"Evropský soud na základě argumentů přednesených vládou prohlásil jednomyslně všechny námitky vznesené stěžovatelkou za zjevně neopodstatněné, a stížnost proto zamítl," uvedl Jiří Kmec z kanceláře vládního zmocněnce ministerstva spravedlnosti.
Bývalá prokurátorka tak přišla zřejmě o poslední možnost, jak se zbavit viny. Teoreticky se sice může obrátit na Výbor OSN pro lidská práva, to ale experti považují za málo pravděpodobné.
Evropský soud rozhodl o jejím případu půl roku poté, co Polednová opustila brány vězení. Trest si ovšem neodseděla celý, ven se dostala po roce a tři čtvrtě díky milosti prezidenta Václava Klause.
Věděla, co dělá
Polednová ve své stížnosti zaslané do Štrasburku argumentovala, že se při zmanipulovaném procesu řídila pouze pokyny nadřízených, kterým plně věřila. O tom ostatně mluvila už před soudem, který ji poslal do vězení. "Já se jen učila. Co jsem mohla vědět o nějaké manipulaci?
Jestli u mě byla nějaká vina, tak jen v tom, že jsem bezmezně věřila těm právníkům," tvrdila. Na to ale soud nepřistoupil s tím, že neznalost zákona neomlouvá. "Podle rozhodnutí stěžovatelka navíc měla v dané době určité právnické vzdělání i zkušenosti z jiných procesů a shromážděné důkazy svědčí o tom, že si musela být vědoma toho, že proces byl dopředu zmanipulován," interpretoval rozhodnutí Kmec.
Stejně tak soud neuznal tvrzení, že její jednání nebylo v 50. letech minulého století, tedy v době spáchání, trestným činem.
Polednová neuspěla ani s námitkou, že bylo porušeno právo na spravedlivý proces. "Stěžovatelka a její obhájce měli v průběhu vnitrostátního řízení dostatek příležitostí vyjádřit se ke všem v přípravném řízení shromážděným a v řízení před soudy provedeným důkazům," uvedl Kmec.
"Nic o tom nevím"
Advokát prokurátorky Vladimír Kovář se nechtěl k rozhodnutí příliš vyjadřovat. "Vím o tom jen z médií, oficiálně jsem vyrozumění ještě nedostal," řekl LN. Jestli hodlá podniknout nějaké další kroky, aby svoji klientku očistil, neprozradil. "Musím s ní o tom nejdříve mluvit," tvrdí Kolář.
Brožová-Polednová byla zřejmě posledním člověkem, který za politické monstrprocesy z 50. let stanul před soudem. Pražský vrchní soud ji v září 2008 poslal do vězení na šest let, do cely ve věznici ve Světlé nad Sázavou ale nastoupila až v březnu 2009.
Během toho podala několik stížností, zejména kvůli svému zdravotnímu stavu.
KDO JE LUDMILA BROŽOVÁ-POLEDNOVÁ
Jako prokurátorka působila poprvé v Hodoníně v kauze Jaroslava Vetejšky a spol. Během procesu se "věnovala" zejména čtyřem ženám. Mezi nimi i pětadvacetileté matce dvou malých dětí Melanii Klouparové, která navíc byla v době procesu v šestém měsíci těhotenství. Mladé ženě dokonce hrozil trest smrti, nakonec dostala doživotí. Rétorický výkon v Hodoníně byl jedním z důvodů, proč byla Ludmila Brožová vybrána do chystaného procesu s Miladou Horákovou (právnička a demokratická politička Horáková byla v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti). Ač sama Polednová svou roli v případu zlehčuje, ze zápisů z porad před procesem vyplývá, že byla velmi aktivní. Kromě toho také chystala brožuru o procesu, která vyšla později v nákladu 140 tisíc kusů. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti. |
Ludmila Brožová-Polednová (rozená Biedermannová) byla ve své době velmi aktivní soudružka. Podílela se na stovkách politických procesů. Byla totiž nejstarší vězeňkyní v Česku. Všechny ale česká justice zamítla. Až loni na jaře ji pražský vrchní soud na základě starších prezidentských amnestií snížil šestiletý trest na polovinu. Rozhodl, že obecné soudy při rozhodování nezohlednily amnestie z let 1953 a 1990. Na možnost amnestií upozornila Kancelář prezidenta republiky.
