na rozdíl od Národní galerie v Pekingu dovolit i kontroverznější projekty. Nicméně vše má své meze. Možné je, že pokud někdo zatlačil na majitele galerie, mohl si výstavu rozmyslet. To je ovšem v Číně normální jev,“ okomentovala pro LN situaci ředitelka Amnesty International Dáša van der Horst.
Není to poprvé, kdy musel Aj řešit, zda se podřídí politické objednávce či naopak. Je autorem návrhu stadionu Ptačí hnízdo, postaveného pro olympijské hry v roce 2008. Olympiáda v Číně byla jedním z mnoha důmyslných nástrojů propagandy. Pro Aje taková práce znamenala naprostý rozpor. Zakázku sice přijal, ale odmítl se účastnit slavnostního otevření stadionu. „Nebyl jsem najat státem, nýbrž týmem návrhářů ze Švýcarska. Nikdo ze zdejšího státu by mě na takovýto projekt nenajal. A nechápu další umělce, kteří pracují pro olympiádu, včetně režiséra Spielberga, který byl konzultantem závěrečného ceremoniálu her,“ sdělil Aj deníku The Guardian.
Třiapadesátiletý Aj pochází z rodiny perzekvované čínskou komunistickou stranou. Vystudoval filmovou akademii v Pekingu, několik let žil v Americe a v roce 1993 se vrátil domů. Jeho tvorba se velmi záhy zaměřila především na kritiku sociální a politické situace v Číně.
Pár milionů semínek Předloni měl Aj velkou retrospektivní výstavu v Mnichově, kde se věnoval tématu cenzury v době, kdy v čínské provincii S-čchuan bylo zemětřesení. Čínská vláda se snažila utajit informace o této tragédii. Výstava s názvem „Je nám to líto“ odkazovala na projevy soustrasti pozůstalým po zemětřesení. Aj nechal na fasádu budovy galerie nainstalovat devět tisíc dětských batůžků jako připomenutí dětí, které zahynuly při zemětřesení.
Přílišná okázalost a kritika se výtvarníkovi nevyplácí. Minulý měsíc byl zdemolován jeho nově postavený ateliér v Šanghaji, prý neměl správné povolení. V prosinci mu úřady zabránily vycestovat z Číny před slavnostním předáváním Nobelovy ceny za mír v Oslu, kterou dostal vězněný čínský disident Liou Siao-po. Současná výstava Aje v prestižní londýnské galerii Tate Modern je zatím jeho největší instalací. Na plochu tisíce metrů čtverečních navezl miliony ručně zdobených slunečnicových semínek. Jsou z porcelánu, tradičního čínského zboží, určeného na export. Každé semínko je připomenutím absurdity masové výroby, kterou čínská vláda propaguje. Cena instalace se odhaduje na dva až tři miliony.
