Podívejte se i na naše další živé přenosy
Sledovat na iDNES.tv„Jestli chce někdo pořádat velká veřejná shromáždění kvůli rozpočtu, tak prosím. Ale ať jsou opravdu kvůli rozpočtu,“ vyzývala Schillerová na začátku rozpravy o návrhu zákona. Opět přitom kritizovala minulou vládu za její fiskální politiku.
Podle ministryně financí by minulá vláda nebyla schopná skrze své kroky dodržet vlastní fiskální pravidla. Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si podle Schillerové dělal z veřejných financí „dobrý den“. „To pokrytectví, ta teatrálnost,“ pokračovala ministryně.
Předseda Starostů Vít Rakušan varoval, že současná vláda chce zatížit příští generace „astronomickými sumami“, které možná budou splácet i pravnoučata.
„Tuhle zemi vám nikdo nedal. Tu vám voliči na čtyři roky propůjčili,“ upozorňoval předseda hnutí STAN a obvinil Schillerovou z toho, že se bojí odborné debaty, a proto ukryla jádro novely do pozměňovacího návrhu, který je psaný „suchým, úřednickým jazykem“.
Osočil vládu z toho, že „mění pravidla v průběhu hry“. „Je to, jako kdybyste dali tři góly z ofsajdu, které vám rozhodčí neuznal. A místo toho, abyste tam poslali hráče, kteří v ofsajdu nebyli, tak vy zrušíte ofsajd,“ přirovnával Rakušan.
Schillerová během své rozpravy kritizovala hlavně předsedu ODS Martina Kupku, který hrozí ústavní žalobou. „Snaha není koksovatelná,“ popíchla Schillerová ostravským rčením, které jinými slovy znamená, že snaha je k ničemu, bývalého ministra dopravy a nynějšího šéfa ODS Kupku. Ten momentálně ministryni kritizuje. Podle Schillerové totiž Kupka sliboval v dopravě velké projekty, ke kterým ale podle ní nedošlo.
Podle Schillerové právě finance v dopravě nebyly v minulé vládě zdaleka dostatečné a „bez mrknutí oka“ si dle ní prý nechal sebrat 37 miliard z rozpočtu resortu dopravy.
Rozpočtový hazard, varoval Kupka
Kupka označil návrh Schillerové na změnu rozpočtových pravidel za „rozpočtový hazard“. „Stalo by se totiž to, že další vlády by mohly navyšovat schodek o 150 až 200 miliard ročně,“ varoval Kupka. V jednacím sále Sněmovny pak své vyjádření upravil a mluvil o 240 miliardách a nazval to největším ohrožením rozpočtové politiky v polistopadové historii.
Předseda poslaneckého klubu lidovců Marian Jurečka pak odhadl, že Schillerová pravděpodobně přijde s deficitem 400 miliard korun pro rok 2027. „Ona zná mandatorní výdaje, ona už musí tušit, jaký bude rozpočet pro rok 2027,“ hlásal Jurečka. Varoval, že by to spláceli vnuci současných důchodců. „Naopak,“ reagovala Schillerová. „My chceme našim dětem budoucnost zajistit,“ řekla.
Podle Kupky by stačilo, aby vláda vyhodnotila zhoršené bezpečnostní podmínky jako záminku k tomu, aby stát investoval bez rozpočtové odpovědnosti. Šéf ODS varoval, že k tomu by stačila pouze aktivace článku čtyři NATO, což znamená pouze zahájení společných konzultací. „Modlím se, aby to nikdy nenastalo,“ reagovala na jeho slova Schillerová. „V takové situaci ale rozhodují hodiny, neřkuli minuty,“ dodala.
Předseda ODS varoval před tím, že by s přijetím všech „přílepků“ vznikl „elixír smrtící pro českou rozpočtovou politiku“. Zároveň dodal, že pokud by zákon prošel, podal by stížnost k Ústavnímu soudu. „Je to standardní právo opozice,“ argumentoval. ODS ve spolupráci s ostatními opozičními stranami už takovou stížnost připravuje.
Člen rozpočtového výboru poslanec Jan Papajanovský (STAN) označil plán Aleny Schillerové za „velký rozpočtový podfuk“. Předeslal, že chce, aby jednání nebylo ukončeno do doby, než budou zodpovězeny všechny dotazy opozice ohledně této novely.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové je ale přijetí zákona klíčové, protože podle ní není možné, aby současná vláda konsolidovala finance tak, jak pravidla nastavila předchozí vláda. „Pro takové cíle neexistuje žádný realizovatelný scénář, který by neznamenal paralýzu veřejných financí,“ argumentovala Schillerová. Návrh zákona označila za „mimořádně zodpovědný“.
