Co se mění
* Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění je odložena o další rok, tj. na 1. 1. 2009.
* Pro rok 2008 nebudou zvýšeny redukční hranice, nadále budou platit redukční hranice ve výši 550 Kč a 790 Kč.
* Pro výši nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se i od 15. kalendářního dne do 1. redukční hranice započítává 90 % denního vyměřovacího základu.
* Za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti se neposkytuje nemocenské (plat, služební příjem).
* Výše nemocenského činí (v procentech z denního vyměřovacího základu): - 60 % pro 4. až 30. kalendářní den pracovní neschopnosti, - 66 % pro 31. až 60. kalendářní den pracovní neschopnosti, - 72 % od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti.
* Výše podpory při ošetřování člena rodiny činí 60 %.
Komentář
Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského se vypočítává jako průměr hrubých příjmů za rok před vznikem pracovní neschopnosti. Částka je však limitována. Od 4. do 30. dne nemoci lze dostat maximálně 384Kč za kalendářní den, od 31. do 60. dne 422Kč a od 61. dne 461Kč. Výši nemocenských dávek si můžete zjistit pomocí kalkulačky na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR www.mpsv.cz.
Systém nemocenského pojištění vyžaduje reformu. Míra nemocnosti je u nás výrazně vyšší než v členských zemích EU, především než např. v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku. Není žádný legitimní důvod, aby u nás byla vyšší míra nemocnosti než v těchto zemích, když podle všech mezinárodních objektivních srovnávacích studií je zdravotní stav našeho obyvatelstva lepší. Pracovní neschopnost je v České republice stále vysoká, aniž jsou pro to objektivní důvody. Cílem je oddělit skutečné nemoci od spekulativního či fiktivního "hodění se marod", které je v naší zemi poměrně rozšířené.
Karenční lhůta, tedy nevyplácení nemocenské v prvních dnech nemoci, je standardním evropským řešením. Existuje ve 12 z 15 původních členských zemí Evropské unie, nejčastěji v délce 3 dnů. Karenční lhůtu mají i tak silně sociální státy, jako jsou skandinávští členové EU - Finsko dokonce v délce 9 dnů. Nepotvrzuje se, že by měla negativní dopad na zdravotní stav jejich obyvatel. Nemocnost je zde nižší, na druhou stranu je lepší průměrný zdravotní stav obyvatel.
Již v současné době je za první tři dny snížena procentní sazba nemocenského (vládou Vladimíra Špidly na 25 %). Po tomto snížení došlo k poklesu průměrné pracovní neschopnosti ze 6,8 % na 5,9 %. Proto je od zrušení poskytování dávky za první tři dny pracovní neschopnosti očekáváno další snížení pracovní neschopnosti, protože se ukazuje, že takové opatření snižuje spekulativní či fiktivní nemocnost.
Nová opatření pamatují na skutečně sociální případy, tzn. dlouhodobé nemoci. Tam se procentní sazba pro stanovení výše nemocenského zvyšuje až na 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Reforma systému nemocenského pojištění povede k větší hospodárnosti a k větší odpovědnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů za vývoj pracovní neschopnosti a ke snížení zneužívání systému nemocenského pojištění.
Peněžitá pomoc v mateřství
Co se mění
* Peněžitá pomoc v mateřství je sjednocena na 28 týdnů pro vdané a osamělé matky (dříve 37 týdnů). Ženám, které porodí vícerčata, zůstává nárok na peněžitou pomoc v mateřství po dobu 37 týdnů.
* Nezaměstnané ženy nárok na peněžitou pomoc v mateřství mít nebudou. Dosud ho měly za předpokladu, že byly vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 2 letech před porodem byly aspoň 270 dnů nemocensky pojištěné. Nyní budou nezaměstnané ženy od měsíce, kdy se dítě narodí, pobírat rovnou rodičovský příspěvek 7 600Kč, a to ve čtyřleté variantě.
Komentář
Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí z nemocenského pojištění, a její výše se proto řídí předchozím příjmem matky. Aby měla žena na dávku nárok, musí být nemocensky pojištěna nejméně 270 dnů v průběhu 2 let před porodem.
Rodičovský příspěvek znamená pro většinu nezaměstnaných žen vyšší částku než případná peněžitá pomoc v mateřství, vypočtená z omezených příjmů v posledních dvou letech. Nezaměstnané matky si varianty výplaty rodičovského příspěvku vybírat nemohou, protože by s velkou pravděpodobností volily variantu kratší a finančně výhodnější, a do čtyř let věku dítěte by pak žádaly o sociální dávky, zejména o pomoc v hmotné nouzi.
Sjednocení délky peněžité pomoci v mateřství pro vdané a osamělé matky znamená srovnání a zrovnoprávnění podmínek při péči o dítě. Za situace, kdy se v ČR 30% dětí rodí mimo manželství, bylo možné tyto nerovné podmínky považovat za nespravedlivé opatření v neprospěch vdaných matek.
Formulář žádosti dostane budoucí maminka u svého gynekologa. Pokud je v zaměstnaneckém poměru, předá ji zaměstnavateli. Pokud je samostatně výdělečně činná, předá ji okresní správě sociálního zabezpečení.
Tato dávka se vypočítává obdobně jako nemocenská. Činí 69%z denního vyměřovacího základu na kalendářní den, maximálně však 479Kč denně, což znamená 14 370Kč měsíčně. Výši mateřské si můžete spočítat na kalkulačce webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR www.mpsv.cz.
Ženy, které pobírají peněžitou pomoc v mateřství v minimální výši 380Kč, mají nárok žádat o zrychlenou dvouletou variantu rodičovského příspěvku ve výši 11 400Kč měsíčně. Maximální vyměřovací základ pro pojistné
Co se mění
* Výše nově zaváděného jednotného maximálního ročního vyměřovacího základu je stanovena ve výši 48násobku průměrné mzdy.
