Dozorující státní zástupce Tomáš Jarolímek doplnil, že stíhání se opírá o nově nalezené archiválie. Všichni tři muži jsou stíháni na svobodě. V případě prokázání viny jim hrozí od dvou do deseti let vězení.
Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.
  |
„Byli si vědomi toho, že na státních hranicích Československé socialistické republiky dochází k používání střelných zbraní ze strany příslušníků Pohraniční stráže proti osobám, které se státní hranice snaží neoprávněně překročit za účelem opustit Československou socialistickou republiku. I přesto ze své pozice vedoucích představitelů Československé socialistické republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili,“ uvedl Lelek.
Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Podle kriminalistů měli změnit právní předpisy, které zmíněné použití střelných zbraní umožňovaly. „Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa mělo prokazatelný přímý vliv na členy Vlády Československé socialistické republiky a mohlo jim ukládat pokyny, jaké právní předpisy upravit či přijmout, což i v oblasti ochrany státních hranic opakovaně činilo, nikoli však k zabránění použití střelných zbraní,“ konstatoval Lelek.
Dále upozornil, že Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra ve své kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.
Obvinění je podle státního zástupce Jarolímka výsledkem prověřování trestního oznámení, které před dvěma lety podala Platforma evropské paměti a svědomí. Ta se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. „Trestní stíhání bylo zahájeno poté, co byly nalezeny klíčové archivní dokumenty, které prokazují, že obvinění byli informováni o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout,“ uvedl.
Jarolímek doplnil, že aktuální stíhání má souvislost s trestním řízením vedeným ve Spolkové republice Německo. „Vytvořili jsme s německými prokurátory společný vyšetřovací tým a inspirovali se jejich případy z devadesátých a nultých let,“ vysvětlil.
Mluvčí státního zastupitelství v bavorském Weidenu Gerd Schäfer, jehož úřad vyšetřování na německé straně vede,v úterý řekl, že ve spolkové republice zatím vyšetřování uzavřeno není. Jak dlouho ještě může trvat, nebyl schopen odhadnout. Je podle něj ale možné, že německá strana využije případné výslechy podezřelých z Česka.
Bavorské úřady vyšetřují někdejší členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa a příslušníky komunistické Pohraniční stráže kvůli údajným vraždám čtyř občanů komunistické Německé demokratické republiky, kteří byli v letech 1967 až 1986 na útěku do tehdejšího západního Německa a Rakouska.
Výběr údajů o zabezpečení západních hranic Československa v období studené války:Hranice socialistického Československa měly délku přibližně 3500 kilometrů, přičemž zhruba ze tří čtvrtin šlo o hranice s členskými státy Varšavské smlouvy. Přísně střežená byla ale hranice s kapitalistickými zeměmi, tedy se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem. |
Vizitky bývalých komunistických funkcionářů Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava VajnaraMiloš Jakeš (97) - generální tajemník ÚV KSČ z let 1987 až 1989. Je jedním ze symbolů konce komunistické diktatury v někdejším Československu, ale také jedním z kolaborantských politiků událostí kolem okupace v roce 1968. Kariérní politik vystoupal po stranickém žebříčku až na pomyslný vrchol, když byl v prosinci 1987 překvapivě zvolen nástupcem normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, tedy nejvlivnější politické funkce tehdejší federace. Do povědomí občanů se však zapsal především svým zmateným projevem z Červeného Hrádku u Rokycan, který ze záznamů bavil národ. Při demonstracích po 17. listopadu 1989 pak dav často skandoval heslo "Jakeše do koše". Jakeš se narodil 12. srpna 1922 v obci České Chalupy na Českokrumlovsku. Studoval a poté pracoval v národním podniku Svit Zlín. V roce 1945 vstoupil do komunistické strany a v roce 1950 se na dva roky stal předsedou národního výboru v Gottwaldově (jak se jmenoval Zlín po komunistickém převratu). Začal dělat kariéru v komunistické straně, studoval na Vysoké škole stranické v Moskvě a začal působit na ústředním výboru KSČ. V období Pražského jara v roce 1968 se přiklonil na stranu konzervativních sil v komunistické straně, což mu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zajistilo pokračování kariéry. Lubomír Štrougal (95) - předseda federální vlády z let 1970 až 1988. Patřil ke špičkám diktatury KSČ, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let), byť nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, byl předsedou federální vlády. Štrougal se narodil 19. října 1924 v dnešním Veselí nad Lužnicí. Po absolvování práv na Univerzitě Karlově se zapojil do stranického aparátu v Českých Budějovicích a jeho kariéra rychle stoupala. V pouhých 34 letech se stal členem ÚV KSČ (byl jím až do prosince 1989) a o rok později již šéfoval ve vládě resortu zemědělství (1959-1961). Pak byl čtyři roky (1961-1965) ministrem vnitra, kdy se mimo jiné podílel na zatčení svého předchůdce Rudolfa Baráka. Za jeho vedení resortu se údajně zlikvidovala velká část materiálů z 50. let. V roce 1968 byl krátce místopředsedou vlády (duben až prosinec), nesouhlasil se srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy a odmítl také pozici v chystané kolaborantské dělnicko-rolnické vládě. Brzy ale přešel na stranu normalizace. Již v lednu 1970 se stal předsedou federální vlády, ve funkci vydržel až do října 1988, kdy podal demisi a odešel z politiky. Vratislav Vajnar (89) - federální ministr vnitra z let 1983 až 1988. Vajnar se narodil 17. září 1930 ve Strašicích na Rokycansku. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd. V mládí se angažoval ve svazu mládeže, v roce 1952 vstoupil do KSČ. Stal se asistent na Univerzitě Karlově, později učil na Vojenské politické akademii. Poté v letech 1958 až 1972 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1972 působil ve stranickém aparátu, a to v oddělení mezinárodní politiky a v sekretariátu generálního tajemníka, kde to dotáhl až na vedoucího. V roce 1981 byl zvolen členem vedení strany, tedy ÚV KSČ, a v roce 1983 jmenován ministrem vnitra Štrougalovy vlády. Od října 1983 (zvolen byl již 1981, nastoupil až po úmrtí poslance Oldřicha Švestky) do února 1989, kdy se vzdal mandátu, byl poslancem Federálního shromáždění. |
