Jakýkoliv nový způsob, jakým platit či převádět peníze z jednoho místa na druhé, láká pozornost všemožných podvodníků a vychytralých prospěchářů. Teď se to přihodit i sektoru takzvaných m-plateb, které umožňují lidem vyřizovat platby za pomocí jejich mobilu.
Podvodné aplikace na Google Play chtěly krást kryptoměny. Jedna zneužívá název hardwarové peněženky Trezor |
Podvodné praktiky, přestože pracují s moderními technologiemi, spoléhají hlavně na selhání lidského faktoru. Konkrétně na neopatrnost uživatelů. „Pozor, podvodníci se snaží vylákat citlivé platební údaje k m-platbám přes sociální sítě! Důrazně varujeme před reakcí na žádosti o poskytnutí citlivých informací přes sociální sítě,“ varovala v úterý na svém Twitteru Asociace poskytovatelů mobilních sítí (AMPS) na šířící se praxi.
Ta nabádá, aby lidé v žádném případě nepřeposílali zprávy, které obsahují jednorázová hesla, jež většinou potvrzují nějakou transakci. Nákupy v 21. století přitom mohou vypadat lákavě pohodlně. Na internetové stránce, na které nakupujete, prostě zvolíte možnost zaplatit m-platbou. Budete přesměrováni na platební bránu, kde vyplníte své číslo, na které vám obratem dojde zpráva s potvrzovacím PIN kódem - po zadání do formuláře dojde k ověření, že jste to skutečně vy. Následně by vám měla dorazit ještě potvrzovací SMS. Ne všichni jsou ale se svou „nákupní“ korespondencí opatrní, což je nakonec může vyjít draho. Zruční podvodníci totiž z vašeho účtu dokáží podle PINu peníze vytáhnout.
Desítky případů měsíčně, jedná se i o stovky korun
„Setkáváme se s jednáním, kdy se podvodníci snaží vylákat citlivé platební údaje k m-platbám přes sociální sítě. V průměru se jedná o desítky podvodů měsíčně, v poměru ke všem transakcím m-platbou mluvíme o necelém jednom promile. Bohužel ne všichni zákazníci si uvědomují, že jejich mobilní telefon je dnes vlastně i mobilní peněženkou,“ řekl serveru Lidovky.cz výkonný ředitel AMPS Jiří Grund.
Stát loni zajistil z podvodných transakcí rekordních 7,5 miliardy. Šlo o peníze z korupce i financování terorismu |
Dodává také, že si klienti mobilních operátorů občas nedají pozor, ačkoliv je sami poskytovatelé přímo v SMS upozorňují, že PIN by neměli nikomu sdělovat. A to ani v případě, že se někdo vydává za rodinného příslušníka nebo zaměstnance jejich operátora. Řešit se dá riziko podvodu podle Grunda jednoduše.
„Pokud zákazník nepotřebuje mobilní platby využívat, má možnost si jak platby přes internet, tak například platby přes SMS u svého operátora zablokovat,“ vysvětlil ředitel APMS. Podle něj se často jedná o nákupy spojené s herním průmyslem, které jsou v řádu desítek, někdy i stovek korun.
Čeští mobilní operátoři se rozhodli pro kampaň BetterU platby skrze SMS zablokovat.
Samotní operátoři prý některé podvodné kampaně sami zastavují. Některé se prý dají identifikovat celkem snadno, například podle nápisů zjevně ignorujících gramatiku českého jazyka.
Jedním takovým příkladem je kampaň BetterU, která za pomocí značně nedokonalého překladu do češtiny nabízela instruktážní videa fitness. „Zaplatit pomocí SMS,“ vybízelo přímo velké modré tlačítko ve středu stránky. Nad ním ale nesrozumitelně k využít služby lákal nápis „Spáchat být fit“. Tuto službu už si po zásahu operátorů pomocí SMS Češi nepředplatí, poskytovatelé mobilních sítí ji zablokovali minulý týden.
Vývoj kyberkriminality v posledních osmi letech.
S tím, jak lidé využívají moderní komunikační technologie stále častěji, roste raketovým tempem také míra kybernetické kriminality. Podle policejních statistik se počet podvodů v kyberprostoru ještě v roce 2011 pohyboval okolo patnácti set. Do dvou let se ale zdvojnásobil a v roce 2018 už muži zákona evidovali 6815 případů spadajících do kybernetické kriminality.
Mezi ty nejčastěji spadají falešné e-shopy, které peníze vylákané ze zákazníků často vyvádějí mimo hranice republiky. V podvodných schématech podle policie často figurují také virtuální měny. Stejně jsou na tom prý také podvodné inzeráty nebo takzvané známé „nigerijské podvody“, kdy údajný nigerijský princ nabízí velkou provizi z převodu milionů dolarů.