* U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je z důvodu rovného postavení se zaměstnanci stanoven jejich maximální vyměřovací základ za kalendářní rok ve stejné výši jako u zaměstnanců.
* Maximální vyměřovací základ je tak stejný nejen pro jednotlivé skupiny pojištěnců, ale i pro pojištěnce, kteří byli v průběhu kalendářního roku účastni pojištění ze systému zaměstnaneckého i ze systému určeného pro OSVČ. Posuzuje se úhrn vyměřovacích základů za zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti.
* Maximální vyměřovací základ se zavádí pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné též pro oblast zdravotního pojištění, jehož výše také odpovídá 48násobku průměrné mzdy.
* Po dosažení maximálního vyměřovacího základu v kalendářním roce u zaměstnance přestává zaměstnavatel odvádět pojistné z částky, která přesahuje hranici maximálního vyměřovacího základu.
* Bude-li zaměstnanec zaměstnán v kalendářním roce u více zaměstnavatelů a úhrn vyměřovacích základů od všech zaměstnavatelů bude vyšší než maximální vyměřovací základ, bude mu pojistné, které zaplatil z částky přesahující maximální vyměřovací základ, na jeho žádost vráceno okresní správou sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnou (ve výši 8% a 4,5% z této částky).
Maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění (obecného nebo důchodového) jako násobek průměrné mzdy (Orientační srovnání z let 2000-2004)
Komentář
Maximální vyměřovací základ pro pojistné existoval jen pro osoby samostatně výdělečně činné. Nebyl od roku 1993 změněn a činí dosud 486 000Kč ročně. Předmětem kritiky byla především skutečnost, že existoval maximální vyměřovací základ jen pro OSVČ. Poukazováno je také na značné zatížení zaměstnavatelů, kteří jsou (stejně jako jejich zaměstnanci) poplatníky pojistného, které platí ze součtu vyměřovacích základů všech svých zaměstnanců bez omezení.
Tím, že neměli maximální vyměřovací základ, vznikal u zaměstnanců platících vysoké příspěvky do systému sociálního pojištění značný nepoměr mezi výší zaplaceného pojistného a výší dávek, které z tohoto systému čerpají. Tento nepoměr již překračoval hranici solidarity sociálního systému.
Stanovením maximální hranice vyměřovacího základu pro pojistné dojde ke snížení vedlejších nákladů práce, zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů a vytvoření vhodnějších předpokladů pro zaměstnávání vzdělané a kvalifikované pracovní síly, expertů i zahraničních odborníků v ČR.
Výhledově se počítá s dalším snižováním maximální hranice vyměřovacího základu pro pojistné.
Úrazové pojištění
Co se mění
Účinnost schváleného systému sociálního úrazového pojištění byla odložena o dva roky. Předpokládá se, že doby do nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, tj. do 1. 1. 2010, bude využito k přehodnocení schváleného systému úrazového pojištění, případně k vytvoření systému nového.
Komentář
V minulém volebním období schválený systém úrazového pojištění by neúměrně zatěžoval státní rozpočet. Cílem je vytvoření systému nového v souladu se záměry vlády snižovat mandatorní výdaje, a tím zadlužování země. Budoucí změna by měla odstranit monopol dvou pojišťoven v provádění zákonného pojištění a využití prostředků na prevenci a rehabilitaci.
Důchodové pojištění
Co se mění
V zákoně o důchodovém pojištění byl rozšířen okruh osob účastných na důchodovém pojištění o osoby osobně pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). O době a rozsahu takové péče rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení.
Komentář
Změna je vyvolána skutečností, že pokud dojde na základě kontroly posouzení zdravotního stavu dítěte při lékařské prohlídce ke snížení stupně závislosti až na stupeň I, znamená to nejen pokles příspěvku na péči, ale i to, že se k prvnímu stupni již nevážou výhody pro pečující osoby.
Konkrétně pečující osoba již není důchodově pojištěna. Tuto změnu přinesl zákon o sociálních službách, schválený minulou vládou a platný od začátku roku 2007. Jelikož daný stav příliš nezohledňuje faktickou náročnost péče, bylo nalezeno řešení pro osoby pečující o děti do 10 let věku (jsou-li takové děti posouzeny jako osoby závislé na péči jiné fyzické osoby ve stupni I).
Nemocenské podle výše mzdy od 1. ledna 2008
Výše mzdy Výše dávek (v Kč) za pracovní neschopnost v délce
měsíčně v Kč 14 dnů 30 dnů 180 dnů
10 000 1 958 4 806 36 366
14 000 2 739 6 723 50 823
18 000 3 443 8 451 63 891
22 000 3 960 9 720 73 440
26 000 4 224 10 368 78 348
40 000 4 224 10 368 78 348
Podíl nemocenského k čisté mzdě za 180 dnů od 1. ledna 2008
Výše mzdy v Kč Nemocenské Podíl
hrubá čistá v Kč nemocenské/
měsíčně za 180 dnů za 180 dnů čistá mzda
10 000 51 781 36 366 70,2%
14 000 67 966 50 823 74,8%
18 000 83 885 63 891 76,2%
22 000 99 804 73 440 73,6%
26 000 115 723 78 348 67,7%
40 000 171 439 78 348 45,7%
mzdy průměrné násobek 4123567 4 1,74 2,66 1 1,26 1,94 1,44 1,11 6,67 1,43 1,16 3
*Česko Lucembursko Irsko Nizozemsko Rakousko Řecko Švédsko Francie Lotyšsko Maďarsko Velká Británie Slovensko
*Platí od 1. ledna 2008
