Poprvé v historii přišla k národnímu týmu žena a Táňa Krempaská jako by viděla do ženské hlavy lépe. Páteř družstva tvořily zkušené Šimánková, Horká, Matuszková, Šenková či Spalová a v základní skupině tým ukázal, že může být velmi silný. Výhry nad Bulharskem a Španělskem a sympaticky vyrovnaná hra s nejlepším evropských týmem posledních let Polskem posunuly český volejbal ze základní skupiny dál po dlouhých deseti letech.
Jenže na úvod „druhé etapy“ českého působení na turnaji přišlo zlomové utkání s Belgií. Hráčky vyčítaly trenérce nevhodně zvolenou sestavu, když Krempaská nechala tři opory na lavičce, trenérka zpětně kontrovala, že volejbalistky zápas odflákly. Dusná atmosféra se nesla s celým týmem po další dva dny a následné duely s Nizozemskem a Srbskem skončily celkovým skóre setů 0:6. A velkým zklamáním.
Zápas s Belgií ležel na celém týmu jako tlustá deka. Od té chvíle byl projev chladný, bez jiskry, bojovnosti, sebevědomí a koncentrace. Po nadějném začátku šampionátu se ani letos nepovedl útok na elitní osmičku, což se volejbalistkám na ME naposledy podařilo v roce 1997. Navíc si nechaly utéct i přímý postup na další Euro a čeká je příští rok zrádná kvalifikace.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
