Polská „druzyna“ mířila za slavným vítězstvím nad českou reprezentací a 44 tisíc fanoušků uvnitř gigantického stadionu v Chorzówě bylo v euforii. „Vytvořili krásnou kulisu. Můžeme Polákům závidět,“ říkal obdivně český útočník Václav Svěrkoš.
Byla to ukázka „čarodějné“ atmosféry, kvůli které chtějí sami polští fotbalisté hrát právě tady. Když vojenská kapela před utkáním spustila polskou hymnu, z hromového zpěvu domácích fanoušků běhal mráz po zádech. Celý stadion se zahalil do bíločervených šál s nápisem „Polska“.
„Něco podobného jsem snad zažil jen při kvalifikaci v Nizozemsku. Bylo to krásné,“ říkal uznale obránce David Rozehnal.
Fanoušci poskakovali, zpívali, divoce točili svými šálami nad hlavou a disciplinovaně „udržovali“ mexickou vlnu, která už obíhala stadion. „Ještě jeden, ještě jeden!“ žádali další branky pokřikem, kterému rozumělo i několik stovek českých fanoušků.
Právě oni se nakonec postarali o jedinou kaňku večera. Už před utkáním zadržela policie třicet českých výtržníků a rušno bylo v českém sektoru i během utkání. Drobná šarvátka po prvním vstřeleném gólu přerostla ve velkou bitku. „Měl jsem v hledišti kamarády, ale naštěstí to polská policie rychle zvládla,“ řekl Svěrkoš. Těžkooděnci oba tábory oddělili a po zbytek utkání byl klid.