„Nejde o žádné rozvolňování, jak mystifikuje opozice,“ tvrdila a dodala, že pokud by zákon prosadila, Česká republika by se zařadila mezi rozpočtově nejodpovědnější země Evropy, přičemž zmínila i severské země.
Opozice chce návrh co nejdéle odkládat
Koalice ANO, SPD a Motoristů sobě chtěla minulý týden ve středu na mimořádné schůzi projednávat návrh, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, ale daleko se nedostala. Podařilo se jí jen schválit program mimořádné schůze, když pro něj hlasovalo 80 ze 141 přítomných poslanců, jen z vládní koalice.
Opozice chce odkládat přijetí návrhu koalice tak dlouho, jak to jen bude možné. Návrh ministryně financí prakticky odstraňuje mantinely rozpočtové odpovědnosti v investicích do kritické infrastruktury, jako jsou dálnice nebo elektrárny. Poslanec Papajanovský z hnutí STAN ale varoval, že v této doložce by bylo možné skrytě financovat i takové položky jako opravu svodidel nebo nový asfalt, tedy položky, které by stát podle Papajanovského měl zvládnout financovat z klasického státního rozpočtu. Pokud by Sněmovna zákon přijala, mohlo by to podle odhadů znamenat navýšení schodku až o sto miliard korun.
Předseda TOP 09 Ondřej Matěj Havel ale sdělil, že nemá v plánu schůzi obstruovat a slíbil věcnou debatu. Vadí mu hlavně to, že v případě přijetí nových pravidel by nebyl znám skutečný stav veřejných financí, protože by se investice na dluh „schovávaly“. Poslanec hnutí STAN Papajanovský také sdělil, že nehodlá blokovat Sněmovnu, ale chce především znát, jaký bude deficit v příštím roce, což podle něj Schillerová odmítá sdělit. To zopakoval i během své faktické poznámky k projevu Schillerové. Podle poslance STAN v ní chyběly jakékoliv plány Babišovy vlády na to, co chce s rozpočtem udělat.
Na tiskové konferenci před mimořádnou schůzí kritizoval Havel „mediální mlhu“, kterou podle něj vytváří sjezd sudetských Němců v Brně nebo spor vlády a prezidenta o to, kdo pojede na summit NATO.
Sám Havel v úterý sdělil, že na sjezd do Brna pojede a celá koalice oznámila, že se nebude účastnit bodu mimořádné schůze, který se týká právě rozpravě o sjezdu sudetských Němců v Brně. Havel pak silně ale zkritizoval koaliční návrh o rozvolnění pravidel pro veřejné finance, což je hlavním středečním bodem mimořádné schůze Sněmovny.
Kontrola České televize a Českého rozhlasu
Odpoledne poslanci rovněž probírali v druhém čtení ústavní novelu, která má rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i na Českou televizi a Český rozhlas. „Cílem tohoto kroku je, aby NKÚ mohlo kontrolovat Českou televizi a Český rozhlas,“ vysvětlil bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Na to by ale byla potřeba změna Ústavy, a tedy spolupráce koalice s opozicí. Podle Baxy je ale takový scénář reálný, byť podle něj jsou současné kontrolní mechanismy dostatečné. „Já si myslím, že skrze mediální radu a dozorčí komise jsou kontrolní mechanismy dostatečné. Souhlasím ale, že tento návrh má zvýšit důvěru v tyto instituce,“ vysvětlil. Senátní návrh na tuto změnu nezavrhl ani Radek Vondráček (ANO).
Návrh naopak nepodpoří podle Karla Dvořáka hnutí STAN. Zdůvodnil to právě tím, že média veřejné služby jsou už dnes pod dohledem několika kontrolních mechanismů, ale i tím, že „Ústava má být stabilním rámcem“ a neměla by být měněna podle aktuální politické situace.
Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Patrika Nachera (ANO) opoziční poslanci nyní zavrhují to, co původně sami chtěli. „Je to návrh Senátu, něco, co jste i vy uplynulé čtyři roky chtěli. Opravdu mě to překvapuje. Myslel jsem, že je na tom shoda ve vládní koalici i v opozici,“ řekl.
„Vždyť se jedná o změně Ústavy. Tomu musí předcházet rozprava a je dobře, že se to i připomínkuje,“ reagoval předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura podle svých slov chce, aby úřad mohl prověřovat hospodaření ČT a ČRo i do minulosti. Sněmovna po zhruba šestihodinové debatě poslala senátní ústavní novelu do závěrečného kola schvalování.
