Pachatelé pojistných podvodů užívají rafinovanějších metod a jsou drzejší. Tvrdí to Aleš Vémola z brněnského Ústavu soudního inženýrství, ve kterém se po pětatřicet let specializují na analýzy dopravních nehod.
„Podvodníci neváhají zinscenovat dopravní nehodu, přivézt na místo rozbité součástky z jiných vozů a rozlít kapaliny. Všechno naaranžují tak, aby podvod vypadal věrohodně,“ prozradil znalec. Právě fingované kolize vozidel bývají velkým oříškem. Leckdy se tak soudcům na stole sejdou posudky až od šestnácti znalců.
„Nejčastěji pachatele odhalíme díky tomu, že nekorespondují stopy, poškození vozidel a dynamika střetu,“ prozradil Vémola s tím, že jim pomáhá program, který dokáže nehodu věrně simulovat. Software za více než sto tisíc korun je trnem v oku zkušeným podvodníkům. Rádi by ho také získali.
Pachatelé se u nás i ve světě rekrutují ze všech sociálních skupin počínaje mladými lidmi v ekonomicky tíživé situaci až po renomované právníky. Výjimkou není ani spolupráce podvodníků s policisty nebo samotnými znalci. Takové případy jejich poctivým kolegům nedají spát. Podle Vémoly nad svými případy přemýšlí, třeba i při cestě tramvají.
K rozluštění podvodu odborníkům stačí většinou policejní dokumentace, jen k velkým kolizím vyjíždějí osobně. Problém mají s řešením případů se škodou menší než dvacet tisíc korun. „Není pak vyloučeno, že účastníci nehody pojišťovně nehodu vysvětlí jinak, než se ve skutečnosti stala,“ uvedl Vémola s tím, že podobných případů může přibývat od června, kdy podle nového zákona nebude účast policistů povinná u kolizí se škodou pod padesát tisíc.
„Fakt, že pojišťovna událost nebude mít v protokolu od policie deklarovanou jako dopravní nehodu, ji přiměje k pečlivějšímu přezkoumání případu,“ míní Jan Chmelík z Policejního prezidia. Policisté škodu vzniklou pojistnými a úvěrovými podvody vyčíslili loni k 30.11. na více než jednu miliardu korun.
