Neděle 15. prosince 2019svátek má Radana, Radan 9 °C občasný déšť Předplatné LN
26. listopadu 2019 11:29, aktualizováno  16:48 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Policie stíhá bývalé komunistické šéfy Jakeše a Štrougala kvůli střílení na hranicích

Bývalý generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bývalý generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa... | foto: ČTK

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil trestní stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše (97), bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala (95) a někdejšího federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara (89).

Dozorující státní zástupce Tomáš Jarolímek doplnil, že stíhání se opírá o nově nalezené archiválie. Všichni tři muži jsou stíháni na svobodě. V případě prokázání viny jim hrozí od dvou do deseti let vězení. 

Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.

Bývalý generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa...
Bývalý předseda československé komunistické vlády Lubomír Štrougal na snímku...

„Byli si vědomi toho, že na státních hranicích Československé socialistické republiky dochází k používání střelných zbraní ze strany příslušníků Pohraniční stráže proti osobám, které se státní hranice snaží neoprávněně překročit za účelem opustit Československou socialistickou republiku. I přesto ze své pozice vedoucích představitelů Československé socialistické republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili,“ uvedl Lelek.

Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Podle kriminalistů měli změnit právní předpisy, které zmíněné použití střelných zbraní umožňovaly. „Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa mělo prokazatelný přímý vliv na členy Vlády Československé socialistické republiky a mohlo jim ukládat pokyny, jaké právní předpisy upravit či přijmout, což i v oblasti ochrany státních hranic opakovaně činilo, nikoli však k zabránění použití střelných zbraní,“ konstatoval Lelek.

Dále upozornil, že Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra ve své kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.

Obvinění je podle státního zástupce Jarolímka výsledkem prověřování trestního oznámení, které před dvěma lety podala Platforma evropské paměti a svědomí. Ta se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. „Trestní stíhání bylo zahájeno poté, co byly nalezeny klíčové archivní dokumenty, které prokazují, že obvinění byli informováni o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout,“ uvedl.

Jarolímek doplnil, že aktuální stíhání má souvislost s trestním řízením vedeným ve Spolkové republice Německo. „Vytvořili jsme s německými prokurátory společný vyšetřovací tým a inspirovali se jejich případy z devadesátých a nultých let,“ vysvětlil.

Mluvčí státního zastupitelství v bavorském Weidenu Gerd Schäfer, jehož úřad vyšetřování na německé straně vede,v úterý řekl, že ve spolkové republice zatím vyšetřování uzavřeno není. Jak dlouho ještě může trvat, nebyl schopen odhadnout. Je podle něj ale možné, že německá strana využije případné výslechy podezřelých z Česka.

Bavorské úřady vyšetřují někdejší členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa a příslušníky komunistické Pohraniční stráže kvůli údajným vraždám čtyř občanů komunistické Německé demokratické republiky, kteří byli v letech 1967 až 1986 na útěku do tehdejšího západního Německa a Rakouska.

Výběr údajů o zabezpečení západních hranic Československa v období studené války:

Hranice socialistického Československa měly délku přibližně 3500 kilometrů, přičemž zhruba ze tří čtvrtin šlo o hranice s členskými státy Varšavské smlouvy. Přísně střežená byla ale hranice s kapitalistickými zeměmi, tedy se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem.

