Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Pojď na to a miluj mě!

Česko

Novou taneční sezonu zahájila s napětím očekávaná premiéra choreografie Miluj mě/Love me, kterou vytvořil český taneční soubor NANOHACH s „celebritou“ britského současného tance a mistrem v oblasti skandálů Nigelem Charnockem.

Nigel Charnock, tento malý velký muž, jehož nevypočitatelnost je pověstná již přes dvacet let, na diváky rád vyplazuje jazyk a dosyta se baví sám sebou. „Nigel tančí, zpívá, hraje, píše, režíruje, vytváří choreografie a hraje na saxofon po celém světě. Minulý rok si uvědomil, že život je naprosto nesmyslný a zemřel. Teď je jenom zjevením,“ nechal o sobě napsat do programu k představení Miluj mě/Love me, které nedávno zahájilo novou taneční sezonu v Divadle Ponec.

O tom, že je Nigel v Praze zjevení, není pochyb. Koho by ještě před nedávnem napadlo, že spoluzakladatel slavného souboru fyzického divadla DV8 - Physical Theatre bude pracovat s českými tanečníky? Je potěšující sledovat, jak se současný český tanec - v tomto případě skupina NANOHACH - doslova dotýká hvězd, a nejen to, dokonce se s nimi i „miluje“.

Hlavní téma, okolo kterého v choreografii Miluj mě všechno jiskří, je samozřejmě láska. V tomto případě ale spíše jako slovo LOVE vytištěné na laciných nálepkách ve tvaru srdce, které se zdarma přikládají k časopisům. Nejde totiž o lásku poetickou a fatální, ale spíše o lásku tělesnou a sexuální, vrtkavou, mučivou i každodenní. Vše, co by mohlo být hluboké a vážné, je zlehčováno a stává se úsměvným. Ani čtyři tanečníci -dvě ženy a dva muži - nejsou od pohledu zrovna hrdinové romantických filmů, a tak má choreografie blízko k opravdovému životu.

Miluj mě je takovým malým varieté současného tance. Velmi plynule se tu střídají pohybová a divadelní čísla. V jedné chvíli tak sledujeme rádoby milostný taneční duet (tanečníci při něm připomínají spíše hrající si děti) a hned vzápětí jedna z tanečnic bez emocí prohlásí: „Poučoval mě o vaření a vzápětí počůral celý záchod.“ Tanec je ve smyslu techniky nenáročný a může se jím stát jakýkoli pohyb - synchronizované mrskání jazýčků mezi ukazováčkem a prostředníčkem, vykopávání nohou co nejvýše či vypínání publika pomyslným dálkovým ovladačem.

Patřičná „zaláskovaná“ atmosféra je z velké části formována hudbou - hitparádou známých šlágrů. I diváci se mohou povrtět na židlích při songu Doris Day Perhaps, perhaps, perhaps, kdy tanečníci posypávají jeviště neonovými květy -lesklými cédéčky, nebo si zanotovat píseň Edith Piaf a nechat se přitom oblíbat a obejmout tanečníky, kteří je doslova atakují se slovy „Je to pro mě poprvé“.

Churav vším, co je láska, soužím se pro něhu

Poetickou stránku lásky nesou na první pohled verše, a dokonce i některé české lidové písně (Koulelo se koulelo, červené jablíčko...). Úryvky básní Františka Halase, Jarmily Urbánkové, textů Milana Kundery a Shakespearových sonetů nejsou pronášeny s příslušnou zamilovanou dikcí, aktéři je často vyslovují s rozcapeností děcek, která za každou cenu chtějí drahou hračku. Tento rozpor opět ústí ve vtip. Ač se většinu času divák usmívá a baví, přináší dílo i kruté, vulgární a zuřivě erotické momenty. „Churav vším, co je láska, soužím se pro něhu,“ pronese se špetkou opravdového citu tanečník, o několik scén později ale dusí dívku, které dlaní zabraňuje mluvit. V závěrečné scéně ochutnávají tanečníci nenasytně polonahá těla svých ležících partnerů. Dojde i na předvádění sebeukájení a létání sprostých slov. V podání tanečníků z NANONACH, z nichž někteří jsou spíše přátelskými klaunskými typy, nás ale nic z toho neurazí.

Dávka radosti v pochmurném počasí

To, co kvalitu choreografie posouvá nad průměr, je právě energie tanečníků. Tolik uvolněnosti, svobody a potěšení při tanci lze na jevišti zažít opravdu zřídka. Před různými duety můžeme z úst tanečníků slyšet vyzývavé: „Pojď na to.“ Nemají problém se jen tak mimochodem plesknout po zadnici nebo se přidat k právě znějícímu songu. Jejich skoky jsou výstřelem z ostrých nábojů a v každé vteřině cítíme, že je to prostě baví. Choreografie má spád a celou hodinu diváka nenechá myslet na nic jiného. Pokud tedy potřebujete v tomto pochmurném podzimním počasí dávku radosti, věřte, že z tanečníků choreografie Miluj mě tryská po litrech, a tak vás nakonec donutí, abyste je opravdu milovali.

HODNOCENÍ LN ***** Miluj mě/Love me NANOHACH Choreografie: Nigel Charnock Tančí: Honza Malík, Eliška Kašparová, Marta Trpišovská a Michael Vodenka Premiéra: 12. 9. 2008 v divadle Ponec

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.