Pondělí 26. července 2021, svátek má Anna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Ruské agenty ve Vrběticích pomohly odhalit záběry z kamer, výbušné zařízení explodovalo dřív, ukázalo vyšetřování

Česko

  21:22aktualizováno  22:19
Když 16. října 2014 otřásly v okolí jinak poklidné obce Vrbětice výbuchy, jen málokoho napadlo, že za explozí nedalekých muničních skladů může být zahraniční tajná služba. Následné vyšetřování spíše poukazovalo na možnou nedbalost a nedostatky spojené s ostrahou areálu. Jenže podle informací webu Lidovky.cz hned ze tří na sobě nezávislých zdrojů vše nasvědčuje tomu, že den před prvním výbuchem byli na místě dva důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Podle ministerstva vnitra bylo ve 27 skladech v areálu uloženo asi 7000 tun materiálu včetně 1000 tun výbušniny. foto: Ministerstvo vnitra ČR

Ti se navíc o čtyři roky později pokusili zavraždit v britském Salisbury bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru jedem novičok.

Co se tedy odehrálo? Den před výbuchem měla podle důvěryhodného zdroje webu Lidovky.cz navštívit muniční sklady dvojice ruských agentů Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Právě jejich snímky obletěly svět po pokusu o otravu Skripalových.

Policie pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, kteří se v říjnu 2014 pohybovali v...
Policie ve Vrběticích, na místě výbuchu munice

Podle informací webu Lidovky.cz se dostali dovnitř objektu už 15. října. A nastražili tam výbušné zařízení. To však s největší pravděpodobností explodovalo dříve, než plánovali. „Dali tam výbušninu. Nastražené to bylo pro zákazníky v zahraničí, ale bouchlo to asi dříve. Chtěli nejspíš zabít někoho, komu byla určena dodávka zbraní. Je to vyšetřovací verze,“ popsal pod podmínkou anonymity důvěryhodný zdroj pro Lidovky.cz, který je blízký vyšetřování. Další zdroj redakci prozradil: „S vysokou pravděpodobností tam den před výbuchem byli.“

Dnes po dvojici agentů pátrá i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). V sobotu večer policie uvedla, že během pobytu u nás používali Miškin a Čepiga různé identity. Pobývali zde už pět dní před první explozí ve Vrběticích.

„Policie žádá v souvislosti s prověřováním okolností závažné trestné činnosti o pomoc při pátrání po dvou osobách, které se měly nejméně v období od 11. října 2014 do 16. října 2014 pohybovat na území České republiky, nejprve v Praze, následně v Moravskoslezském kraji a Zlínském kraji.

„Osoby využívaly nejméně dvě identity, kdy se nejprve prokazovaly dvěma ruskými pasy se jmény Alexander Petrov a Ruslan Boshirov, následně pasem Moldavska na jméno Nicolai Popa a pasem Tádžikistánu vydaným na jméno Ruslan Tabarov,“ uvedla policie na svých webových stránkách.

K identifikaci pomohla prověrka

Na vyšetření případu pracovaly tajné služby ve spolupráci s detektivy NCOZ několik let. Podstatné informace však přinesli vyšetřovatelé, když se znovu nedávno zajímali o žádosti o vstup do skladů ve Vrběticích. Česká zpravodajská komunita včetně BIS díky tomu poskládala mozaiku. Mezi důkazy jsou e-maily, telefonní linky i svědectví.

„Žádost o vstup těch dvou osob máme už od roku 2014, ale to, že jsou to oni hledaní, jsme si dali dohromady až po prověrce spisu. Objevil se záběr z kamer a někdo šikovný si loni řekl, že už dvojici někde viděl,“ popsal pro Lidovky.cz důstojník s bohatou zkušeností z české bezpečnostní komunity.

Kvůli zjištění má být z Česka vyhoštěno 18 ruských diplomatů. Na souvislost s britskými vrahy, kteří se pokusili zavraždit Skripalovy, poukázal i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) během mimořádného tiskového brífinku. „Jsme v podobné situaci jako například Velká Británie v případě pokusu o otravu v Salisbury v roce 2018,“ řekl Hamáček.