  • Ostrahu hranic zabezpečovaly od ledna 1949 příslušníci vojensky organizované Pohraniční stráže, která po většinu času spadala pod ministerstvo vnitra. Od roku 1950 byli ke střežení hranic nasazováni vojáci základní služby, kteří se záhy stali hlavními vykonavateli této činnosti. Pohraničníci byli oprávněni použít zbraň proti osobám snažícím se uprchnout přes hranice.
  • Ještě na začátku 50. let minulého století neexistovalo na československých hranicích signální zařízení nebo nástrahy. S budováním takzvaného ženijně technického zabezpečení se začalo v roce 1951. O pět let později už drátěný zátaras měřil 1065 kilometrů a bylo na něm rozmístěno 965 věžových pozorovatelen.
  • Nejviditelnějším prvkem technických opatření byl plot z ostnatých drátů, který byl tvořen jednou či třemi drátěnými stěnami. Zátaras nestál přímo na hranici, ale v dostatečné vzdálenosti před ní, aby bylo možné zadržet narušitele i v případě, že se mu podařilo překonat plot. Od poloviny 50. let byl plot vybavován zařízením, které hlídkám signalizovalo narušení plotu a úsek, kde k němu došlo.
  • V letech 1952 až 1957 byl prostor mezi stěnami plotu zaminován. Počínaje rokem 1952 byl zátaras doplněn o vodiče elektrického proudu o napětí 2000 až 6000 voltů. Proud byl z plotu definitivně vypojen až v polovině 60. let.
  • Ještě než se kdokoliv k drátěné stěně dostal, musel projít pásmem, v němž byla rozmístěna takzvaná nástražná osvěcovadla. Šlo o světlice, které se automaticky vystřelovaly, když "narušitel" zavadil o nastražený drát. Těsně před plotem byl několik metrů široký pruh uvláčené země, který sloužil k nalezení stop uprchlíků.
  • K neprostupnosti hranic přispíval zvláštní režim, který omezoval pobyt v jejich blízkosti. Takzvané zakázané pásmo, z něhož byli vystěhování všichni obyvatelé a do kterého měli přístup jen příslušníci Pohraniční stráže, původně zasahovalo zhruba dva kilometry do vnitrozemí. Následovalo hraniční pásmo, jež sahalo až do hloubky 15 kilometrů od hranic. Lidé, kteří v něm bydleli, museli mít povolení k pobytu a v noci se nesměli pohybovat mimo veřejné komunikace.
  • V polovině 60. let bylo zakázané pásmo zrušeno a hraniční pásmo z hospodářských důvodů výrazně zmenšeno. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se ještě dalo nějakou dobu poměrně snadno odejít na Západ, někdy i bez výjezdní doložky. Začátkem října 1969 ale začalo platit nové nařízení, které emigraci zastavilo. V roce 1972 se pak Pohraniční stráž vrátila pod ministerstvo vnitra. Tento režim, včetně existence plotů na hranicích, platil až do roku 1989.
  • S likvidací ženijních překážek začali politici a pohraničníci 11. prosince 1989 na československo-rakouské hranici. O 12 dní později se v Rozvadově sešel německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher a jeho československý protějšek Jiří Dienstbier, aby společně přestřihli dráty na plotu, jenž obě země rozděloval téměř 40 let.
  • Podle materiálů Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zemřelo v letech 1948 až 1989 na státní hranici nejméně 266 lidí. Z toho více než polovina mezi roky 1951 a 1965. Během normalizace, tedy v letech 1972 až 1989, zemřelo podle údajů ÚSTR na hranicích 19 lidí. Většinu obětí - podle ÚSTR 120 - měla na svědomí střelba pohraničníků, přes osm desítek lidí zabil elektrický proud, objevila se ale i úmrtí v důsledku výbuchu min nebo roztrhání psy.
  • Vizitky bývalých komunistických funkcionářů Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara

    Miloš Jakeš (97) - generální tajemník ÚV KSČ z let 1987 až 1989. Je jedním ze symbolů konce komunistické diktatury v někdejším Československu, ale také jedním z kolaborantských politiků událostí kolem okupace v roce 1968. Kariérní politik vystoupal po stranickém žebříčku až na pomyslný vrchol, když byl v prosinci 1987 překvapivě zvolen nástupcem normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, tedy nejvlivnější politické funkce tehdejší federace. Do povědomí občanů se však zapsal především svým zmateným projevem z Červeného Hrádku u Rokycan, který ze záznamů bavil národ. Při demonstracích po 17. listopadu 1989 pak dav často skandoval heslo "Jakeše do koše".

