Vedení města totiž chtělo, aby byl jeden z nejvýznamnějších rodáků lidem více na očích. Muselo ale počkat na dokončení úprav přednádražních prostor. „Eskymo Welzl je takovou vlajkovou lodí Zábřeha. Na dosavadním místě byl zapadlý, nyní bude vítat každého, kdo do Zábřeha přijede vlakem. Cestující ho uvidí i z vlaku,“ uvedl mluvčí radnice Milan Kratochvíl. Pískovcovou sochu podle něj na jaře čekají ještě drobné úpravy a údržba, včetně očištění a speciálního nátěru.
Sochu zhotovil v roce 1998 olomoucký sochař Stanislav Lach. Plastiku vážící 2,5 tuny odhalili v Zábřehu při oslavách 130. výročí Welzlova narození a 50 let od jeho smrti. Lach vytesal Welzla do pískovce podle fotografií, které vznikly po příjezdu cestovatele od Eskymáků zpět na Moravu. Polárník má široký úsměv, lodní kufr, doutník a nezbytnou hučku.
Ctitelé Jana Eskymo Welzla pokládají polárníka za druhého Járu Cimrmana, ovšem s tím rozdílem, že Welzl skutečně žil. Procestoval celý svět, psal knihy, zlatokopům na Aljašce vyráběl těžební stroje a nakonec se stal náčelníkem Eskymáků. Welzla si lidé ve městě každoročně připomínají na akcích Festivalu cestovatelů, dobrodruhů a recesistů Welzlování.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