Premiér Andrej Babiš pak upřesnil, že mají naše tajné služby zato, že jde o speciální jednotky GRU označovanou 29155, která má na starosti zabíjení v utajení po Evropě.

Ruská vojenská zpravodajská služba GRU:

  • GRU je největší ruskou vojenskou výzvědnou službou, jejím civilním protějškem je méně známá a operačně i personálně podstatně menší Služba vnější rozvědky (SVR).
  • Historie GRU spadá až do dob po bolševické revoluci, kdy se o vytvoření vojenské špionážní agentury zasadil tehdejší mocný bolševický vůdce Lev Trockij. GRU byla založena v roce 1918 pod názvem Registrační direktorát. Bolševický vůdce Vladimír Iljič Lenin trval na její úplné nezávislosti na ostatních tajných službách.
  • Po začátku studené války zaměřila GRU svou činnost na USA a země západní Evropy. V tomto prostoru budovala své vlastní agenturní sítě, nezávisle na agenturních sítích KGB.
  • Rozvědka má podle agentury Reuters po celém světě agenty, kteří spadají přímo pod náčelníka generálního štábu a ruského ministra obrany. Informace o svých aktivitách nezveřejňuje, rovněž její struktura, počet členů a financování jsou ruským státním tajemstvím.
  • V posledních letech se GRU podle pozorovatelů výrazně angažovala kupříkladu při okupaci Krymu v roce 2014, proruské vzpouře v ukrajinském Donbasu, ale také na syrském bojišti, kde v září 2015 zahájila ruská armáda letecké útoky proti islamistům a syrské opozici.
  • Britská premiérka Theresa Mayová v roce 2018 uvedla, že agenti GRU použili nervový plyn ve snaze zabít bývalého agenta a příslušníka GRU Sergeje Skripala, který byl v březnu 2018 nalezen v bezvědomí v britském městě Salisbury. Rusko toto obvinění opakovaně odmítlo. Po otrávení Skripala se západní země ztotožnily s postojem Británie a USA i řada dalších zemí vypověděly kvůli tomu větší počet ruských diplomatů, Rusko reagovalo recipročně.
  • Podle tvrzení Británie i dalších zemí Západu je rozvědka GRU spojována s činností mnoha hackerů.
  • Spojené státy v červenci 2018 obvinily 12 příslušníků ruské rozvědky GRU z hackerského útoku na počítače Demokratické strany před prezidentskými volbami v USA v roce 2016. Američtí demokraté již předtím dlouhodobě vinili GRU z útoku na svoje počítače s cílem poškodit kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou a ovlivnit volby ve prospěch Donalda Trumpa, který je nakonec vyhrál.
  • Agenti GRU se v dubnu 2018 pokusili proniknout například do počítačové sítě Organizace pro zákaz chemických zbraní OPCW, jež sídlí v Haagu. Čtyři údajní agenti byli po odhalení vyhoštěni.
  • Podle programu Stanford Internet Observatory (SIO) napojeného na Stanfordovu univerzitu z roku 2019 aktualizovala GRU metody zavedené v době studené války a snaží se veřejnou debatu ve Spojených státech i jinde ovlivňovat pomocí virtuálních novinářů a fiktivních mediálních organizací či výzkumných ústavů.
  • Na kybernetickou špionáž, za kterou patrně stálo Rusko, upozornil několikrát i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Například v roce 2019 NÚKIB uvedl, že špionáž proti české instituci začala takzvaným spear-phishingovým e-mailem, který slouží k získání důvěry uživatele, jenž stáhne škodlivý program do systému. Podle analýzy úřadu za incidentem stála s pravděpodobností až 85 procent skupina Sofacy, kterou odborná komunita spojuje s ruskou rozvědkou GRU.
  • Loni v říjnu uvalila Evropská unie sankce na šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Igora Kosťukova, který je podle ní spoluodpovědný za hackerský útok na německý parlament v roce 2015.
  • Americké ministerstvo spravedlnosti loni v říjnu zveřejnilo obvinění šesti současných i bývalých příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU z účasti na sérii hackerských útoků, která zasáhla cíle od poslední zimní olympiády v Jižní Koreji přes ukrajinskou energetickou síť až po francouzské prezidentské volby v roce 2017.
  • Letos v březnu se terčem hackerského útoku GRU stal norský parlament.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!