    Jakeš se narodil 12. srpna 1922 v obci České Chalupy na Českokrumlovsku. Studoval a poté pracoval v národním podniku Svit Zlín. V roce 1945 vstoupil do komunistické strany a v roce 1950 se na dva roky stal předsedou národního výboru v Gottwaldově (jak se jmenoval Zlín po komunistickém převratu). Začal dělat kariéru v komunistické straně, studoval na Vysoké škole stranické v Moskvě a začal působit na ústředním výboru KSČ. V období Pražského jara v roce 1968 se přiklonil na stranu konzervativních sil v komunistické straně, což mu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zajistilo pokračování kariéry.

    Lubomír Štrougal (95) - předseda federální vlády z let 1970 až 1988. Patřil ke špičkám diktatury KSČ, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let), byť nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, byl předsedou federální vlády.

    Štrougal se narodil 19. října 1924 v dnešním Veselí nad Lužnicí. Po absolvování práv na Univerzitě Karlově se zapojil do stranického aparátu v Českých Budějovicích a jeho kariéra rychle stoupala. V pouhých 34 letech se stal členem ÚV KSČ (byl jím až do prosince 1989) a o rok později již šéfoval ve vládě resortu zemědělství (1959-1961). Pak byl čtyři roky (1961-1965) ministrem vnitra, kdy se mimo jiné podílel na zatčení svého předchůdce Rudolfa Baráka. Za jeho vedení resortu se údajně zlikvidovala velká část materiálů z 50. let. V roce 1968 byl krátce místopředsedou vlády (duben až prosinec), nesouhlasil se srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy a odmítl také pozici v chystané kolaborantské dělnicko-rolnické vládě. Brzy ale přešel na stranu normalizace. Již v lednu 1970 se stal předsedou federální vlády, ve funkci vydržel až do října 1988, kdy podal demisi a odešel z politiky.

    Vratislav Vajnar (89) - federální ministr vnitra z let 1983 až 1988.

    Vajnar se narodil 17. září 1930 ve Strašicích na Rokycansku. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd. V mládí se angažoval ve svazu mládeže, v roce 1952 vstoupil do KSČ. Stal se asistent na Univerzitě Karlově, později učil na Vojenské politické akademii. Poté v letech 1958 až 1972 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1972 působil ve stranickém aparátu, a to v oddělení mezinárodní politiky a v sekretariátu generálního tajemníka, kde to dotáhl až na vedoucího. V roce 1981 byl zvolen členem vedení strany, tedy ÚV KSČ, a v roce 1983 jmenován ministrem vnitra Štrougalovy vlády. Od října 1983 (zvolen byl již 1981, nastoupil až po úmrtí poslance Oldřicha Švestky) do února 1989, kdy se vzdal mandátu, byl poslancem Federálního shromáždění.

    ČTK
    Premium

    Zoufale jsme se snažili postřeleného muže zachránit, líčí lékař z Ostravy

    Hrudní chirurg Marcel Mitták | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

    Hrudní chirurg Marcel Mitták z Fakultní nemocnice Ostrava se snažil s týmem zdravotníků zachránit jednoho z těžce...

    Premium

    Na Gottově pohřbu jsem se bál, že spáchám atentát na Zemana, říká Strach

    Jiří Strach | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

    Každý se ho ptá na Anděla Páně 3. Jiří Strach ale trpělivě vysvětluje, že to nezáleží jen na něm. „Rozhodujeme o tom...

    Premium

    Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

    Průvodce Lukáš Lev | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

    Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

    TIPY NA VÁNOCE: Kosmetika, kterou doporučují skutečné uživatelky
    TIPY NA VÁNOCE: Kosmetika, kterou doporučují skutečné uživatelky

    Ať už budete chystat balíček pro sestru, kamarádku, maminku, babičku… anebo přemýšlet, jaká kosmetika by se vám hodila, v rozhodování pomohou názory žen, které ji vyzkoušely.