"Novela má za sebou připomínkové řízení, na jednání vlády by se mohla objevit letos v dubnu," uvedla Tereza Palečková z ministerstva spravedlnosti, které novelu připravilo.
Pitrův paragraf zpět ve hře
Nový trestní řád počítá s tím, že vyšetřovatelé budou moci napíchnout telefon už u kauz, kde pachateli hrozí osm let vězení. To nyní nemohou: od počátku loňského roku totiž platí trestní zákoník, který říká, že odposlech mohou detektivové nasadit v případech závažné kriminality s horní hranicí sazby nejméně deset let.
Řada závažných kauz ale tak přísným sítem neprojde. Například kdyby dnes vyšetřovatelé rozplétali transakce podnikatele Tomáše Pitra, díky nimž získal třeba podnik Setuza, nemohli by odposlechy nasadit.
ČTĚTE TAKÉ: |
Omezení do zákona vpašoval na podzim roku 2009 poslanecký ústavně-právní výbor, jemuž tehdy předsedal poslanec Marek Benda (ODS). Důvodem ke změně byla snaha zbavit Česko nálepky policejního státu: podle statistik se totiž odposlouchávací metoda využívala až příliš často. Třeba v roce 2006 napíchli policisté telefony ve více než sedmi a půl tisících případech. A mnohdy zcela zbytečně. Například když detektivové vyšetřovali, jak na veřejnost unikla takzvaná Kubiceho zpráva o prorůstání zločinu a politiky, odposlouchávali i telefony malých dětí.
Nové nastavení hlasitě kritizovali vyšetřovatelé i žalobci. Bez možnosti poslechnout si hovory zločinců se jim nedařilo řadu případů dotáhnout až před soud. Ministerstvo jejich hlasy vyslyšelo. "Reagovali jsme na požadavky z praxe. Policisté a státní zástupci si stěžovali, že se obtížně vyšetřují třeba hromadné krádeže, u kterých nebylo možné odposlechy podle stávající právní úpravy nasadit," vysvětluje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
